Zdeněk Sokolář, jeden z nejzkušenějších a nejlepších mapařů v Česku, se rozpovídal pro O-news.cz. Jak mapuje, když je venku sníh, zda pracuje i na jiných mapách než pro OB nebo jak to vypadá s (ne)dostatkem mapařů u nás. O tom všem jsme se bavili s Čendou uprostřed zimy.

Máme únor, zimní období. Co dělá mapař v zimě, když je hodně sněhu, teplota pod nulou?
Dříve jsme občas sehnali nějakou práci v jižní Evropě. Bohužel mají v Itálii, Španělsku i jinde stále větší finanční problémy a zakázky z těchto krajin přicházejí zřídka. Dávám si tedy pauzu, připravuji nadcházející projekty, lyžuji a doháním zanedbanou fyzičku. V březnu bych chtěl znovu začít pracovat, ale nevím, jestli to s ohledem na letošní, na sníh bohatou, zimu bude možné.

Máš to nějak nastavené, že když je např. pod nulou, tak už mapovat nejdeš, nebo jak říká Zdeněk Lenhart “Neexistuje špatné počasí, je pouze špatné vybavení.”
Dříve jsem pracoval v téměř jakýchkoliv podmínkách a počasí, teď se sněhu a mrazu vyhýbám, zdraví mám jen jedno.

Zdenda Sokolář se synem Vojtou. Foto: Petr Kadeřávek.

Minulý rok se Ti narodil syn Vojta. Jak se to změnilo v Tvé práci – mapuješ např. více v ČR?
Snažím se pokračovat v práci jako dřív. Na část projektů, jak doma tak v cizině, beru rodinu s sebou. Je fajn, když mě někdo “doma” čeká a nevracím se jen do prázdného, neosobního pokoje.
I letos se chystáme společně hodně cestovat za prací.

Zkoušel jsi dělat i jiné mapy, než ty pro OB?
Jeden čas jsem kreslil mapy pro Plan Studio a udělal jsem i pár městských plánů. Hlavní mojí činností jsou ovšem mapy pro OB. Mám v plánu udělat vlastní turistickou mapu okolí Náchoda, ale zatím jsem na to moc líný.

Na loňském Mistrovství Evropy, které se konalo v Česku, jsi měl na starost kompletní mapu pro štafety a krátkou trať. Jak se dlouho mapoval tento velmi náročný terén?
Všechny části nebyly tak náročné, ale svah ve vyšších partiích plný kamenných polí a difuzních hustníků byl opravdu nepříjemný. Celkově mi celá mapa zabrala kolem 500 hodin práce.

Ukázka prostorů, které Zdeněk Sokolář mapoval.

Jaký terén byl podle Tebe nejtěžší, který jsi mapoval?
Těžko říci. Nejtěžší je dělat mapy na špatné podklady. Vzpomínám si třeba na složité erozní rýhy v Srbsku nebo skalní města v turecké Kappadokii, která byla navíc provrtaná středověkými skalními městy. V Česku jsou asi nejtěžší kokořínské terény, např. Supí hora.

Na Valné hromadě na začátku prosince řekl Petr Klimpl, že je nedostatek mapařů. Vidíš to taky tak?
Stále si myslím, že máme nejvíce mapařů na členskou základnu, ale mnoho z nás pracuje v zahraničí. Neříkám, že mi každý týden volá někdo s nabídkou práce, ale přesto musím tak polovinu zakázek v ČR odmítnout. Často se stává, že po mně někdo chce udělat mapu do 2-3 měsíců, ale já tou dobou už mám zaplněný celý rok a za sebou spoustu jiných odmítnutých projektů. V Česku se dělá každý rok obrovské množství map a obávám se, že se problém s nedostatkem mapařů bude nadále prohlubovat.

Stíháš kromě mapování i závodění? Kolik závodů ročně objedeš?
Loni to byla opravdu bída, nebyl jsem na žádných větších závodech. Byl jsem rád, že jsem oběhl nějaké oblastní žebříčky a letní vícedenní. Pevně věřím a těším se, že si letos najdu více času.

Ukázka prostorů, které Zdeněk Sokolář mapoval.

Řada mapařů v posledních letech (měsících) přešla z klasického (“destičkového”) na digitální mapování (tablet, mobil). Jak na tom jsi ty?
Pracuji teď jak na destičku, tak na mobil. Nejsem žádný velký příznivec nových technologií, ale chci jít s dobou. Mobil je dobrý například na revizi nebo práci v horším počasí. Destička mi však stále vyhovuje více, přesto budu dál zkoušet novinky, které se v oboru objeví.

Díky za rozhovor!