Jiří Hlaváč, bývalý český reprezentant a nyní trenér úspěšných závodníků jako je Adéla Indráková nebo Miloš Nykodým, na podzim 2017 přednesl na dvou seminářích své teze, kam by se měl orientační běh v ČR vyvíjet. Současně udělal výzkum mezi účastníky těchto seminářů, kterých se zúčastnilo okolo 80 trenérů, rozhodčích nebo pořadatelů závodů. Výsledky velmi zajímavého výzkumu zhodnotil a okomentoval pro O-News.cz

Život je změna. Technologie a globalizační tlaky nám mění společnost a její fungování před očima. Mění se i vztah společnosti (zejména mladé generace) k přírodě, ke sportu a zdravému pohybu. I OB se nepřetržitě vyvíjí, a to jak po stránce technologií (mapy, čipy, aplikace GPS), tak i disciplín, mapové techniky, tréninkových možností, konkurence atd. Docela svižně nám roste členská základna (už nás je v Česku přes 10 000 a rosteme 5-10 % za rok), naši reprezentanti vozí medaile z ME, MS, MSJ a MED ve všech třech OB disciplínách. Aby to vše mohlo fungovat, dělá se na všech úrovních spousta záslužné práce – často bez nároku na odměnu – jen z lásky ke sportu a k dětem. Zejména trenéři na všech úrovních, spolu s rodiči, pečují o děti a mládež a její zdravý fyzický i mentální vývoj. Jsou to oni, kdo u dětí zažehují jiskru lásky k přírodě a zdravému pohybu a posléze z jisker rozfoukávají plamen zájmu o OB, budují jejich sportovní sebevědomí a podporují svěřence ve výkonnostním růstu, u některých až do špičkové světové úrovně. Takže by teoreticky mohla zavládnout všeobecná spokojenost…

Současně víme, že ne vše běží ideálně. Víme i o několika úskalích a limitech, které se projevují už dnes, ale přestože zatím nejsou kritické pro dnešní OB, víme, že zesilují nebo že se projeví až s odstupem času (a možná i nevratně). Například zatím nezvládáme uspořádat větší počet závodů (jak by odpovídalo nárůstu členské základny), podpora mládeže není tak propracovaná jako v jiných sportech, chybí nám trenéři i jejich kvalitní vzdělávání a předávání zkušeností (od podchycení začínající mládeže až po skutečně individuální práci s talenty), velký objem práce v OB leží na několika málo klíčových lidech, atd. Toto a mnoho dalšího jsou témata, která je třeba rozpoznat, pojmenovat, pochopit a pro ty prioritní intenzivně hledat reálně proveditelné možnosti zlepšení.

„Kam dál v českém OB?“ je složitá, ale důležitá otázka

Otázky typu „Kam dál?“, jako například „Na co klást důraz?“, „Co podpořit a jak?“, „Jak dosahovat výsledků na světovém poli?“, „Chceme být v OB v něčem pionýry?“, „Využíváme příležitostí vyplývajících ze změn ve společnosti?“, každá otvírá nesmírně široké pole pro nekončící diskuse. A takových otázek bychom určitě našli mnohem víc. Preference a důrazy se liší účastník od účastníka…. dle jeho OB výkonnosti a ambicióznosti, postavení v OB systému, závodních či reprezentačních zkušeností, profesní specializace atd. a nalezení jakékoliv shody se zdá téměř nemožné ….

Dobrá zpráva: diskutovalo se

Přes všechna tato omezení se během podzimu 2017 na tato témata překvapivě živě diskutovalo na dvou svazových konferencích (Konference k trénování dorostu v HK a Seminář trenérů a rozhodčích ve Šternberku) a dokonce se z této diskuse podařilo získat smysluplný výstup. Výše zmíněná diskuse se rozvinula v návaznosti na mou prezentaci (o toku energie v OB, o motivaci mládeže a boji o talenty, o možnostech zvýšení prestiže OB, o pomoci trenérům, o motivaci pro nové trenéry a funkcionáře, jak v tomto všem může pomoci svaz, atd.) Východiskem prezentace bylo, jak vylepšit práci s mládeží, nicméně hlavním cílem bylo rozproudění diskuse a rozšíření záběru myšlení všech účastníků i mimo běžně uvažované hranice nastíněného tématu. A jelikož je v OB přes rodiče a trenéry vše propojeno dohromady (viz mapa toku energie v OB systému – najdete ji od slidu 10 ve výše zmíněné prezentaci), tak se diskuse i sebrané názory týkaly i většiny otázek uvedených na začátku druhého odstavce tohoto článku.

Druhá dobrá zpráva: z diskuse se podařilo získat smysluplné závěry

Přestože šlo o experiment pokoušející se rozhýbat vnitrosvazovou diskusi, lze závěry a zjištění z něj vzešlá považovat za poměrně reprezentativní pilotní průzkum názorového spektra v OB komunitě. Pokusím se vás s obrysy toho, co se dělo a o čem se diskutovalo, seznámit. Ještě, než se začneme zabývat konkrétními tématy, chci mínit pár důležitých obecnějších poznatků:

Prvním závěrem je, že se nezpochybnitelně prokázalo, že přinejmenším mezi trenéry a rozhodčími je o takovouto širší diskusi velký zájem. Potvrdilo se rovněž, že OB je plný lidí s upřímným zájmem o věc a že tito jsou schopni kvalitní a konstruktivní diskuse. Díky tomu už tento pilotní průzkum ukázal poměrně přesvědčivě na řadu oblastí, kde skoro všichni účastníci diskusí cítí potřebu je důkladně promyslet, stanovit cíle a strategii a začít implementovat změny k lepšímu co nejdříve.

Současně se ukázalo, že širokou vnitrosvazovou diskusi lze v OB komunitě kulturně vést a získávat z ní kvalitní podněty a náměty. A že je touto cestou možné budovat i plodné osobní kontakty podobně zaměřených lidí – a to vše ku prospěchu celku. Věřím, že se tyto podněty a náměty stanou již letos vítanými podklady pro práci příslušných svazových orgánů a komisí a výsledky jejich práce přispějí k pozitivní změně v nějaké oblasti našeho milovaného sportu.

Velmi potěšitelné bylo, že diskuse i velké množství reakcí prokázalo, že mezi lidmi dříme nejen velký potenciál skvělých nápadů, ale i energie tyto nápady uskutečňovat. Metodu, jak tuto širokou základnu lidské energie uvést do akce a nasměrovat ji správným směrem, budeme teprve muset najít. Nicméně všem je nad slunce jasné, že v dalším rozvoji OB nelze jít cestou heroických výkonů několika málo zapálených jedinců, kteří jsou schopni fungování a rozvoji OB obětovat desítky hodin týdně. Dál se pohneme jen cestou spolupráce mnoha lidí, které bude spojovat společná motivace a společný cíl. Vytvořit takovéto prostředí bude jedním ze stěžejních úkolů svazu.

Posledním zásadním poznatkem bylo, že vše v OB je navzájem propojené už jen tím, že většina z nás má v OB několik rolí (závodník, rodič, pořadatel, mapař, trenér, funkcionář, … – případně totéž v ženském rodě). Tudíž při uvažování o každém jednotlivém tématu je užitečné mít pořád na paměti i sledování dlouhodobého prospěchu OB jako celku. Domnívám se, že takovéto celostní uvažování spolu se zapojením co největšího počtu lidí se zájmem o danou problematiku, je pro OB ta nejlepší možná cesta.

Velkým úkolem zůstává, jak ze získaných informací a námětů dospět k rozhodnutí a pak k optimální implementaci. Je jasné, že ďábel je skryt v detailu.

Výsledky průzkumu – horká témata k řešení

Bylo sebráno neuvěřitelných 165 velmi zajímavých názorů a podnětů od OB trenérů, rozhodčích a funkcionářů na nejrůznější témata. Jednotící linkou všech bylo, co by se mělo či mohlo v OB vylepšit. Utříděné výsledky jsou překvapivě homogenní a z výsledků poměrně přesvědčivě vyvstávají hlavní témata, která evidentně zasluhují svazovou pozornost. Podobnost spontánních názorů na většinu témat ukazuje, že témata jdou napříč členskou základnou OB a jsou vnímána překvapivě podobně. Ze sesbíraných názorů se ukazují 4 stěžejní okruhy témat jako velmi silně zastoupené. Další názory a inspirace (rovněž velmi zajímavé) jsou zastoupeny slaběji. Pořadí témat níže je zvoleno dle počtu názorů. Názory, které vyvstaly z ankety a/nebo diskuse jako nejčastěji zastoupené, jsou podtrženy.

1)    Metodika (a podpora trenérů)

byla jednoznačně nejzásadnějším tématem, zejména v HK. Ve Šternberku bylo k těmto otázkám znatelně méně názorů, neb trenérů zde bylo 2x méně než rozhodčích. Zmiňováno je zejména:

• Nedostatek (eventuálně ne úplně snadná dostupnost) kvalitních a aktuálních metodických informací a školení
• Nedostatečná podpora předávání a sdílení trenérských zkušeností (chybí trenérské a metodické weby, kvalitní semináře, diskusní fóra)
• Vytvoření jednotného systému („kuchařky“, ze které se dá vyjít)
• Podpora trenérů se vším tím úzce souvisí (je to vlastně totéž téma, jen z druhé strany)

Všemi názory se jako červená niť vine, že tyto 4 oblasti jsou momentálně značným limitujícím faktorem většiny trenérů (zejména začínajících a těch, kdo by možná začali trénovat) a nedostatky v této oblasti přímo dopadají na úroveň práce s OB mládeží.

Poznámka: Osobně si myslím, že jakmile tyto 4 body vyřešíme, objeví se ještě pátý a šestý bod – nedostatek praxe a osobní zábrany typu „bojím se, abych něco nezkazil(a)“. Nicméně věřím, že v kolektivu OB trenérů toto oboje bude překonatelné částečně díky fungujícímu bodu „předávání a sdílení trenérských zkušeností“ a částečně díky kamarádské výpomoci trenérů mezi sebou.

Anketa jednoznačně potvrzuje, že:

• Tato oblast momentálně vyžaduje největší péči a pozornost ČSOS, pokud se jako sport chceme v práci s mládeží pohnout kupředu
• Investovat lidský čas a svazové či jiné peníze do metodiky je jednoznačně posun správným směrem a trenéři to jistě ocení (a s nimi časem možná i celá členská základna OB)
• Aktuálně viditelné výsledky práce svazových metodiků (metodik na půl úvazku + trenér JRD Pavel Košárek, předsedkyně komise rozvoje OB Kristýna Skývová a předseda metodické komise Dan Wolf) určitě padnou na úrodnou půdu, neb přesně souhlasí s kroky, po nichž účastníci ankety v listopadu volali – konkrétně jde o “Příručku pro trenéry T3” představenou ve Šternberku + nová odrážka “Metodika” na svazovém webu (už je tam i spousta zajímavých odkazů a materiálů) + patří sem i čerstvé materiály k tématu “OB do škol” (více k OB ve školách viz kapitola Komunikace a Marketing);

2)    Motivace + systém soutěží (změny podporující motivaci mladých)

Témata kolem motivace mládeže, trenérů, rodičů a klubů zarezonovala silně jak v HK, tak i ve Šternberku (a to jak v anketě, tak i v diskusi) a řada názorů je velmi inspirativních. Do tohoto komentáře přidávám i názory a podněty z tématu „Soutěže“ týkající se změn v systému soutěží, které by mohly přispět ke zvýšení motivace mladých. V této oblasti za inspirativní pro další diskusi a rozpracování považuji tyto názory:

• Zvětšení atraktivnosti závodů, zejména pro mladé závodníky i diváky (více kontaktních závodů, divácky napínavých, s TV/Internetovým přenosem, s GPS trackingem, …)
• Modernizace soutěžního systému – jeho výrazné „zeštíhlení“ a zjednodušení (včetně zkrácení doby nutné k propracování se do nejvyšších soutěží)
• Dobrá parta jako základ úspěchu v dorostu (ať už úspěch definujeme výsledky nebo setrváním závodníků u OB)
• Problémem není ani tak motivace dětí, ale nábor dospělých. Pokud Ti budou, tak už děti namotivují (většinou bude stačit jim jen lehce poradit, jak na to).
• Demotivace k trenérské práci na „o-periferiích“, mj. díky systematickému odsávání talentů z malých oddílů do velkých (viz. poslední dva body v následující kapitole o TSM)
• Správná vnitřní motivace u dorostu vzniká daleko dřív (v pubertě už je pozdě) – proto klíčem k úspěchu v dorostu a juniorech je dobrá práce s žactvem (do 12-13 let) a probuzení jejich fyzických schopnosti a k tomu i lásky ke sportu a pobytu v přírodě.
• Tlak na výkon v mladším věku vede ke ztrátě motivace a touhy se zlepšovat v dorostu, kdy začne být trénink náročnější a kolem je řada jiných „zábav“.

Diskuse i anketa prokázaly, že v OB máme velkou sílu aktivních a motivovaných jedinců. Jen o sobě často nevědí a nemají společný cíl. Pokud je budeme schopni podpořit a koordinovat v tom, co by rádi dělali nebo čím mohou přispět, zvládnou jako celek pro OB hodně dobrého vykonat.

3)    Fungování TSM, STM, JRD a případná obnova VD + téma trenérů

Na konferenci v HK byly tyto okruhy druhým nejvýznamnějším tématem (25 % názorů se týkalo TSM, STM, obnovy VD a mezinárodních závodů a 15 % se týkalo trenérů TSM, JRD a nedostatku osobních trenérů). Ve Šternberku bylo k těmto otázkám jen minimum názorů, neb šlo vesměs o trenéry T3 z menších oddílů a rozhodčí, kteří jsou zaměřeni na jiná témata.

Anketa odráží (stejně jako diskuse v HK včetně zápisu z ní) velmi rozdílná východiska, stanoviska i doporučení jednotlivých účastníků. Hlavní poznatky z ankety jsou:

• Objektivní nedostatek lidí, kteří by chtěli kvalitně trénovat mládež (a jak poukázali rozhodčí, stejně málo je i těch, kdo by chtěli pořádat závody)
• Opakovaně je zmiňována i poměrně malá svazová či jiná podpora této náročné činnosti, zejména v malých oddílech
• Vážným problémem pro menší oddíly a rozvoj OB celoplošně je „vysávání talentů“ většími a mega-oddíly (pro nezúčastněné: Zřetelný názorový rozdíl v diskusi panoval zejména mezi malými a menšími oddíly na jedné straně a několika silnými „mega-oddíly“, které těm menším vysávají talenty a zabraňují tak nepřímo jejich rozvoji)
• Obnova Výběru Dorostu (idea trenérů převážně ze středně silných oddílů a TSM) v anketě i diskusi v HK ukázala zásadně odlišné názory. Určitě by se toto téma mělo letos pořádně vydiskutovat ku prospěchu všech (toto v HK nejspornější téma narazilo na zásadní rozpory jak mezi členy předsednictva sekce OB mezi sebou tak i uvnitř skupiny trenérů zapojených v KTM – zdá se, že zásadní dělicí linie momentálně vede mezi silnými TSM propojenými často s mega-oddíly a ostatními účastníky z menších TSM a menších oddílů).

4)    Komunikace a marketing OB směrem k vlastním členům i navenek

Ve Šternberku bylo toto téma v anketě i diskusi jasně nejsilnějším (34 % ze všech odevzdaných názorů). Toto téma se objevilo i v anketě v HK, třebaže to nebylo hlavním bodem konference. Z obou akcí se v této oblasti objevila řada velmi inspirativních názorů. Dokládají, že je to oblast, kde by členská základna i trenéři přivítali větší svazovou aktivitu. Z těch opakujících se či jinak silných názorů byly nejpodnětnější:

• Zlepšení povědomí společnosti o OB a zvednutí jeho prestiže jako výkonnostního sportu i sportu pro každého, kdo chce zdravě žít
• Chtělo by to aktivně pozicovat OB u veřejnosti jako přírodní sport pro celou rodinu a pro každý věk, s ekologickým přesahem (či dokonce s pozitivním dopadem na přírodu).
• Ještě vyšší a soustředěnější intenzita propagace OB směrem k veřejnosti, především mezi mládeží ve školách
• Rozhodnutí svazu investovat lidský čas a peníze do spolupráce se školami vyšla v anketě jako krok jednoznačně správným směrem. ČSOS v tomto patří jednoznačná chvála za všechny akce tohoto typu – viz. finanční podpora projektu „OB do škol“, každoroční soutěž „Přebor škol v OB“, čerstvá publikace „Orientační běh do škol – zábavný a výchovný OB“
• Spolupráce s ostatními outdoorovými médii.

5)    Ostatní témata (Soutěže, Podpora z centra a Jiné)

I v těchto oblastech se sešlo docela hodně zajímavých a inspirativních nápadů a názorů a neměly by zůstat opomenuty. Za nejpodnětnější považuji:

• Zahájit či zintenzivnit zlepšení vztahů s myslivci a lesáky (myšleno dát tomu centrální svazovou podporu a koordinaci)
• Dát orienťáku trvale rozměr charakterního, mravního a výchovného sportu

Co dál?

Experiment rozpoutání vnitrosvazové komunikace touto cestou se ukázal překvapivě produktivní a je dle mého názoru i životaschopný. Nejen já se domnívám, že by bylo žádoucí v takovéto komunikaci pokračovat a vytvořit tak silný komunikační kanál od členské základny ke svazovým orgánům. Optimální by bylo, pokud by se tak mohlo dít pod záštitou svazu, který by tak získával od OB veřejnosti jak podněty ke své další práci, tak i kvalitní zpětnou vazbu pro jakékoliv své rozhodování a další plánování. Získané informace by například v oblasti práci s mládeží měly vést k nalezení takového modelu podpory mládeže a trenérů, který by stimuloval malé, střední, velké i mega-oddíly, stejně jako působil rozvojově na svěřence z oddílů s minimálním trenérským zázemím, na ty z oddílů s vlastním poměrně slušným trenérským vedením i na ty z oddílů s vysoce kvalifikovanou trenérskou skupinou. V diskusích na toto téma je cítit velkou různost názorů, takže takovýto cíl bude vyžadovat hodně úsilí od všech stran. Dohodnout bychom se ale měli, protože stejně jako u metodiky se všechny klady i nedostatky v této oblasti přímo promítají do úrovně práce s OB mládeží a de facto limitují jakýkoliv další pokrok směrem k vyšší masovosti výkonnostního OB sportu a tím nepřímo určují míru konkurenceschopnosti našich závodníků na mezinárodním poli.

Obecně vidím takovouto širší diskusi jako šanci po český OB, jak najít cíle a vize smysluplné pro většinu OB komunity, jak aktivizovat značné množství energie dřímající v naší lidsky mimořádně kvalitní členské základně a jak nasměrovat tuto energii směrem k těmto cílům. Hodně se toho v OB již daří a hodně práce se neustále dělá, ale je to zatím výsledek aktivity poměrně malého zlomku členské základny. Šance, že by aktivní nebyl jen malý zlomek, ale významná část členské základny, je podle mne značná. A je jasné, že pokud by se toto povedlo, výsledky by mohly být ohromné (a možná i relativně brzy) ….

Současně je potěšující, že IOF ve svých komisích rozvoje intenzivně zvažuje a rozpracovává podobné náměty, jaké zaznívaly v mojí prezentaci a ve všech diskusích. Takže se k nám možná jednoho dne dostanou obecná doporučení IOF podobná našim vlastním úvahám dnes. Otázkou do českého OB pléna je, zda se nepokusit IOF předběhnout a aspoň v některých oblastech nejít světovému vývoji naproti, zejména pokud máme dobrý nápad i dostatečně příznivé podmínky – a možná i vlastní potřebu některou oblast řešit…

Těším se, že se nám postupně společně podaří přetavit mé přesvědčení (že orienťák je nejlepší sport na celý život a že jsme díky orienťáku a tréninku na něj ještě lepší ve všem, co děláme, než bychom byli bez něj – viz závěr mého Sloupku reprezentanta) v inspiraci pro další tisíce lidí, kteří v OB najdou smysl pro sebe a své děti.

P.S: Svazové orgány i všichni účastníci obou konferencí byli s výsledky průzkumu seznámeni počátkem roku 2018. Zaslechl jsem, že v oblasti Metodiky závěry průzkumu příjemně povzbudily celý tým (jehož jádrem je svazový metodik na půl úvazku Pavel Košárek). Věřím, že se od svazu dočkáme aktivity a koordinace ve většině výše zmíněných oblastí a první výsledky pocítíme již brzy.

Vynikající další inspirace = originální materiály

• Kompletní vyhodnocení obou anket je k dispozici jako PDF soubor.
• Zdrojová data (tj. všechny sesbírané názory) a základní statistika je k dispozici jako XLSX soubor. Kdo má chuť nechat se inspirovat, vřele doporučuji projít si všechny názory z ankety.
• Prezentace obsahující mj. mapu toku energie v OB a náměty, jak kultivací a zkvalitňováním prostředí OB působit mj. na motivaci mládeže k aktivnímu pohybu i vrcholovému trénování. Vše je k dispozici na zde (webová verze, funkční i na mobilech, ale pro čitelnost doporučuji větší obrazovku).
• Materiál kanadského systému LTAD (Long-Term Athlete Development) ze slidu č.3 prezentace, shrnující doporučení a metodiku, jak optimálně rozvíjet vztah ke sportu a OB dovednosti s ohledem na vývoj dětí a mládeže (doporučuji k prostudování všem potenciálním trenérům) http://sportforlife.ca/portfolio-view/long-term-athlete-development-2-1/
• Materiál IOF (IOF STRATEGIC DIRECTIONS 2018-2024) ke stažení v PDF z podzimu 2017.

Kontakt na autora:
Jiří Hlaváč, KOS Tesla Brno
Email: jiri1.hlavac@gmail.com