Ve stínu sestry, ve stínu bratra? Ale kdeže… Juniorský reprezentant Sebastian Šafka si svou orienťáckou cestičku prošlapává sám a jde mu to dobře. V  minulé sezóně se na všech individuálních MČR vešel do TOP5 a nyní již vzhlíží k nabité sezóně 2021!

Je to tady, sloupek, moje šance urvat si taky trochu vlastní slávy a přestat se představovat jako Chlebákův nebo Sofky brácha. Ahoj, já jsem Séba. Zrovna jsem druhým rokem v juniorské repre, nastává můj poslední rok v juniorech a s ním i nové cíle. Poslední rok mi, jako asi většině lidí, úplně nejvíc nechutnal, všechno se rušilo nebo posouvalo a z té sezóny nakonec moc nebylo. Ale i s omezeníma měl přece pořád 365 dní a dal se pořádně užít i využít. 

Podzimní sezónu počítám spíš jako takové přípravné období. Přesto aspoň těch pár MČR potěšilo a bylo fajn se s klukama zase porovnat. Nejvíce se mi letos, stejně jako v minulých letech, z individuálních disciplín vydařil sprint. Baví mě a nejspíš mi i sedne rychlá dynamická mapa s ostrými volbami postupů a to lítání uličkama hezkých měst. Rovnou sem bouchnu jedno sprintové moudro. Jak řekl jeden moudrý orienťák: „Pokud tvůj postup není nejrychlejší, běž rychleji dokud z něj neuděláš ten nejrychlejší.” Tím se já řídím. Při závodě je zbytečné přemýšlet o špatné volbě, když ji už nemůžeš vzít zpátky, naopak je čas zabrat a dát tomu co nejvíc. Hrozně moc jsem si taky užil moje první štafety s dospělýma, to je jiný maso. A hlavně jsem si krásně potrénoval s repre, i přes omezení to pro nás moc dobře připravil. Zároveň jsem do tréninku přidal neobvyklý prvek, a to orienťáckou hru na počítači, Catching Features, ve kterém jsem loni ‘naběhal’ více závodů než v lese a přijde mi fajn.

Dost o 2020, je načase koukat dopředu. Loni toho moc nebylo, ale o to větší jízda to bude teď. Mám se na co těšit a i proč se snažit. V jarní sezóně proběhne hned několik mezinárodních juniorských závodů, JEC v Belgii, maďarský MEJ a zlatý hřeb v podobě JWOCu 2021 v Turecku. Zatím jsem neměl tolik šancí závodit na mezinárodní úrovni a moc rád bych si to letos ještě vyzkoušel a získal zkušenosti. Je to dobrá motivace pořádně trénovat. 

Po podzimním JRD úvodku přišlo to klasické zimní točení, které letos zatím naštěstí zvládám bez nemoci. I přes sibiřské podmínky, co teď venku panujou, mě to běhání pořád moc baví. Někdy se mi ven nechce, ale vždycky to nakonec stojí za to. Náhodou je to venku krásný, a co tě nezabije, tě třeba i posílí. Důležitá je i podpora okolí. I když jsem se narodil do o-mudlovský rodiny, tak jsme nakonec všichni sourozenci orienťáci srdcem i duší a pěkně se motivujeme. Nebo jen šikanujeme…? Ne, je to super mít kolem sebe dva blázny, co taky rádi sportujou a sem tam si s tebou zaběhaj.

Prošel jsem si obdobím plným změn, maturita, přijímačky, vysoká škola. Teď mi už dokonce končí první semestr, mám moje první zkouškové období a zítra píšu anatomii, tak to nebudu moc protahovat (dnes večer mě zase čekají tak 4 týdny studia). Zaslechl jsem názory, že medicína je moc a běhat zároveň na vysoké úrovni není udržitelné. Nesouhlasím. Aspoň myslím. Asi to nedokážu úplně objektivně posoudit, sotva jsem začal a výuka je napůl distanční, ale zatím jsem si udělal názor, že čas na priority se vždycky najde a nakonec je všechno o vůli. Času mám sice méně, ale s dobrým plánem se to dá skloubit. Cesta bez překážek by byla přece nudná a to nechci. No a nakonec es bonus! neboli buď dobrej 🙂

Za mě vše, mějte se krásně a ciao ciao!

Sebastian Šafka