“Začněte společně se mnou více vnímat hranici, kdy je potřeba své zdraví řešit.” Markéta Kodejšová, nadějná juniorská reprezentantka v LOB, a její inspirativní sloupek reprezentanta.

Ahoj, dnešní sloupek reprezentanta se dostal pod ruku mně, ano opravdu mně. Chtěla bych vyplodit něco příšerně inspirativního, ale nejsem si jistá, jestli zrovna já bych měla být někomu vzorem. Samozřejmě by mě to těšilo, ale za svojí sportovní ,,kariéru” jsem různých přešlapů a chyb nasekala nespočet a to nepočítám jenom v závodě. Ale jak se říká, chybami se člověk učí, takže ano, opravdu se cítím až přeučeně. Pokud jste na tom podobně jako já, tak žádný stress, jednou třeba ty medaile přivezete. Ale pokud má sportovec nějaký cíl, musí si za ním stát a hlavně na něm pořádně makat!

V dnešním sloupku bych ale chtěla představit jednu ze svých chyb, která mě vytrestala na poslední půlrok. Jak poznat, že se necítíte ok a váš zdravotní stav rozhodně není schopen dál trénovat? Jsem přesně ten typ člověka, který má s tímto velký problém, hypochondry totiž fakt nesnáším, omlouvám se všem. Různé přeběhávání zranění kotníků, nedoléčené teploty a rýmičky jsem vždy hravě přešla, ale stále jsem si neuvědomovala, že to není v pořádku. Když mě ale zaskočila dost rozjetá borelióza a následující další zdravotní problémy, uvědomila jsem si, že odsouvat vyšetření u doktora a stále si namlouvat, že vám vlastně nic není, a ta příšerná únava je jenom z nevyspání, k ničemu nepomůže. Nechci, aby tu zazněla samá sebelítost, protože to účel není, a proto jsem vlastně ráda, že mě moje chování konečně doběhlo a měla jsem čas o sobě přemýšlet.

Je v pohodě nebýt ok a platí, že žádný zraněný sportovec dlouhodobě úspěšný nebyl, je totiž potřeba spousta sil, a tak je důležité se o své zdraví pořádně starat a nic nepodcenit. To co ale není v pohodě, je schovávání své lenosti jít na trénink za to, že mi asi začíná kašel, žádný takový! A tak bych byla moc ráda, abyste společně se mnou začali více vnímat tu hranici, kdy je potřeba své zdraví řešit. To je jeden z mých cílů na příští rok, abych pak byla schopná zajet či zaběhnout výsledky, na které budu pyšná. Momentálně již trénuju a těším se na nadcházející lobáckou sezónu, protože LOB je prostě báječný sport a když pochopíte tu krásu, ty výhledy na zasněžené kopce, vyjeté čárky v lese a mnohdy nebezpečné fikny na místech, kde byste je ani nečekali, tak vaše sportovní srdce poskočí. Takže tedy pořádně makám, abych v zimě předvedla to nejlepší a doufám, že se letos poštěstí a sněhu na pořádné české loby bude víc něž dost. Mám už za sebou přípravu v italském Livignu, ale na rozdíl od Marka Štěrby, jsem ukončila pobyt tak akorát, abych nezameškala letošní O-Gala, tak se vidíme a koukejte přijet zdraví!

Markéta Kodejšová