Určitě už jste někdy na závodech zahlédli tuhle drobnou, věčně usměvavou závodnici v dresu OK Kamenice. Je jí česká reprezentantka Lucka Semíková, která se ve svém dnešním sloupku ještě na poslední chvíli odpoutá od nadcházejícího WOC, a přiblíží nám svůj nápaditý tréninkový půlrok.

Máme tu konec jarní (už trochu normální) sezóny a já mám znovu možnost napsat článek do o-news. Nemůžu říct, že by psaní byla moje parketa, ale třeba se tady něco zajímavýho dočtete :D.

Chtěla bych se poohlédnout za tréninkovou přípravou a jarními závody, které se naštěstí už mohly uskutečnit. Letos byla konečně pořádná zima a dost sněhu až do března, tak jsem se toho snažila využít a trénovat vytrvalost na běžkách. Díky online výuce jsem mohla trávit víc času na horách a díky fakt velké úrodě sněhu se dalo na běžky chodit i v Kame, takže jsem skoro za celou zimu z běžek neslezla. Na začátku března jsem chtěla začít už normálně trénovat na suchu, ale při prvních trénincích jsem si přivodila zánět achilovky. Snažila jsem se to doléčit do březnového soustředění s Košíkem ve Slovinsku, ale zánět neodezněl a do toho mi vyšel pozitivní test… takže mě to aspoň zbrzdilo v tom, abych nejela a abych si to třeba úplně nedodělala.

Asi po měsíci jsem to začala pomalu rozběhávat, ale co si budem – každá mezera v tréninku je bohužel znát, vytrvalost jsem měla, ale rozběhat na suchu mě teprve čekalo. Žádá rychlost samozřejmě. Bylo další soustředění s Košíkem – tentokrát to bylo v Jizerkách na Potkavárně. Asi po půl roce na mapě, takže sranda :D. Achilovka to naštěstí vydržela a mohla jsem začít pořádně běhat. Asi za měsíc byly první závody – sprint a krátká trať u Jihlavy. Další závody byly MČR sprint a sprintovky v Litovli – to mi potvrdilo, že ta rychlost tam někde je. S každým závodem jsem se cítila lépe.

Bohužel se přibližovala i maturita. Prvotní plán učení na maturu ztroskotal už někdy v lednu. Pořád jsem to učení odkládala a radši jsem šla běhat, na koně nebo dělat něco jinýho… pro můj trénink samozřejmě dobře, pro můj stres těsně před maturitou úplně ne… začala jsem se pořádně učit až 2 týdny předem. Maturu jsem nakonec úspěšně zvládla, napsala jsem přijímačky a pak už jsem mohla školu pustit z hlavy. Moje další cíle byly MČR krátká a nominačky. MČR vyšlo skvěle a nominačky taky klaply, tak doufám, že v Turecku neudělám ostudu :D.

Lucka Semíková