Juniorská reprezentantka v MTBO, Lucie Nedomlelová, píše v dnešním sloupku reprezentanta o tom, jaká byla loňská sezóna, jak se trénuje ve virtuálním světě Zwiftu a jaké velké mety kromě juniorského MS ve Finsku ji letos čekají. Přejeme příjemné čtení.

Minulá sezóna byla taková jaká byla. Motivace ze začátku minulé sezóny byla veliká, byly veliké cíle, od toho se vyvíjela i řádná příprava. Všechno to ale bylo narušeno nám teď již velmi dobře známou koronou a celá sezóna se začala posouvat a závody, pro které jsem hlavně trénovala, se zrušily. Nebudu lhát, po těchto špatných zprávách mi chyběla motivace k tréninku. Musela jsem hledat sama sebe a musela jsem si ujasnit, proč to vlastně dělám. Že je to hlavně pro radost a závody a výsledky jsou až na vedlejší koleji.

Rok s rokem se sešel a mám za sebou hlavní část přípravy. Ano, nevyšla úplně dle plánu, ale na to s jakou situací tu bojujeme, tak můžu říct, že nakonec dopadla celkem dobře. Moje příprava začala pomalu už v listopadu, po zaslouženém volnu. Ale až po Vánocích jsem se do toho vrhla naplno. Své tréninkové dny jsem trávila rozmanitě. Ať už to bylo na běžkách, na kterých jsem tento rok strávila asi nejvíc času za celý svůj život. Taky jsem trávila hodně času v pokoji/posilovně/virtuálním světě Zwiftu, kde jsem pomalu, ale jistě najížděla své letošní první kilometry. Důležitou součástí byly i tréninky venku na biku, kde jsem pilovala techniku jízdy na sněhu a sjíždění sjezdovek za tmy. A pěvně doufám, že se mi to někdy v průběhu sezóny bude alespoň trošku hodit, až někde zaprší a bude to klouzat.

Všichni víme, že odcestovat v těchto časech není nic jednoduchého. No a někdy to opravdu nevyjde a přijde ti, na místo letenek, domů pozitivní test, ale kde jsou ty příznaky? Nevadí. Nejprve jsem měla v plánu Kanáry, poté bylo plánováno Toskánsko s repre. Ani jedno nevyšlo. Nakonec se mi na třetí pokus podařilo odcestovat do Chorvatska, kam jsem vyrazila s mým cyklistickým týmem Czech Multisport Coaching. Zde jsem měla možnost uniknout aprílovému počasí, které bylo tady u nás, a ještě jsem mohla odtrénovat slušnou dávku nastoupaných metrů, takových, že mi teď Jizerky přijdou jako celkem pěkná rovina. Tímto je moje základní fyzická příprava úspěšně za mnou. Ještě bych se mohla trochu pověnovat mapě. A pak se uvidí.

Každopádně teď už nezbývá nic jiného, než věřit, že letošní sezóna bude lepší, než ta minulá. Mé cíle jsou různorodé, na rozdíl od minulého roku, kdy jsem se plně soustředila na závody. Tak tentokrát mám na prvním místě určitě maturitu, protože ať chci nebo ne, tak už za měsíc mě to čeká. A poté krom přijímaček na VŠ, je určitě mým cílem nominovat se na JMS do Finska a zajet tam co nejlepší výsledek. Ale jak to všechno dopadne? Nechme se překvapit a věřme v tu nejlepší možnou variantu.

  Lucka Nedomlelová