O prázdninách necháváme naše nynější reprezentanty trochu odpočinout a rubriku Sloupek reprezentanta nahrazujeme netradičními sloupky. Letos se můžete těšit na sloupky českých juniorských mistrů světa. Věděli jste, že od roku 1993 jsme získali 16 titulů juniorských mistrů světa v OB a z toho “pouze” 9 individuálních? Naši prázdninovou rubriku otevře jičínský závodník a juniorský mistr světa na krátké trati z Litvy roku 2006 Jan Hóna Beneš.

Je to skoro na den 14 let, co jsem na juniorském MS vystoupil na stupně nejvyšší. O rok později ještě ve štafetách s Bejkysem Kodym a Chrobákem. Cesta k titulům byla dlouhá – od fáborků, přes žákovské a dorostenecké kategorie až k juniorům. Výkonnost každým rokem jak kvantitou, tak kvalitou stoupala. V začátcích jsem musel hodně dohánět, moje judistická příprava nebyla úplně ideální pro orientační běh, který jsem zpočátku dělal spíš jen okrajově. V jičínském oddíle byla výborná parta, ve skupině panovala přátelská rivalita. Bičování k lepším výkonům bylo na denním pořádku, nikdo nechtěl být na chvostu. Do toho hodně mapových soustředění, MTB skoro celoročně a v zimě pořád na lyžích. Jelo se na vlně a s věkem přibývala i společenská zábava, kde se probíralo to samé, co dnes řeší mladí na fejsbukách , instagramech a tindrech. Měli jsme to jako druhou nebo třetí fázi.

Dnes orienťák sleduji spíše okrajově. Orientuji se v elitních kategoriích, ale i tam pomalu začínám mít rezervy, neboť se tam tlačí stále mladší a mladší, a to je dobře. Mám pocit, že se vše zrychluje, profesionalizuje a závodníci se hodně specializují na disciplíny, kterým uzpůsobují trénink. Špička prakticky jen běhá, do toho nějaká posilka a balanční cvičení. To já skoro neznám. Dnes ale již jiná cesta k úspěchu asi nevede.

Určitě budu sledovat MS 2021. Doufám, že se Češi ukáží. Já ambice již nemám J. Mých aktuálních 40km týdně v „kvalitě“ už ani na pivní štafety nestačí.

Jan Beneš