Dnes jsme na slovíčko pozvali Michala Žejdlíka, závodníka Lokomotivy Teplice a také krajského kartografa, který si vede poctivou statistiku všech svých závodů a před pár týdny se dokonce přehoupl přes hranici 800. To z něj sice českého rekordmana nedělá, ale kdo se takovou statistikou může pochlubit. Třeba někdo z Vás! Proč nedisknul téměř žádný závod či co je to tzv. “turistický batůžek”? To a mnohem více v rozhovoru, příjemné čtení.

Ahoj Michale, jak je to s těmi tvými závody?

Závod v sobotu 3. ledna v Benešově nad Ploučnicí byl můj 800. závod. První novodobý závod jsem absolvoval 11. listopadu 1989. Statistika říká, že jsem během 800 závodů uběhl 5 722 km, zdolal téměř 160 km převýšení a našel 14 231 kontrol. Zabralo mi to 799 hodin, 58 minut a 47 sekund. Jinak řečeno 33,3 dnů. Být při posledním závodě na trati o minutu a čtvrt déle, tak je to 800 hodin na 800 závodů.

To jsou pěkná čísla, 14 tisíc kontrol si ani nedokážu představit. Vyčetl jsi z tvé databáze ještě nějaká zajímavá fakta?

Co dalšího je možno vyčíst z mé statistiky? Že je méně klasických tratí, a naopak více krátkých tratí a sprintů. I průměrná délka se zkracuje, ale to je samozřejmě také způsobeno postupným přechodem z jednadvacítek až do současných padesátek. V letech 1991 až 1993 byla průměrná délka tratě přes 9 km a můj čas kolem 90 minut, v posledních letech je to sotva 4,5 km a čas 45 minut. Zajímavé je, že počet kontrol se nemění. Průměrný počet kontrol v jednom závodě se za všechny roky pohybuje v rozmezí 17 až 19 kontrol.

A co mapy, to tě jako krajského kartografa určitě také zajímalo.

Nejčastěji jsem běžel na mapě v měřítku 1 : 10 000 – 410x. Na patnáctce to bylo 169x. Na sprintových 1 : 5 000 a 1 : 4 000 to bylo 143x. Drtivou většinu závodů jsem odběhl v ČR – 648. Na Slovensko připadá 84 a na Německo 50 závodů. Průměrně odběhnu 25 závodů za rok. Nejvíce jich bylo v roce 2019 celkem 46, naopak nejméně v roce 2009, pouze 8.

V Teplicích pravidelně počítáte žebříček zvaný „turistický batůžek“, tedy závody, kde strávíš v lese přes 100 minut. S jakými výkony se můžeš pochlubit ty?

Máš pravdu, Turistický batůžek jsem založil v roce 1994 (inspiroval jsem se v žilinském oddíle). Nejdéle jsem v lese pobyl 11. dubna 1992. Na zdárné absolvování dlouhé trati (vzduchem 16,1 km, v reálu 21 km) jsem potřeboval 210 minut a 8 sekund – mapa Drienok 1 (SVK), 1 : 15 000. Na normálním závodě to bylo hned při úplně prvním startu. Byla to klasická akce Jelení paroh konaná u Zvolena. Mapa byla Čertica, 1 : 15 000. Teoretická délka 11,7 km, naběháno 12,8 km, převýšení 460 m, 16 kontrol. Pro ztížení závodu byly z mapy vystříhány nějaké kousky. Pro znalce prostoru to asi problém nebyl, pro mne to znamenalo čas 186:35. Celkem mám 30 časů nad 100 minut, ale jen 5 jich je z posledních 10 let.

Jak jsi se dostal k orienťáku?

S OB jsem začal někdy v roce 1981 nebo 1982, díky náboru na ZŠ. Bohužel jsem u něj vydržel jen necelý rok. Vím určitě, že jsem v té době absolvoval nejméně 2 závody. Vím, jaké to byly mapy, ale neznám datum, ani o jaký závod se jednalo. Tyto závody do statistiky nepočítám. K OB jsem se vrátil roku 1989 na VŠ dopravy a spojů v Žilině. Po dostudování jsem začal běhat za TJ Lokomotiva Teplice, kde běhám dodnes. Pokud zachovám stejné tempo závodění tak jubilejní 1000. závod poběžím někdy v roce 2026 nebo 2027.

Slyšel jsem taky, že jsi skoro žádný závod nikdy nedisknul.

Odmítám vzdát závod jen proto, že jsem zvoral nějakou kontrolu nebo se mi to nelíbí. To je srabácké. I s přetrženou achilovkou jsem došel po kontrolách do cíle. Diskvalifikací eviduji osm. Čtyřikrát jsem neměl oraženou jednu kontrolu (neoražená kontrola na občerstvovačce, přeběhnutá sběrka). Jednou jsem si zapomněl běhací oblečení a šel se jen projít po pár kontrolách. Jen jednou to bylo díky nenalezení více kontrol – byl to závod v závrtech na Silici. To jsem byl opravdu ztracený a byl jsem rád, že jsem se našel a trefil do cíle. A dvakrát to byly štafety, ale ne vlastní chybou.

Díky za rozhovor a ať se tisícátý závod vydaří.