Celý orienťácký svět momentálně žije očekáváním na brzy startující domácí JWOC, v průběhu tohoto týdne však v jižních Čechách proběhla jiná velká akce – Olympiáda dětí a mládeže. Pojďme si ji rychle připomenout a podívat se na několik orienťáckých střípků z tohoto republikového klání nejmladších nadějí českého orienťáku.
Pokračovatel rodinné tradice si domů veze zlatý hattrick v orientačním běhu
Matouš Dittrich má aktuálně skvělou formu. Nezapomenutelný týden, ve kterém zatím získal tři zlata, korunoval ve čtvrtek. Poslední den na Olympiádě dětí a mládeže byl součástí štafety Zlínského kraje.
Orientační běh mají v genech. To si asi teď říká každý, kdo sleduje úspěšnou dráhu Matouše Dittricha, který si během úterního dopoledne připsal už druhou letošní zlatou medaili v tomto sportu a navázal na výkony svých starších sester Michaely a Lucie.
Dvaadvacetiletá Michaela startovala na ODM před sedmi lety v Brně a ve sprintu si doběhla pro stříbro. Nejúspěšnější rodinnou sportovkyní byla ale jen dva roky, protože v Liberci už vystoupala na nejvyšší stupínek její sestra Lucie. Orientační běh je tak u Dittrichů častým tématem. „Někdy mi k závodu něco řeknou, ale pro rady si za nimi nechodím,“ přiznal Matouš, který za poslední dva dny ukázal, že ve své věkové kategorii nemá konkurenci.
Mladý sportovec nejprve ovládl pondělní sprint a v úterý dominoval na krátké trati. Suverénní první místo! Znělo z úst hlasatele, když Matouš dobíhal do cílové rovinky. Tímto výkonem určitě potěšil nejen sestry, ale i zbytek rodiny. „Rodiče jsou stále aktivními závodníky a k orientačnímu běhu mě přivedli právě oni, když mi ukázali, jaký tento sport je. Velkou motivací pro mě byly samozřejmě i obě sestry.“
Sbírka medailí Matouše Dittricha z Olympiády dětí a mládeže je obdivuhodná. Před dvěma lety získal zlato na krátké trati. V roce letošním už si na krk pověsil tři medaile z nejcennějšího kovu. Aby stíhal rodinné tempo, tak ho na mezinárodním poli čeká ještě spousta práce. Jeho sestra Lucie se od loňského roku totiž pyšní titulem juniorské mistryně světa.
Autor: Matěj Čapek
Foto: Olympijskytym.cz / Matěj Pašek
Trenér mu věřil, on sám sobě ne. Bronz v orientačním běhu získal Ritter z Karlovarského kraje
Sám medaili vůbec nečekal, tipoval, že skončí do 14. místa, tedy v první polovině startovního pole. Navíc sprint není jeho nejsilnější disciplínou. Přesto Jakub Ritter obsadil v orientačním běhu chlapců do 14 let třetí místo a zajistil další medaili pro Karlovarský kraj.
Nečekaný úspěch jako by zaskočil i jeho. Bezprostředně v cíli odpovídal jen velmi stroze.
„Získat medaili je super.”
„Mám z ní radost.”
„Jsem za ni rád.”
Víc se rozpovídal, až když líčil průběh závodu a podmínky na trati, které některým účastníkům dělaly problémy. „Nejtěžší byly podchody, normálně ve sprintu moc nejsou, takže mi chvilku trvalo si na ně zvyknout, ale trať byla dobře postavená a užil jsem si ji. Sprinty mi zatím moc nešly, fakt jsem to nečekal,“ přiznal.
„Jakubův úspěch je něco úžasného pro Karlovarský kraj, hrozně mu to přejeme, on si to zaslouží. Věnoval tréninku hodně času a u něj jsme to trochu čekali. Dal do závodu spoustu úsilí a bojoval,“ prohlásil trenér Karel Rambousek, který výpravu sestavil.
Karlovarský tým orientačních běžců skládal dva měsíce při nominačních závodech, vybíral z desítek sportovců, nakonec jich přijelo šest nejlepších. I ostatní Jakubovi přáli úspěch a doufají, že se v dalších disciplínách umístí stejně dobře jako on. „Nemyslím, že teď budu moc vzor, ale jsem za to teď hodně rád, chci si to tu hlavně užít,“ uvedl naopak Jakub.
Ostatní reprezentanti k sobě zůstávají kritičtí. „Nebyl jsem moc rychlej a na trati jsem si nebyl moc jistej, na mě jsou kontroly hodně blízko u sebe a na jedné jsem zaběhl jinudy, proto jsem se zdržel,“ hodnotil Tomáš Podzimek, mladší běžec, který může na příštích hrách navázat na Jakubův úspěch. I Antonín Černý měl s postavením tratě potíže: „Nejhorší bylo, že jsem se v jednom mezičase dlouho rozhodoval, kudy oběhnu domy, takže jsem minutku ztratil, a to mě stálo pár míst.“
Nejzkušenější členkou výpravy byla Lucie Urbánková, která za Karlovarský kraj běžela už na hrách v roce 2022. Mladším kamarádkám hodně radila, třeba Klára Turková se od ní při přesunech na sportoviště nehnula na krok. „Vždycky jí říkám, že musí chodit všude se mnou, protože se bojím, že se tu ztratím,“ přiznala.
Autorka: Hana Holíková
Foto: Olympijskytym.cz / Vratislav Polívka
Pardubičtí orientační běžci na Olympiádě dětí a mládeže nezklamali. Mají na koho navazovat
K medailovým jistotám Pardubického kraje na Olympiádě dětí a mládeže znovu patří orientační běžci. V jižních Čechách napodobují úspěchy z roku 2022, protože v individuálních závodech se prosadili na stupně vítězů hned čtyřikrát. „Jsme velmi spokojení,“ potvrdil předseda největšího klubu v regionu Petr Klimpl.
Radost z medailí si v Českých Budějovicích a Lišově užili chlapci i dívky v kategorii staršího žactva. Monika Munzarová v pondělním sprintu přidala do své sbírky celkově třetí zlato na Olympiádě dětí a mládeže. V úterý jí však krátká trať přinesla opačné emoce: „Orientační běh je nevyzpytatelný sport. Včerejší suverénní vítězka sprintu dnes doběhla se slzami v očích až ve třetí desítce,“ prohlásil šéf OK Lokomotiva Pardubice Klimpl.
V lišovském lese a na přilehlé louce ovšem na pozici v nejlepší trojici dosáhla její kamarádka, s níž se jí dařilo už před dvěma lety v Olomouckém kraji ještě mezi mladšími žákyněmi. Hana Fenclová byla za individuální stříbro, které dvakrát získala také předtím na Hané, ráda: „Přestože to samozřejmě mohlo být i lepší, určitě jsem spokojená. V závěru mi sice docházely síly, ale důležitý byl především začátek, který se mi opravdu vydařil.“
Zároveň však litovala pondělního nezdaru ve své silnější disciplíně. „Rozhodně mi víc sedí sprinty. Jenže včera se mi nepovedla první kontrola, zaváhání v úvodu vždycky pokazí celý závod,“ uvedla.
Na sprinterské i krátké trati skončil rovněž druhý Ondřej Lučan. „Včerejší trasa mi připadala jednoduchá a myslím, že jsem mohl porazit i vítěze. Ale za umístění jsem vděčný. Teď jsem také měl na to, aby vyhrál. Stříbro je nicméně vždycky úspěch,“ poznamenal syn bývalých českých reprezentantů Marty a Vladimíra Lučanových.
Pardubická Lokomotiva dlouhodobě vychovává mládež, jež se později pokračuje v orientačním běhu i mezi dospělými. „Nadšení trenéři a funkcionáři, kteří se orientačním během zabývají z lásky k pohybu. To je náš klíč k úspěchům v tomto rodinném sportu, který je zároveň životním stylem,“ popisoval šéf Petr Klimpl.
Vedle výše zmíněných uvedl další významná jména: „Asi nejúspěšnější odchovankyní klubu byla Iva Knapová, dříve Kalibánová, která má dvě medaile z mistrovství světa ještě z osmdesátých let. Potom trénovala mimo jiné svoji dceru Janu, také bývalou úspěšnou reprezentantku.“
Muž, jenž působí i jako místopředseda Českého svazu orientačních sportů, neopomněl ani současné výrazné zástupce svého klubu: „Na letošním světovém šampionátu ve Skotsku se z osmi nominovaných reprezentantů představí dva pardubičtí závodníci Martin Roudný a Jana Peterová. Těm je 24 let, takže jsou i budoucností českého orientačního běhu.“
Nadějemi do budoucna, které se nachází ještě v mnohem ranější fázi svých sportovních kariér, jsou i účastníci ODM 2024. „Naše krajská nominace je tady jako jediná tvořená ze sta procent zástupci jednoho klubu, a to právě pardubické Lokomotivy.“ Navzdory tomu není v Pardubickém kraji o konkurenci nouze. Kvalitními závodníky se mohou chlubit i v Chocni, Ústí nad Orlicí, České Třebové, Žamberku nebo Kunvaldu.
„V orientačním běhu nemáme regionální dělení přesně podle krajů. Naše východočeská oblast je početně i výkonnostně suverénně nejlepší,“ vysvětlil Klimpl a vzápětí dodal: „Ale pochopitelně tu existuje konkurence mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.“
Právě Královéhradecký kraj patří na jedenácté ODM k hlavním konkurentům pardubického výběru, s nímž bude na jihu Čech soupeřit ještě ve čtvrtečních štafetách. „Byl bych rád, kdybychom získali zlatou medaili,“ řekl Ondřej Lučan. „Těším se hodně. Doufám, že všechny porazíme a obhájíme předloňské vítězství,“ dodala Hana Fenclová.
Nejen oni by mohli za několik let útočit na nejvyšší příčky i ve světových soutěžích. Stejně jako jejich předchůdci z regionu orientačním běžcům zaslíbeného.
Autor: Michal Jelínek
Foto: Olympijskytym.cz / Matěj Pašek
Dvě vteřiny rozhodly. Zlato na ODM z orientačního běhu získal Votava
Závod v orientačním běhu na Olympiádě dětí a mládeže v Českých Budějovicích přinesl triumf běžce Vojtěcha Votavy. V kategorii do 12 let zvítězil s náskokem pouhých dvou vteřin. A to navzdory nečekané komplikaci při kontrole.
Talentovaný orientační běžec z Libereckého kraje potvrdil roli favorita, jak o něm při představování či během závodu moderátoři mluvili. Trať vedla několika ulicemi se starší zástavbou a proplétala se až do sportovního klubu místní policie.
„Mně se běželo krásně. Trasa byla hezky placatá, bez kopečků. Budějovice jsou krásný a nejsou prostě panelák na paneláku. Nabízely se různé postupy, kudy to vzít,“ popisoval.
Trenérka Marie Podrábská v úspěch svých svěřenců věřila už dopředu: „Myslím, že jednu až dvě medaile mít budeme. Kluci jsou fakt dobrý a když uhlídají mapu, budou mezi nejlepšími. Ale přece jenom jsou to děti, takže nikdo nemůžeme ovlivnit, co se jim během toho závodu honí v hlavě.“
A její slova se potvrdila. Votava si nejenom uhlídal mapu, ale také nervy a překonal i nečekané překážky na trati. Třeba když před ním někdo shodil kontrolní krabičku. „Takže jsem ji vůbec neviděl,“ líčil v cíli. To ještě stále nevěděl, jak závod dopadne, účastníci do něj startovali postupně v intervalech.
Až moderátor konečně zahlásil do mikrofonu: „Už známe účastníky květinového ceremoniálu, a těmi jsou: Vojta Votava…“
Závod vyhrál o pouhé dvě vteřiny!
„Pocity jsou to samozřejmě hezký,“ sypal ze sebe čerstvý šampion. „Upřímně jsem to nečekal, protože párkrát jsem trochu zaváhal. O to je to teď hezčí.“
Severočeští běžci se na Olympiádu dětí a mládeže speciálně připravovali. „Pro nás je vrcholem sezony a podle toho jsem se na ni chystali. Tatínek jiného závodníka Jáchyma Horáčka dokonce připravil sprintový trénink v Jablonci u přehrady, kde byl právě i Vojta. Takže utužili tým a myslím si, že to dětem prospělo.“
Vždyť také Vojta nebyl jediným, kdo se prosadil, byť třeba další hned nezískali medaili. „V kategorii do 14 let máme kluky, kteří se nominovali, ale jsou o rok mladší než ti, kteří byli dneska nejlepší. Oba běželi slušně a podali výborný výkon,“ hodnotila trenérka.
A s nadějí vyhlíží i závody na krátké trati, které jsou na programu v úterý: „Tam budou naši kluci ve výhodě, protože jsou mapově dobře připravení.“
Autor: Kateřina Řeháková
Foto: Olympijskytym.cz / Vratislav Polívka
Jak může někdo shodit krabičku? Nevím, nebyl jsem u tohoto případu, ale vybavuje se mi situace, se kterou se na závodech setkal asi leckdo z nás: závodník přilítne ke kontrole a práskne do jednotky tak že div nevyrazí stojan ze země. Bezohledné, nesportovní chování. Myslím že pár exemplárních diskvalifikací (asi by stačily jednoduché kamerky na vybraných kontrolách pro získání důkazního materiálu) by těmhle frajerům možná rozsvítilo v hlavě.