Další, kdo s O-news.cz vyrazil na Kofolu, je talentovaná běžkyně pocházející z Dobrušky, která nyní běhá v barvách Lokomotivy Pardubice, Janča Peterová. Na co se v rozhovoru můžete těšit? Dozvíte se jak u Peterů slaví Vánoce, jaký největší zážitek si sympatická tmavovláska dovezla z EYOCu v Polsku nebo jaké jsou její cíle na rok 2017. Příjemné čtení.

Ahoj Jani, jak se vede?

Ahojda, vede se mi dobře, právě jsem se vrátila z víkendového pardubického soustra. Jsem krásně unavená, takže mám dobrý pocit, že to nebyl promrhaný víkend.

V létě jsi byla jednou z opor české dorostenecké výpravy na ME v Polsku (stříbro štafety, 5. místo klasická trať, 8. místo sprint). Na co vzpomínáš ty sama nejraději?

To jídlo! Samozřejmě ty lidi tam byli super, masáže od Jindřišky luxus, vlastní závody pro mě nakonec fakt vydařené, ale výborné vzpomínky mám na jídlo. Kdo mě zná, ví, že tohle fakt dokážu patřičně ocenit. Prostě samé dobroty!

Příští rok míříš do kategorie D18. Očekáváš velkou změnu? Jak tomu přizpůsobuješ svůj trénink?

Změna to bude velká, ta mladší budu zase já, a tak očekávám nálože od starších holek. Trénink teprve rozjíždíme, kromě zvedání kilometrů v tom zatím nic moc jiného nevidím, ale tohle mi řídí Kipli, já tomu moc nerozumím (smích – pozn. red.).

Běháš již nějaký ten pátek za Pardubice, pocházíš ale z daleko menšího oddílu KOB Dobruška, jak tam probíhalo Tvé orienťácké dětství?

No parádně. Dobrušskej oddíl je prostě dobrej! Ségry mě k tomu přivedly asi v mých 9 letech, předtím jsem jezdit nechtěla, mně se orienťák nelíbil. Ani nevím, kdy se mi začal líbit, to tak nějak přišlo samo. Ségry se mnou šly párkrát HDRka, naučily mě mapu, pak jsem začala za Dobrušku běhat desítky na výchoďákách, začala jsem jezdit na občasné akce Východočeské oblasti, a začalo mě to hrozně bavit. Ale v dobrušském oddíle jsem byla téměř jediné dítě, takže žádné tréninky v tělocvičně, mapové tréninky nebo něco podobného vůbec nebylo. No a potom mě stáhla pardubická soustra, našla jsem si tu kamarády, takže přestup do LPU při přechodu do dorostu byl jasný.

Společně se svýma dvěma sestrami jste dlouho psaly blog http://obtrisestry.wz.cz/, jak vypadá jeho další směřování? Můžeme se těšit na blogerský comeback?

Toť otázka. Neřekly bychom tomu úplně blogerský comeback, ale sem tam by se tam něco objevit mohlo, holt počáteční nadšení z blogu dávno opadlo.

Na jaře jsi na Tiomile měla tu čest běžet první úsek juniorské pardubické štafety. Tento úsek běhají většinou kluci, musela jsi mít hodně ostré lokty? Jaké z toho máš vlastně zážitky?

Ostré lokty, rychlé nožky a trochu nadhled to chtělo. Já na tom byla s nervy dost špatně, nemám ráda první úseky, ale je dobré mít takovou zkušenost. Zážitky – pamatuju si ten vyšťavující start do kopce, a pak už moc nevím. Jen to, že do mapy se moc koukat nemuselo, prostě klasický vláček. Když jsem dobíhala do cíle, fakt jsem si oddechla, že to mám za sebou. Mě pak víc bavilo fandit dalším úsekům.

Blíží se Vánoce, máte nějaké rodinné zvyky (třeba běžecké), bez kterých si nedokážeš tento čas představit? 

U nás se nedá moc spojit rodinné a běžecké zvyky do jednoho (smích – pozn. red.). Ale na Zlatou neděli objíždíme klasicky se ségrama Vánoční a Zlatonedělní sprint. Jinak na Štědrý den chodíme vítat Ježíška (je to v podstatě hod prskavkou do pole), a pak zavržeme něco na housle a na violoncello pod stromečkem. A samozřejmě sjedeme všechny pohádky v televizi!

Konec roku je období, kdy si mnoho lidí dává předsevzetí a přemýšlí o cílech na nový rok. Jaké jsou Tvoje sny a plány na rok 2017?

Přemýšlím o tom, ale letos si raději nic nedám. Nechám se překvapit, co zase všechno přijde.

Jak je milým zvykem této rubriky, poslední otázku Ti u nás nechal Vojta Sýkora: ,,Jančo, jak sis užila prázdniny? Které vícedenní bys doporučila?“

Prázdniny byly super, však pro koho ne. Hodně odpočinkové a oslavné. Doporučuji samozřejmě dobrušskou Advantu, pardubickou CVČ, Bohemku, Botas,.. Vlastně asi všechny, vícedenních není nikdy dost.

Dalším zpovídaným bude Tomáš Křivda, máš nějakou zajímavou otázku, na kterou by ses ho chtěla zeptat?

Haha, když jde o Křivdiče, nemůžu se zeptat jinak – jaký máš vysněný čas na příští rok na MCVV?

Děkuji za rozhovor. Přeji správný směr v lese i v životě a spoustu splněných snů!

Fotky: archiv Jany Peterové