Obul se naplno do MTBO přípravy a pod kotlem zatápí i dospělým reprezentantům. Junior Jakub Račanský vás dnes vezme na laktátovou spršku i rodinnou kulinářskou svačinku vhodnou na 5 hodinovou vyjížďku.

Ahoj, už tu máme zase březen, za měsíc první závody a zimní příprava se pomalu blíží ke konci. Pro mě to byla první zima, kdy jsem přešel z primárně běžeckého tréninku na cyklistický, a tak vám povykládám, jak to šlo.

Na podzim jsem byl k přicházející zimě trochu skeptický. Tma, sníh, mráz. Běhat je v tom celkem sranda, ale na kole? Pokud se nerozplácnu v první zledovatělé zatáčce, tak mi po hodině upadnou všechny prsty a ještě mě v té tmě přejede nějaké auto. To byly mé pocity na konci října a fakt se mi do toho moc nechtělo. Z běhání mě ale bolelo koleno, běžky v Brně jsou taky trochu mimo a plavat v bazénu sem a tam prostě není ono. Volba tedy padla na kolo.

Ke konci listopadu jsem začal být mnohem optimističtější. V Brně se teploty držely kolem nuly, což je, se správným oblečením, na kole úplná pohoda a pár hodin se v tom vydrží. Trenažér je taky celkem game changer. Nemusím hledat kopec s ideálním profilem aby zapadal do tréninku. Stačí jen sednout nastavit zátěž a v pohodlí domova si vychutnat laktátovou spršku. Velká změna přišla také ve stravě během tréninku. Z klasické dvouhodinové vytrvalosti jsou najednou 4 nebo 5 hodin šlapání a díky absenci otřesů žaludek není zas tak citlivý jako při běhu. Na tréninky jsem najednou vyjížděl nabalený jako klasická rodinka na celodenní výlet. Do jedné kapsy řízek v chlebu, do druhé tatranku a ve třetí to jistí banán. Vymýšlet, co si vezmu, mě fakt baví a možnosti jsou neomezené. Za zimu jsem vyzkoušel všemožné pokusy od klasických sandwichů a tyčinek přes onigirazu a bramborové knedlíky až po krupičnou kaši v cukrářském zdobícím sáčku. Já vím, zní to strašně, ale zatím jsem se z toho nepos**l.

Kolo má také nevýhodu, že každodenní ježdění vyžaduje i trochu té údržby. Pořídit jedny boty každý půlrok ještě nějak jde, ale jednou pláště, jindy řetěz nebo ložiska, to se trochu prodraží. Proto v části tréninku rozvážím pro Wolt. Technicky vzato je to trochu orienťák. Najít restauraci, z ní k zákazníkovi a pak rychle zpět chytit další objednávku. Jenom bohužel pořád na stejném místě a semafory mi kazí wattový průměr.

Můj trenér Pari (Martin Ševčík, pozn. red.) mi dělá výborného sparring partnera a společně jsme za poslední měsíce projezdili skoro celý jihomoravský kraj. Také se na podzim spojila juniorská a dospělácká repre pod společné vedení a díky tomu jsem mohl zimu proložit skvělými společnými akcemi. V prosinci na běžkách v Ramsau a teď minulý týden perfektním silničním objemem na Mallorce.

Nakonec zima utekla neuvěřitelně rychle a kolo zatím neomrzelo. Příští týden se chystáme s repre do Portugalska, kde bude možnost dostat se zpátky do mapy a pak už hurá zase závodit. Doufám, že vám zima taky vyšla jako mě a třeba se na některých jarních závodech potkáme. Tak ať vám to jezdí, běhá a hlavně, ať vás to baví. Tak čus

Jakub Račanský