Reprezentantka Petra Hančová, možná jediná česká vítězka LOB závodů v roce 2021, v dnešním Sloupku reprezentanta představí, jak se z jejích tréninků stal hlavní program dne a jak těžké je rychle osvěžit závodní rutinu. My rozhodně držíme palce při přípravě na blížící se Mistrovství světa v Estonsku.

Několikrát jsem se dostala s různými lidmi do debaty ohledně velkého počtu absolvovaných závodů za rok. V posledních letech se u mne jednalo převážně o závody během jarní a podzimní sezóny OB, které pro mě rok od roku začínají více představovat formu tréninku v přípravném období, než hnaní se za výsledkem v pěším OB  (LOBáckých závodů bylo a je bohužel málo a tam se asi v téhle covidové situaci moc nezmění). Jaké závody vynechat a kolik jich v přípravném období absolvovat? Při pohledu zpět jsem sama sebe překvapila, když jsem zjistila, že během dorostenecké kategorie jsem absolvovala až 5 závodů týdně. Né opravdu teď nemyslím vícedenní, ale množství školních přeborů v OB, atletice, přespolním běhu i republikové závody v několikatýdenním bloku před letními prázdninami.

S množstvím závodů se pojila otázka. Jak do plánu dostat více těžších intervalových tréninků a přesto zvládnout kvalitně odběhnout víkendové závody. A bum, najednou řeším opačný problém. Navíc i ostatní aspekty umožnily větší volnosti. Online výuka otevírá možnost vlastní organizace času. Velká část dne je najednou v mé režii. Najednou nemám pevně zvolený program okolním shonem, do kterého se snažím vecpat potřebné tréninky. Samotné tréninky najednou tvoří kostru programu, které vyplňuji online výukou. Mnozí vyučující přednášky nahrávají, takže i to umožňuje určitou volnost a vlastní organizaci času, místo striktního dodržování rozvrhových akcí. Celý rok nebyla nouze o možnost zařazení potřebných tréninků. A co teď?

Teď je vrchol sezóny za dveřmi a najednou zjišťuji, že nebude vůbec lehké naskočit do závodního režimu. Závodů pomálu a pravděpodobně to vypadá na jeden závodní víkend v ČR a další start rovnou na MS. První a možná i poslední LOBácký závodní víkend je za námi a byl jasným příkladem, jak ne. Před závody jsem sice absolvovala několik mapových tréninků, ale pořád to není totéž jako stát na startu a vyrazit do závodu. Když jsem se postavila na start sprintu. Hlavou mi blesklo: “To se nezapomíná!” Ale je tomu opravdu tak? Hned po startu jsem vůbec nepřemýšlela o volbě, mapě jsem věnovala výrazně méně času, než by si zasloužila. Více jsem řešila, abych se z kopce nerozmázla. To byl dosti náročný úkol, protože 3 hodiny před závodem přestalo pršet a začalo mrznout, což na sněhové pokrývce vytvořilo ledovou krustu.

Ale o to tady nejde. Do závodu jsem vstupovala soustředěná nebo jsem si to alespoň myslela. Na první kontrole bych si nejradši jednu flákla. Špatná volba, chybná realizace a navíc pád. No nic. Musím začít znova. Nový start a teď už je třeba se soustředit. Během sprintu jsem se zvládla ještě dvakrát nachytat, jak mi hlavou bleskla naprostá kravina. Poprvé, když mi začalo docházet v kopci a já si začala představovat, jak mě na horizontu čeká pauza při úsecích a celé si to dám znovu. A završila to myšlenka, která mě proběhla hlavou cestu na šestou kontrolu, v místě kde mapa úplně neseděla. Místo jasného a rychlého opuštění prostoru jsem chtěla přijít nejasnosti na kloub. Pocity, které u mě po závodě přetrvávaly bylo jen velké zklamaní z výkonu. Fyzicky jsem na závod byla připravené dobře, ale to ostatní. Ostuda. V cíli jsme celý závod dost intenzivně rozebírali a čistý závod by se u někoho hledal opravdu těžko. Neděle, tak tady jsem šla do závodu s cílem srovnat se a soustředit se na mapu i ve chvíli, kdy vím, kam jedu. Soustředit se na více aspektů. Vnímat les, rýhy, potoky… Ledová krusta již umožnila vyjet mimo upravené tratě, takže se velmi eliminovalo nebezpečí konfliktů s ostatními závodníky. Najednou jako by závod jel někdo úplně jiný. Najednou jsem se poznávala. A co dál?

Najednou do tréninku pro mne vstupuje úplně nový aspekt. Dříve jsem řešila, jak si od závodů odpočinout a vyčistit hlavu a teď je třeba řešit úplně opačný problém. Odjezd na MS, kde očekáváme mapově náročné závody, se blíží a je třeba si osvěžit závodní návyky. Tak snad si to tam vše sedne a my všichni budeme negativní…

Petra Hančová