Jaroslav Křtěnský, H80 (Foto: BOR)
Populace stárne, a tak stárneme i my – orienťáci. V Česku už se na tento trend pomalu připravujeme (v roce 2015 byla zavedena kategorie H80), ale za světovým orienťákem máme stále nějaké ty rezervy. Na loňském mistrovství světa ve švédském Göteborgu byl nejstarším závodníkem dnes již 98letý Rune Haraldsson (M95), v ženách to byla jeho týmová kolegyně Astrid Andersson běhající W90. U nás je běžnou praxí, především v moravských oblastech, že na oblastních žebříčcích je nejvyšší vypisovanou kategorií D55 (!) a H65. Proto často veteráni volají po rozšíření o své věkové kategorie. Světlou výjimkou je Pražská, Středočeská, Východočeská a Ještědská oblast, kde jsou kategorie i pro sedmdesátníky.
V letošním roce bylo v pěší sekci ČSOS registrováno 153 závodníku, kterým je přes 70 let (H70-91, H75-62). Pro porovnání – v kategorii juniorů jen 135. Závodníkem, který toho z nás zažil nejvíce a je stále registrovaný, by měl být Josef Fill, narozen roku 1926. V nejstarších ženách jsou počty o něco nižší, nicméně tendence je stále vzrůstající (D70-29, D75-9). Kategorie DH80 nejsou ještě ve statistikách ORISu zařazeny.
Veteráni jsou nedílnou součástí orientačního běhu, bez nich by to prostě nebylo ono. Předávají své dlouholeté zkušenosti a ukazují krásu našeho sportu. Tito energičtí staříci a stařenky (v nejlepším slova smyslu) vypadají, že sil mají ještě na rozdávání, a mohou závodit další řádku let. Jistě mi dáte za pravdu, že ten, komu již odbylo přes sedmdesát let a stále se vydává do lesa, si zaslouží obdiv. Sport viditelně prospívá zdraví těla i duše a my můžeme jen hádat, kdy se u nás objeví kategorie DH100. Možná dřív, než by se nám mohlo zdát…
Především vítám novou aktivitu O-news. Začíná to velmi nadějně.
Trochu se mě týká ta výtka vůči moravským oblastem. V klubu máme tři veteránky tohoto věku, jednu D55-64, dvě D65-. Jednou z nich je má máma. Tak jsem si projel, jak je to letos s počtem závodnic v Hanácké oblasti. První číslo je počet D55-64, druhé číslo D65-.
Jarní žebříček: 6+4
1.HŽJ: 4+3
2.HŽJ: 4+3
3.HŽJ: 1+0
4.HŽJ: 4+2
5.HŽJ: 6+2
6.HŽJ: 2+1
7.HŽJ: 4+1
8.HŽJ: 2+1
9.HŽJ: 1+0
Děkujeme za přízeň! Samozřejmě nebyl článek myšlen nějak zle vůči moravským oblastem. Je jasné, že pokud je v dané oblasti málo veteránů, tak nemá cenu zavádět další kategorie. Myslím ale, že je dobré mít připravené tratě pro všechny a dát jim možnost volby. V ČR je přes 300 závodnic D55+. Z toho může být minimálně polovina aktivních. Pravděpodobně jich je více v jiných oblastech než v Hanácké.
OK. Ještě trochu jiná věc na téma veteránských kategorií. V OB je (kromě jiných) naprosto úžasná jedna věc – možnost volby kategorie.
Když se člověk přihlásí na nějaký přespolák nebo lyžařský lauf, tak ho natvrdo zařadí do kategorie. Většinou to je jedno, protože stejně všichni absolvují tutéž trať. Ale stane se, že člověk musí běžet jinou trať než by chtěl a nemůže se porovnat s kolegou.
V orienťáku je fakt skvělá ta možnost volby typu:
chlap 45+,
– pokud je rád, že je rád, běhá H45,
– pokud se cítí dobře, běhá H35,
– pokud je fakt nabušený, běhá H21.
Pokud jde o vypisování kategorií/tratí pro dříve narozené tak chápu, že se stavitelům nechce připravovat speciální trať pro kategorii třeba D75. Jde to ale udělat jinak: Nechat trať stejnou jako pro mladší skupinu (např. při desetiletých kategoriích, běžných na oblastňákách, by to byla D65), ale kategorii D75 vypsat samostatně. Ta “pětasedmdesátka” se ráda porovná celkově i na mezičasech s těmi mladšími (je určitě soutěživý typ, když stále na závody jezdí), ale úbytek sil s věkem se skutečně zastavit nedá (znám z vlastní zkušenosti :-), takže samostatnou kategorii si určitě zaslouží i kdyby v ní měla být sama. Samozřejmě je pak potřeba na skutečnost že budou mít D65 a D75 stejnou trať ale samostatnou kategorii upozornit v rozpisu.