Nejedna výzva na nás čekala v jižním Portugalsku. Zvolené terény byly mapově záludné i fyzicky náročné. Slunce nás grilovalo ze všech stran, prach za koly se vířil a občasné nepřesnosti mapy míchaly pořadím. I tak si přivážíme 15 individuálních medailí a dvě zlata ze štafet.

Šampionát uvedl závod na middlu

Terén byl na Portugalsko netypický. Okolí vesnice Tôr nabídlo převážně rovinatý terén s množstvím cest, pěšin a křižovatek v polootevřeném porostu střídaným políčky a vinicemi. Místní zemědělci navíc rozorali některé ze zmapovaných cest a naopak vyjezdili pár nových, což do hry přidalo element náhody. Důležité tak bylo dočítat detaily a pečlivě hledat odbočky v terénu.

Náročnost závodu vystupňovalo počasí, které bylo i na Portugalce extrémní. Nebe bez mráčku a teploty přes 30 stupňů. V bulletinu si pořadatelé stáli za tím, že budeme v průběhu závodu křížit říčku, i ta ovšem stihla vyschnout

„Sedlo mi to, cítil jsem se fyzicky perfektně, dělal jsem tam ze začátku nějaký drobný chybky, ale tím, že jsem zůstal celý závod koncentrovaný, tak jsem dokázal eliminovat ztráty a ještě získat nějaký drobný náskok před druhým Kryštofem,“ hodnotil svůj mistrovský výkon Vojtěch Stránský.

Stříbrnou sbírku si vysloužila mladší část reprezentace. Natali Chamraďa si poměrně čistým závodem dojela pro stříbro v kategorii W20, v M17 stříbrný závod zajel Tomáš Zrník a ve W17 to cinklo Sofii Stránské. “Můj cíl byl zajet čistou mapu, protože jsem věděla, že fyzicky jsem na tom dobře. Chybu na minutu a půl jsem udělala v části ve městě, kde jsem přejela odbočku, tak jsem se dostala na druhé místo 8 vteřin za vítězkou,” zhodnotila svůj závod Sofie.

Následoval hromadný start pro elitu a long pro dorost a juniory.

Byl to nejnáročnější závod šampionátu v typickém portugalském terénu, což znamená prudká šotolinová stoupání, která i ty největší borce donutí slézt z kola a tlačit, otevřený prostor, na kterém slunce pěkně opaluje, a volby postupů, které se vyplatí dobře zvážit.

„Ze začátku se mi dařilo si to mapové pohlídat. pak jsem se ale rozhodoval pro alternativní volby a ty byly často o fous horší. Takže jsem se kousek po kousku propadával. Naopak před diváckou jsem měl štěstí, vybral jsem jinou volbu než Ignas (LTU), s kterým jsem v tu chvíli jel a vážně bych s ním nechtěl spurtovat na dojezdu. V závěru už jsem strašně chtěl být v cíli a dělal chybu snad na každou kontrolu,“ hodnotil svůj výkon v tomhle závodě náš nejlepší eliťák – bronzový Vojtěch Ludvík. V ženách za nás dojela nejlépe Marie Kamarytová na krásné 5. pozici. „Vzhledem k teplotám se mi nejelo nic moc, ale snažila jsem se nechybovat, což se mi povedlo. V cíli jsem ale byla hodně překvapená, že jsem na 5 místě,“ popsala svoje dojmy Maruška.

 

Junior Jakub Račanský o svém bronzovém závodě vypráví takto: “Dnes jsem to zkusil pohlídat a od začátku jsem chytl dobrý flow. Terén byl dokonalej a byla to fakt kochačka. Po divácké jsem už byl vyndanej jak chleba z tašky a začal dělat strašný chyby… vůle tam ale byla a povedlo se to dojet v tempu a byla z toho placka, takže nejde být než spokojenej.” Pro stříbro si dojela i Sofie Stránská v dorostenkách. “Závod se mi dařil až na poslední kontrolu, kde jsem jela zbytečně přes kopec a ztratila tam 3 minuty.” Bronzové medaile pak za dorostence vybojovali Tomáš Zrník a Tereza Kadlecová.

Bláznivý sprint

Už z pokynů bylo jasné, že sprint bude něco speciálního. Embargovaný prostor pokrýval motokrosový okruh a jeho okolí bez zástavby a jízda mimo cesty povolená po celý šampionát naznačovala poněkud jiný styl orientace, než na jaký jsme zvyklí. Nepřehledná síť cest a pěšin na otevřené louce a polootevřeném prostoru domněnky potvrdila. Na cesty téměř nemělo cenu brát ohledy, důsledný azimut s občasnou kontrolou porostů a výrazných stromů se ukázal jako nejlepší taktika. Čím dříve kdo přešel na běžecký styl mapování, tím výše se umístil ve výsledkové listině. GPS záznamy z tohoto závodu opravdu stojí za to shlédnout.

„Bylo to zajímavý, protože když se člověk rozjel někam, aniž přesně věděl kam, tak se ztratil. Nebylo to vůbec jednoduchý, ale já jsem si to pohlídal a dobře to dopadlo,“ popsal svou vítěznou taktiku Kryštof Bogar. “Dalo se očekávat, že budeme v podstatě jezdit jen podle buzoly, moc mě to bavilo,“ zase zhodnotila naše bronzová žena Veronika Kubínová

V juniorech dokázal závod s čistou hlavou odjet Adam Černík, který díky tomu mohl vystoupit na nejvyšší stupínek. Juniorka Natali Chamraďa závod také zvládla a odváží si stříbrnou medaili. Dorostenka Klára Kurečková si dojela pro svou úplně první mezinárodní medaili bronzové barvy.

Smíšené pocity, smíšené štafety

Zakončili jsme nejatraktivnějším závodem štafet. Elita si střihla štafety smíšené, dorostenci a junioři štafety klasické. Parametry tratí slibovaly podobnou míru stoupání jako při hromadném startu a popis terénu zase obdobnost se závodem na krátké trati (middle). Čekali jsme tedy mix urbanizace a menších pěšin, množství kamenných zídek, které je třeba překonávat a v závěru i nějaké traily. Vláčky závodníků se proplétaly úzkými kamenitými pěšinkami, které střídala asfaltová stoupání na portugalský způsob, tedy kolmo na vrstevnice. Bylo to náročné jak fyzicky, tak mapově. Bohužel byl i tak trochu o štěstí, protože mapa obsahovala několik poměrně velkých chyb v podobě chybějících cest. Mnozí závodníci se museli vracet, protože dojeli na konec slepé cesty, která podle mapy měla pokračovat, nebo se nedobrovolně prodírali houštím s kolem nad hlavou, hledajíc zmapovanou pěšinu, případně zoufale vyhlíželi chybějící odbočky. To pořadím výrazně zamíchalo. 

Pro vítězství si dojížděla Italská štafeta, která odvedla skvělou práci na všech úsecích. Společně s finskou štafetou se postarali o nejnapínavější souboj dne. Už diváckým úsekem projížděl Ital Riccardo Rossetto na velmi měkkém zadním kole. Nedaleko za ním projížděl Fin Teemu Kaksonen. Cílovou rovinkou Ital za všech sil plaval na úplně prázdném kole, s Finem v zádech za hlasitého fandění všech přihlížejících. Jen několik málo metrů, jen několik málo metrů před cílovou čárou ho ale Fin přespurtoval. Italové tedy nakonec brali stříbro.

Česká štafeta letos titul neobhájila. Míchat se to začalo už na první předávce, kdy české štafety předávaly na 11. 15. 18. a 22. pozici. Na druhém úseku se Vojtěch Ludvík za CZE 2 přes mapové pasti propracoval na celkově 8. pozici, kterou Jan Hašek na 3. úseku ještě o 2 místa stáhl na celkové 6. místo. Redukování pořadí se pak postaralo o vylepšení o jedno místo a CZE 2 si tak došla pro diplomy za 5. příčku.

Jinak se vyvíjel závod v dorostencích a dorostenkách. Dorostenky ve složení Tereza Kadlecová, Klára Kurečková, Sofie Stránská suverénně vyhrály stylem start-cíl. Pro zlato si dojely s neuvěřitelným náskokem bezmála 16 minut. Dorostenci, ve složení Antonín Svoboda, Maxmilian Weber, Tomáš Zrník, se do vedení dostali na druhém úseku. Štafeta Finska si za nimi nakonec dojela pro stříbro s čtyř minutovým odstupem.

Výsledky, GPS záznamy a mapy ze všech závodů najdete na webu.

A nyní už se všichni můžeme plně soustředit na Mistrovství světa v Jičíně, které se odehraje 20.—26. srpna.