Čtvrteční program MS v orientačním běhu ve Švédském Strömstadu patří královské disciplíně – klasické trati, nebo-li longu. Závod se poběží východně od města Strömstad u Švédsko-Norské hranice. Tituly obhajují Dánka Ida Bobach a francouzský fenomén Thierry Gueorgiou.
Druhé zlato z domácího šampionátu vybojovala největší favoritka Švédka Tove Alexandersson, když porazila druhou Rusku Gemperle (+0:26) a třetí Norku Hausken Nordberg (+2:01). Přitom na trati to tak dlouho nevypadalo. Ruska letěla jako raketa, v půli trati vedla nad Tove již o 3 minuty a zdálo se být rozhodnuto. Spolu s Ruskou běžela i Judith Wyder pro kterou to dlouho vypadalo na stříbro. Jenže Tove neuvěřitelně zrychlila, doběhla o dvě minuty Anne Margrethe Hausken Nordberg a společně postupně stahovaly náskok Rusky a Švýcarky. Na diváckém průběhu to bylo už pouhé 3 vteřiny ztráty a v závěrečném pytlíku se Tove Alexandersson dostala do čela. Hausken Nordberg se tím dostala na třetí místo, které již před nakonec čtvrtou Švýcarkou Judith Wyder uhájila. Medailistky na tiskové konferenci řekly (zaznamenal Jan Exner):
Tove Alexandersson: Jsem opravdu spokojená. Udělala jsem několik menších chyb, ale jinak se mi to povedlo. Seběhla jsem se s Anne Margrethe Hausken Nordberg na deváté kontrole, potom byla trochu rychlejší, poté jsme běželi opět spolu a nakonec jsem šla do čela. Nějaké chyby jsem v závodě udělala, ale celkově jsem se svým výkonem velmi spokojená. Jsem opravdu šťastná za dvě zlaté medaile.
Natalia Gemperle: Jsem šťastná. Když jsem vzala mapu do ruky, trochu jsem se lekla dlouhého postupu na druhou kontrolu. Postupem času jsem doběhla Judith Wyder, se kterou jsme si hodně pomohli. Zlatá medaile byla blízko, ale stříbrno je taky super. Musím začít víc trénovat.
Anne Margrethe Hausken Nordberg: Ze začátku jsem dělala chyby, moje postupy nebyly ideální. Když mě Tove doběhla, pokusila jsem se trochu zrychlit a druhá polovina trati už byla lepší. Na diváckém průběhu jsem dostala zprávu, že bojuji o bronzovou medaili a že je to velmi těsné. Snažila jsem se běžet naplno až do konce a jsem opravdu velmi ráda za bronzovou medaili.
Českou republiku reprezentovala Dana Šafka Brožková, která skončila podle neoficiálních výsledků na 17. místě, když s časem 99:41 ztratila 13 minut a 17 sekund na vítěznou Švédku. Vendula Haldin obsadila 28. místo a Jana Knapová 33. místo. V cíli závodnice vyzpovídala Lenka Klimplová:
Dana: Myslím, že dnešní závod byl o tom nějak nasadit a vydržet bojovat, protože v tomhle terénu, když se člověk začne poddávat tomu, jak už nemůže, že je unavený, tak má pocit, že ho to úplně brzdí a že mu ty klacky lezou ještě víc pod nohy. Prostě nastavit se na to, nevzdat se a bojovat – a to se mi povedlo. … Šla jsem čistě, akorát si nejsem jistá volbou na dvojku, zda se mi podařila dobře realizovat. A na devítku jsem udělala špatnou volbu postupu. Takže to byla jediná chyba, která mě mrzí.
Vendula: Těžká klasika. Při postupu na dvojku jsem se na konci trochu zadrbala. A pak i na trojku, pomohly mi až ty vysoké skály. Bylo to furt nahoru, dolů, náročné, i těžké přeběhy bažin. Prostě Švédsko. Bude se to postupně zrychlovat, je tam tráva a bude to pak šláplé. Konec jsem si pohlídala. Jak říkal Žhaly „pohlídej si to”, ty kudrlinky tam. … No, ne že bych byla naštvaná, ale spokojená taky nejsem. Dělala jsem, co jsem mohla, ale bylo to těžké.
Jana: Náročné a dlouhé. Byla jsem tam 111 minut. Udělala jsem pár chyb, které na konci pramenily z toho, že jsem byla trochu unavenější. Musím přiznat, že na tohle letos nemám natrénováno, být v tomhle extrémně těžkém terénu přes 100 minut. Takže na konci už mi trochu docházelo, už jsem začala cítit nohy, že to tam tuhne tak, jak nemá. … V čem to bylo náročné? Extrémně těžká podložka, je to měkký, hodně mechu, borůvčí, takové ty kytky, co rostou v bažinách, to je hrozně náročný na stehna, tahá to za nohy. Mapově? Mapově si myslím, že to bylo průměrný, nic extra těžkého. Hned na dvojku dlouhatánský postup, kde to bylo těžký vymyslet kudy jít. Já jsem to šla víceméně rovně, pomohla jsem si tam jednou pěšinkou, ale nenašla si žádnou hezkou obíhačku, takže jsem šla rovně, což mě asi stálo taky dost sil.
Poté běželi muži. Česko reprezentoval trojlístek Pavel Kubát, Miloš Nykodým a Jan Šedivý. Nesmírně náročný závod ovládl Nor Olav Lundanes. “Po krátké trati jsem byl trochu zklamaný. Dnes jsem byl před závodem více v pohodě a více jsem si věřil. Když jsem viděl Daniela Hubmanna (běžel 2 min před Lundanesem – pozn. red.), byl to dobrý pocit, ale i nadále jsem se snažil soustředit především na sebe. Celkově byl závod těžší, než jsem očekával, hlavně po mapové stránce, “ řekl šťastný vítěz na tiskové konferenci. Pro Lundanese to byla již třetí zlatá medaile z klasiky na MS: “Je velmi těžké porovnat moje tři zlaté závody (Norsko 2010, Švýcarsko 2012, Švédsko 2016). Nejvíce jsem vděčný za zlato ve Švýcarsku, to byl pro mě nejméně známý terén.” Stříbro bral fracouzský fenomén Thierry Gueorgiou, který ztratil na Lundanese necelé dvě minuty. “Opravdu jsem si ale užíval závodit v tomto krásném terénu,” řekl Thierry v cíli, ale byl dost sebekritický: “Ze začátku jsem měl pocit, že běžím hrozně pomalu. A zejména moje dlouhé postupy dnes nebyly ideální.” Bronzovou medaili bral Švýcar Daniel Hubmann. “Je super znovu vyhrát medaili. Je to moje 22. medaile z mistrovství světa, jsem opravdu velmi spokojený.”, radoval se v cíli bronzový medailista. Z našich závodníků nejlépe běžel Honza Šedivý, znovu se těsně nevešel do TOP10, obsadil 12. pozici. “Zas 12. místo, moje asi čtvrté na světových akcích – co na to říct? Jsem asi muž dvanáctých míst, “ řekl reportérce Lence Klimplové Šéďa a dodal: “Celkově to hodnotím jako průměrný výkon, ale člověk musí vzít do úvahy, že tady je to trochu jiný sport než to, co děláme doma. Ať se tam jde někdo projít a uvědomí si, co se tam děje za orienťák, to nemá s kontinentálním orienťákem nic co do činění, prostě totální divočina.” Na 14. místě doběhl Miloš Nykodým, 27. skončil Pavel Kubát.
Při závodě se dělali obrovské “vlaky” závodníků. Stříbrný Thierry Gueorgiou si neodpustil poznámku na IOF: “Nechci být na IOF příliš drsný, ale tento tisk mapy a dvouminutový startovní interval nejsou ideální. My jako závodníci chceme férový závod, chceme vědět, kdo je nejlepší. Organizátoři odvádějí dobrou práci, ale jak je možné, že ještě týden před závodem nejsou žádné tréninkové mapy? Ocenil bych, kdyby byl standard trochu výše a my měli skutečně rovné podmínky k závodění. Neběháme tu regionální závod. Myslím si, že především kontroloři IOF by měli být trochu více profesionální.” V podobném duchu se vyjadřovali i další závodníci.
Závod jsme sledovali v on-line reportáži:
Live blog O-news.cz
Důležité odkazy:
- Ilustrační fotografie a rozhovory: (c) Lenka Klimplová, Dmitri Potchepko
- GPS analýzy: Roman Zbranek
0 komentářů