Chvíli to bude mrzet, ale pak to budeme hodnotit jako velký úspěch. Česká štafeta ve složení Knapová-Nykodým-Král-Kosová byla ve hře o medaile, předvedla naprosto skvělý výkon, nakonec ale skončila těsně za medailí, na nepopulárním 4. místě. Byl to pro českého fanouška pěkný závod, po celý závod až skoro do konce tým bojoval o medaile.
Tři nejlepší štafety závodu sprintových štafet na MS 2017 v Estonsku.
“Byl to náročný závod, hlavně fyzicky. Ty kopce byly neskutečné, pořád nahoru a dolů. Dolů to bylo ještě náročnější, než to bývá. Ale bylo to i mapově zajímavé – jak na tom hradě nahoře, tak ve městě, kde byly zavřené některé ulice, takže se muselo dočítat mapu v té rychlosti… Bylo to pěkný, ale náročný,” popsala po závodě terén sprintových štafet na MS v estonském městě Viljandi Lence Klimplové žena, která pro českou štafetu celou pouť začala – Jana Knapová. Ta rozběhla závod na osmém místě, ale pouze 31 sekund za vedoucí štafetou Švýcarska (Roos). Prvních šest štafet se seřadilo v 11 sekundách. “Párkrát jsem trochu zaváhala, když šly holky jinam, tak jsem řešila, jestli je pro mě ta volba ta pravá nebo ne, ale jinak dobrý. Před startem, přiznám se, že jsem maličko cítila v nohách ty předešlé dva závody, ale naštěstí první půlka trati se mi běžela úplně skvěle, ta druhá půlka – tam už jsem měla co dělat,” pokračuje Jana o své pouti prvním úsekem. Ta se o své nominaci do štafety dozvěděla teprve včera po závodě ve sprintu, kde se umístila z Češek nejlépe. “Už včera po závodě mi trenér říkal, že mám být připravená na všechno, a pak večer se to po několika debatách dohodlo. Jsem moc ráda, že jsem běžela, a upřímně – šla jsem do toho, protože jsem si věřila fyzicky. Věřila jsem, že týmu pomůžu. A naštěstí Terka Jánošíková to vzala dost dobře a fandila nám celou dobu, takže to jsme moc rádi.”
Jana Knapová na trati prvního úseku (Foto: Lenka Klimplová).
Na druhý úsek vyběhl Miloš Nykodým, který se také o své nominaci dozvěděl až včera. Na soupisce nahradil Jana Petrželu, kterého v individuálním sprintu předčil. A Miloš zaběhl výborně. Sbíral na trati soupeře a českou štafetu vytáhl do boje o medaile. “Já mám asi formu!,” smál se v cíli Miloš. “Myslím, že jsem udělal chybu na posledním postupu, kde jsem si zbytečně vylezl kopec navíc. Ale já jsem se do těch kopců cítil tak dobře, že to asi vůbec nevadilo. Ze začátku jsem se krásně vezl za Boesenem a neměl jsem potřebu běžet rychleji, nechtěl jsem to přepálit, protože vím, že to umím přepálit. A pak jsem si šel svoje, protože najednou mi přišlo, že jdou špatnou cestou, možná na jinou volbu. No, a pak jsem najednou uviděl Švýcara a Brita a chvilku jsem měl pocit, že bych se mohl natlačit před něj, ale říkal jsem si, že to nemá žádný význam, protože Vojta aspoň bude moct běžet s Krisem (Kristianem Jonesem, GBR) a můžou si pomoct stejně jako já na začátku s Andreasem (Boesen, DEN),” popisuje Dým průběh druhého úseku. Po jeho konci se na čele seřadilo pět týmů v deseti vteřinách v pořadí SUI, GBR, CZE, AUT a SWE.
Nykodým předvedl na druhém úseku vynikající výkon a vytáhl štafetu na průběžné třetí místo (Foto: Lenka Klimplová).
Na třetí úsek za český tým vyběhl Vojtěch Král, šestý muž včerejšího sprintu a bojoval srdnatě. Rozhodnout závod, ale měla lesní pasáž, kterou pořadatelé, pro sprint netradičně, zařadili do závěrečného pytlíku mužských úseků. Tam se začalo chybovat a lámat chleba. Chybu si zde připsal i Vojta Král, ale zdaleka ne tak velikou jako někteří z jeho soupeřů.
Aneb, když sprintery specialisty pošlete do lesa…
“Rozhodující byla volba na 14. kontrolu, kde jsem ztratil Jonase (Leanderssona, SWE). Šel jsem moc dolů a začal jsem zmatkovat. Pak mi došlo, kde jsem a běžel jsem si svoje. A pak jsem tam viděl Martina (Hubmanna, SUI), jak tam točí volantem, a bylo mi jasné, že třetí asi jsme, ale pak jsem ještě zvolil špatnou volbu na šestnáctku – to byl asi rozhodující moment,” popisuje Vojta rozhodující moment. “Závod to byl pěknej a náročnej, hlavně fyzicky to bylo brutální ty výběhy. Chtělo to šetřit vrstevnice, jak to šlo.” A Vojtovi to šlo až na ty dvě chybky náramně. Českou štafetu vytáhl na druhé místo, 40 sekund za první Švédsko (Leandersson), ale více jak minutu před skupinu dalších velkých favoritů – RUS, DEN, SUI, GBR.
Vojtěch Král míří na předávku (Foto: Lenka Klimplová).
Na trať se tak vydává Denisa Kosová, která bude čelit náporu velkých světových es. Za Dánsko Maja Alm, za Rusko Galina Vinogradova, za Švýcarsko Sabine Hauswirth, za Británii Tessa Strain. “Musím se přiznat, že jsem ze začátku byla hodně nervózní a dalo mi práci, než jsem se zklidnila, trvalo mi to tak první dvě kontroly, než jsem se do toho dostala,” popisuje velký tlak česká finišmenka. Bojovala velmi srdnatě, mapově závod ustála na výbornou, ale fyzicky na největší hvězdy Denisa bohužel nestačila. Pro českou výpravu z toho byl nejlepší výsledek ze sprintových štafet, vzhledem k průběhu závodu může být ale nepopulární brambora brána jako smolná. “Samozřejmě mě mrzí pád z medaile, ale bohužel. Bohužel na to dnes nebylo, vydala jsem ze sebe maximum,” ujišťuje v cíli Denisa, která blížící se soupeřky poprvé zaregistrovala za šestou kontrolou. “Musela jsem se otáčet z areálu a vybíhat ven a ony už nabíhaly dovnitř, takže jsem tušila, že mě dobíhají. A po průběhu už mě předběhla Maja Alm (DEN) a to jsem věděla, že nejsem vůbec schopna stíhat její tempo. Potom mě na divácké předběhla Sabine Hauswirth (SUI) a já se jí snažila udržet, ale prostě to nešlo. Mapově to dnes bylo bez problémů, nevím teda, jestli jsem nezvolila něco špatně, ale fyzicky… Závod to byl pro mě hodně náročný. Čekali jsme, že to bude náročné, a taky že bylo. A já se přiznám, že jsem se celý závod protrápila. Pro mě to nebylo vůbec jednoduché, strašně špatně se mi dneska běželo,” popisuje průběh závěrečného dějství Denisa.
Denisa Kosová dobíhá českému týmu pro skvělé 4. místo (Foto: Dmitri Potchepko).
V sólo závod proměnila čtvrtý úsek švédská hvězda Helena Jansson, která svůj náskok i přes několik horších voleb v klidu udržela a doběhla Švédsku pro zlatou medaili. Překazila tím možnost zisku třech zlatých v této disciplíně Dánům, ti se letos po skvělém finiši Maji Alm museli spokojit se stříbrem, ale vzhledem k tomu, že po druhém úseku figurovali na 9. místě se ztrátou 1:40, byli s medailí velmi spokojeni. Bronz vybojovali Švýcaři a poslední z medailí, i když bramborovou vybojoval český tým!
Byl to asi nejnadějněji rozběhnutý závod z pohledu českých barev za poslední roky, proto možná českého fanouška promarněná šance na medaili může mrzet, přesto je to naprosto vynikající výsledek, kdy tento tým potvrdil obrovský potenciál a viděli jsme skvělé individuální výkony. Všem českým reprezentantům musíme poděkovat za tento závod, který držel českého fanouška v napětí až skoro k cílové čáře a ukázal pravou krásu orientačního běhu.
Momentka z cíle, těsně po doběhu (Foto: Lenka Klimplová).
MS bude pokračovat po volném dni v úterý, kdy bude na programu královský long a naši reportéři budou opět u toho. Níže si můžete připomenout naši on-line reportáž, kterou se pro Vás pokusíme zprostředkovat i z longu.
Daniel Wolf, rozhovory a foto: Lenka Klimplová
https://www.facebook.com/IOFarena/videos/1544695295560861/
Informační rozcestník:
Vše jsme sledovali on-line:
Vzhledem k průběhu závodu je to zklamání. Poslední úsek měla běžet Terka Jánošíková.
Hele jo nedělej chytrýho, po bitvě je každý generálem…