Po včerejším rozhovoru s Karolínou Teplou dnes přinášíme i rozhovor s mužským reprezentantem na Světovém poháru, a to Tomášem Křivdou. Tento choceňský závodník podal dva dobré a jeden špatný výkon. Více v rozhovoru.

Máš za sebou další větší akci, nyní je téměř pravidlem, že jezdíš reprezentovat Česko na světové poháry. Jak se ti líbil ten právě skončený, ve švédském Idre Fjäll?

Svěťáky byly super. Bylo fajn zase závodit, na posledním svěťáku jsem byl na podzim 2019 ve Švýcarsku (v rozhovoru zapomněl Tomáš Křivda zmínit, že se zúčastnil i letošního Mistrovství Evropy ve Švýcarsku – pozn. redakce) a tady na severu jsem ještě žádné velké závody neběžel, respektive byl jsem na JWOCu ve Finsku v roce 2017, ale v dospělých to byl můj první svěťák na severu, což byla skvělá zkušenost, obzvláště když to bylo v Idre, tedy v horách, tak to byla pecka si to vyzkoušet. Byla to dobrá zkušenost a super porovnání s nejlepšími závodníky, obzvlášť s těmi ze severu kteří jsou prostě v těch terénech hodně silní, ale tak bylo super, že jsem ukázal, že to nějak jde. Na klasice první dvě třetiny závodu byly super a pak už mi trošku začaly docházet síly a v souvislosti s tím jsem tam ještě vytvořil nějaké menší chybky. Tak nakonec to nebylo tak super, ale furt to 23. místo je super výsledek a potom vlastně i štafety jsme si užili, určitě bylo fajn že třeba mně s Jonášem se to povedlo, takže o to lepší pocity jsme měli potom na konci toho svěťáku, než kdyby jsem to třeba zakončil tím nepovedeným závodem na krátké trati. Takhle z toho Švédska jsem odjel spokojený.

Který závod se ti nejvíce líbil, nezávisle na výsledku?

Každý závod měl něco do sebe a třeba tím, že nemám tolik zkušenosti nebo že ještě jsem tolik závodů neodběhal, tak z každého závodu si odnáším nějaké zážitky a zkušenosti, ale myslím si, že bych asi nejvíc řekl, že se mi líbila klasika, protože to byla moje první klasika na mezinárodní úrovni v dospělých. Takže pěkně si pobojovat 115 minut nebo 114 minut v severském terénu byl prostě super zážitek a užil jsem si to.

Jarní část sezóny se ti skvěle povedla, vyhrál jsi obě individuální MČR, nicméně na větších akcích byl často scénář, že jsi skvěle rozběhl závod, nicméně pak jsi udělal velkou chybu. Nedošlo nyní k tomu průlomu, že jsi podal na větší akci výkon bez větší chyby?

Myslím si, že ten průlomový výkon nebo výsledek to ještě nebyl, ale myslím si, že postupem času se k tomu pomalu dostávám, ale je to přesně tak, jak říkáš, že na těch větších akcích s tím jsem měl a asi možná stále ještě mám trochu problém, prostě v ten den D podat ten špičkový výkon. Nicméně je fajn, že nějaký ten progres tam je, že jsem dokázal zase být o něco konkurenceschopnější a věřím, že to tak bude pokračovat a třeba na SP v Itálii za měsíc a půl to třeba zase ještě bude lepší. A zase se třeba dočkám trochu lepšího výsledku.

Nejlepšího výkonu jsi dosáhl ve štafetách, kdy z prvního úseku jsi přiběhl na 6. místě a byl jsi i rychlejší než švýcarské superhvězdy Joey Hadorn a Daniel Hubmann, kteří den předtím byli na middlu na prvních dvou místech. Miloš Nykodým dokonce zaos tal za tebou o minutu. Byla po tomto závodě největší spokojenost?

Asi nějakým způsobem ano, těžko se to srovnává s tou klasikou, protože je to samozřejmě něco úplně jiného, nicméně bylo fajn vidět a byla to dobrá struha pro sebevědomí, že to jde, porážet takovéto soupeře, co se pravidelně umísťují na předních příčkách v individuálních disciplínách, takže určitě jsem byl hodně spokojený a snad to půjde jen tak dál.

Běžel jsi samozřejmě i zbývající 2 závody, klasiku a krátkou trať. Na klasice znamenalo tvé 23. místo druhé nejlepší umístění mezi Čechy, zatímco na middlu jsi byl až na 81. místě. Jak hodnotíš tyto závody?

Začnu tou klasikou. Před závodem jsem nevěděl, do čeho jdu, protože jak jsem říkal, těch klasik v dospělých jsem zas tolik neodběhal, obzvláště na severu.  Nicméně jsem se prostě do toho pustil hlava nehlava a věřil jsem, že mi síly vydrží co nejdéle, a začátek se vydařil běžet bez chyb, to bylo fajn, i na mezičasech jsem se držel na relativně vysokých příčkách, nicméně po průběhu arénou mi začaly trochu docházet síly a trošku se začaly hromadit menší a větší chybky, které mě později odsunuly na začátek třetí desítky. Nicméně i tak jsem strašně rád že jsem ten závod mohl běžet a  myslím si že budu na příští klasice víc vědět co mě čeká, jak se třeba zachovat v situacích, kdy už těch sil třeba není tolik a vyvarovat se těch chyb. Na krátké trati od začátku jsem se nemohl do toho závodu úplně dostat, ty kontroly mi nenaskakovaly, dost brzy mě po chybě seběhl francouzský závodník Loic Marty, se kterým jsem se tak nějak uklidnil a dostal zpátky do tempa. V nejvíce technické pasáži jsme doběhli rakouského závodníka rakouského závodníka Matthiase Reinera, se kterým jsme vytvořili takovou trojku Potom z 9. kontroly jsem se cítil že jsem na tom fyzicky dobře tak jsem chtěl zrychlit a  klukům trošku cuknout. Ale na 10. kontrolu se mi to trochu vymstilo, udělal jsem obrovskou chybu kde jsem tu kontrolu minul asi jenom o pár metrů. Myslím si že podle GPS to vypadalo že jsem byl  na druhé straně nějakého křoví a tu kontrolu neviděl, a pak už byl problém v té situaci nějakým způsobem dostat zpátky do mapy a nějakým způsobem se dohledat kde jsem, protože když jsem tu kontrolu neviděl, tak jsem začal trochu zmatkovat co teda s tím. Takže jsem musel jít zpět na kopec a dohledávat se zpátky, takže mi to stále poměrně dost minut. A potom ten závod bylo už takové dobíhání do cíle, aby to bylo nějak se ctí, takže bohužel se to nevydařilo, ale určitě taky fajn zkušenost a budu věřit že příště třeba nevlétnu do toho tolik na riziko a bude to více s jistotou a vyvaruju se takovým chybám.

Světový pohár sice skončil, ale již v sobotu nás čeká další velká akce, a to Jukola, při které poprvé poběžíš za jeden z nejznámějších světových týmů Kalevan Rasti. Jak se na tuto akci těšíš?

Těším se moc, pro Finy je to největší akce sezóny takže určitě to není žádný béčkový závod Těším se moc myslím si že tým hodně silný a já jsem moc rád že jsem se probojoval do první štafety a zároveň jsem samozřejmě trochu nervózní, protože je to nějakým způsobem zodpovědnost běžet v takovém oddíle a prostě je tam nějakým způsobem tlak na ten výsledek. I když poběžím 6. úsek, tak už je to předposlední úsek, kde už se trochu rozhoduje. Takže bude potřeba tam předvést předvést dobrý výkon ale těším se moc, vždycky Jukola a Tiomila jsou velký zážitek a budu se těšit.

A nyní se zaměříme na podzimní část sezóny. Na klasice můžeš dotáhnout zlatý hattrick, tedy vítězství na všech individuálních MČR v jedné sezóně (pokud nepočítáme nočák), což nikdo v tvém věku zatím nedokázal. Zaměříš se hlavně na toto? Nebo se budeš chtít zaměřit na finále SP v Itálii?

Finále SP v Itálii je určitě v tuhle chvíli přednější. Je to prostě cíl podzimní sezóny. Nicméně i to mistrovství na klasice je prostě závod, na kterém myslím si, že všichni chtějí uspět a určitě tím, že jsem třeba vyhrál ten sprint a krátkou trať, tak se budu snažit i já předvést co nejlepší výsledek a třeba zabojovat o další titul, což samozřejmě v konkurenci všech kluků z reprezentace, obzvláště Vojty s Milošem nebude vůbec jednoduché, nicméně nechci se vzdávat ještě před bojem, i když vím, že na tu klasiku z těch tří disciplín mám asi nejmenší šance, tak myslím si že teď po dobrém tréninku, který jsem v létě odtrénoval, že ty šance nejsou úplně malé, takže budu doufat v nejlepší výkon, jestli to bude na nějakou z medailí, případně i 1. místo, tak to už nechávám na tom, jak to dopadne, ale budu se snažit předvést co nejlepší výkon a uvidíme.

Budeš chtít v příští sezóně přestoupit do nějakého jiného klubu kvůli štafetám? Myslím si, že po jarní sezóně tvá hodnota hodně stoupla.

Zatím žádný přestup nechystám, jsem teď spokojený v Chocni, myslím si že i tam jsme schopni zaběhnout solidní výsledek na štafetách, třeba i s přispěním nějakého polského závodníka. Nicméně to teď není úplně téma, které by bylo na stole a řešil bych ho aktuálně. Takže zatím nic o přestupu v českém prostředí neřeším.

Na závěr mám takovou odlehčovací otázku – věříš tomu, že Sparta konečně získá titul?

Já už jsem se skoro bál že takovou otázku nepoložíš. Samozřejmě věřím, teď trochu zabolelo na srdíčku, že byl jenom jeden bod z Bohemky,ale věřím, že teďka v dalších zápasech kluci zabojují a že pro ten titul si dojdou. Letos je z týmu cítit, že na to mají a bylo by zase fajn jezdit na soustředění za Šéďou s tím, že Sparta má na vrch a Slavia je ten tým, kdo zaostává.

Já taky věřím v titul. Díky moc za rozhovor, ať se ti dál daří!

Taky díky. Měj se fajn Šimone a někdy se uvidíme na závodech.