Pokud má biatlon svou jasnou hvězdu v podobě francouzského rychlíka Martina Fourcada, orientační běh má takovou ikonu v podobě jiného francouzského muže. Jméno Thierry Gueorgiou zná snad každý pravověrný orienťák. Jeho sbírka 13 zlatých, 4 stříbrných a 4 bronzových medailí z mistrovství světa je opravdu úctyhodná. Bude ve sbírání titulů Thierry pokračovat? To je otázka, jasné ovšem je, že od podzimu letošního roku vede výběr švédské reprezentace jako trenér. MS v Estonsku 2017 by tedy mělo být jeho posledním v roli elitního závodníka…

Začněme odpočinkovou otázkou. Co jsi říkal na velké vítězství portugalského fotbalového výběru proti francouzskému na konci července na ME ve fotbale?

Sledoval jsem finále v klidném prostředí Sälenu, kde jsem se připravoval na O-Ringen, takže jsem byl asi trochu méně hysterický, než kdybych vše sledoval ve Francii. Hra sama o sobě nebyla moc napínavá, jak by se slušelo říct o finálovém zápase. Analýza mentální stránky zápasu mě ale velmi bavila. Když zraněný Ronaldo opouštěl trávník, přiklánělo se to spíše k vítězství Francie. Náš tým však neproměnil šance a hrál moc opatrně. Prostě jsme propásli tu životní chvíli, kdy francouzský tým mohl vyhrát na domácí půdě. To bylo ve chvíli, kdy Ronaldo odešel do kabin, tehdy měli hráči zatlačit. Měla to být chvíle na to, říct Portugalcům: „Děkujeme, že jste si přišli zahrát, ale tahle noc bude naše!“. Místo toho hráči hráli opatrně a portugalskému týmu došlo, že to zvládnou i bez své velké hvězdy. V poločase měl Ronaldo skvělou motivační řeč, kterou tým nabudil. Opravdu jsem viděl rozdíl v jejich rozpoložení. Není překvapením, že Francie vyhrála pouze, když měla v první linie prvotřídní hráče a osobnosti jako byl Platini nebo Zidane. Mnoha mým portugalským kamarádům tohle vítězství udělalo velkou radost, takže jsem nebyl dlouho zklamaný.

Thierry Gueorgiou si dobíhá pro stříbrou medaili na klasické trati ve Strömstadu Zdroj: WorldofO.com

Někdy je někdo jiný favoritem a vítězem. Jak často se to v minulých letech stalo Tobě?

Já si rozhodně nemohu stěžovat. Jako malý kluk jsem vždy snil o velkých věcech, ale úspěchy, kterých jsem během své dlouhé kariéry elitního orientačního běžce dosáhl, daleko předčily moje očekávání. Favorit nebo černý kůň závodu, vždy je největším úkolem sportovce být mentálně silný. Vyrovnat se s nezdary tak, abych se na příště nachystal lépe a začal zase s novou energií jít za svým cílem.

Nedávno jsi byl ve Skotsku debatovat s mladými orientačními běžci. Doufám, že se jich tam sešlo mnoho. Jak zní Tvoje nejlepší rada pro mladé sportovce, kteří sní o tom být jednou jako Ty?

Pokud mají svůj sen, mají velkou část svého problému vyřešenou. Řekl bych, že pokud člověk nezačne velkým snem, není tam důvod dát do toho všechno a je mnohem těžší uspět. Nejlepší radou podle mě je dělat všechno s radostí. Vidět orienťák jako hru. Možná to zní divně, vždyť orienťák dělám posledních 30 let jako svou práci, ale je opravdu těžké uspět v něčem, z čeho nemáte radost. Stát na startovní čáře MS by mělo pro závodníka být tím nejlepším mixem radosti, vzrušení a stresu.

Jak se cítíš jako ambasador orientačního běhu?

Děti jsou vždy úžasně natěšené, práce s nimi mě naplňuje energií a spontánností. Mám radost, že můžu orienťáku vrátit to, co mi za ta léta přinesl.

Rozhodl ses, že budeš pokračovat minimálně do příštího MS v Estonsku v roce 2017. Co Tě stále motivuje dál trénovat a dávat do závodění vše?

Závislost závodit, s největší pravděpodobností !? Vždy jsem říkal, že je těžké skončit s něčím, co opravdu hluboko milujete.

Thierry Gueorgiou je v přípravě na závody opravdovým profesionálem Zdroj: WorldofO.com

Jsi pořád stejně hladový po úspěchu jako v začátcích své kariéry?

Samozřejmě, že už ne tolik jako před 10-15 lety. Pokaždé, když vyhraji, ubyde trochu toho chtíče po vítězství. Vezměte si například tenistu Novaka Djokovice. Potom, co byl z kraje sezóny téměř neporazitelný, ho v poslední době porazilo několik hráčů, kteří to nedokázali nikdy předtím. Není to o tom, že by se zhoršily jeho tenisové dovednosti, ale už nepotřebuje „umřít“ pro každý míček. A to je vždycky rozdíl mezi světovou jedničkou a běžnými hráči. Takže ano, nejsem tolik hladový jako dříve, ale chci ze sebe dostat všechny zbytky energie. Příští měsíce jsou totiž asi moje poslední měsíce v roli elitního orienťáka….

Příští rok Ti bude 38 let a jsi ve světové TOP špičce opravdu dlouho. Cítíš nějak svůj věk? Musel ses mu nějak přizpůsobit, třeba vynecháním našeho ME v Jeseníkách?

Samozřejmě, že svůj věk cítím. Abych byl úplně upřímný, někdy se při vstávání cítím na 96 let. Pokud chceš dosahovat stejných výsledků, nemůžeš celý život dělat to samé. Celý život se měníš a to, co fungovalo před 2 lety, už je dnes jinak. Neustále musíme hledat nová řešení pro stejné výsledky, což mě baví. Vzpomínám si, jak jsem sledoval rozcvičovat se Jörgena Mårtenssona na mém prvním svěťáku. Jemu bylo 39, mně 19. Připadl mi spíš jako zrezivělý dinosaurus než jako rychlý gepard. Ale ten ve slovenských horách opět všechny rozdrtil. Teď je to můj denní chleba, najít způsob, jak dostat z mého zrezivělého těla to nejlepší. Musím více vsadit na regeneraci a na kvalitu spíš než kvantitu (čti: opět začít trénovat sprint).

Jak si ceníš svých výsledků na posledním MS ve Švédsku? Očekával jsi něco lepšího než stříbro z klasiky a nepopulární bramborovou medaili z krátké trati?

Pro mě už je WOC spíše o vítězství nebo prohře, není toho mnoho mezitím. Takže se svými výsledky ve Strömstadu spokojený nejsem. Speciálně na krátké trati, kde jsem na dvou volbách nedodržel svůj plán. Na klasice jsem dlouho hledal to správné tempo, a když jsem ho konečně našel, bylo už pozdě na to, abych potrápil Olava Lundanese. Bylo tam i spoustu dalších maličkostí, se kterými nejsem spokojený, ale už pracuji na tom, abych byl příště připravený lépe. Nemůžu říct, že bych si užíval být druhý. Ještě pořád to beru jako prohru, ale už umím tuhle frustraci využít jako zdroj energie pro další práci.

Svízel se mu lepí na paty, ale neúspěch rozhodně ne! Zdroj: WorldofO.com

Jaké další momenty byly v sezóně 2016 důležité?

Jaro nikdy není ideální čas (ale kdy je?) na zranění a já jsem se v březnu trápil se zánětem okostice. Nemohl jsem 3 týdny běhat a měl jsem pocit, že jsem ztratil většinu svého dobrého zimního flow. Vítězství na O-Ringenu v Sälenu bylo taky něco speciálního.

Co byl podle Tebe nejlepší orienťácký výkon roku 2016?

Vždy je těžké vypíchnout jen jeden jediný výkon, obzvlášť když je tu spoustu neobjevených. Určitě bych zmínil průlom Emily Kemp nebo domácí vítězství Tove Alexandersson a Jerkera Lysella. Být schopný uspět, když od Tebe všichni hodně čekají, vypovídá hodně o charakteru závodníka.

Právě probíhá dlouhá zimní přestávka, než opět začnou důležité závody. Jaké máš nyní plány během zimního období?

Strávit co nejméně času ve švédské zimě a sněhu (smích – pozn. red.)

Zpracováno s laskavým svolením Joaqima Margarida, originál rozhovoru naleznete na stránkách PortugueseOrienteeringBlog. Courtesy Joaquim Margarido. 

Použité fotky pochází ze stránek WorldofO.com a z profilu závodníka na stránkách runners.worldofo.com.