Ve středu večer jednala soutěžní komise sekce OB. Bylo vyhodnoceno 1. kolo výběrového řízení na pořadatele závodů sekce OB v roce 2025. Bohužel příliš přihlášek nedorazilo, tak přidělení závodů bylo poměrně krátké. Naopak výrazně obsáhlejší byla následná diskuse nad došlými připomínkami k soutěžním dokumentům sekce OB. Zatím pouze v obecných obrysech, přesto lze ze zápisu vyčíst, co by se do příští sezóny mohlo změnit. A je toho docela dost.

MČR ve sprintu a sprintových štafet 2025 bude v Benešově a Buštěhradu (KAM), jarní štafetovo-sprintová trojkombinace u Jindřichova Hradce (SJH), podzimní štafety na Prosečském hřebeni u Jablonce (TJN) a sprint v Železném Brodě (TUR+TUV), zářijový dvojzávod Českého poháru v Hraběšicích (KSU) a Veteraniáda v Bělečku se sprintem v Třebechovicích pod Orebem (SHK).
Nikdo se zatím nepřihlásil na řadu dalších závodů, třeba MČR na krátké trati, na klasické trati či štafet a klubů. Bylo proto vypsáno druhé kolo výběrového řízení s termínem přihlášek do 20. ledna 2024.
Hostování v juniorech a dospělých
Po vyhodnocení VŘ následovala každoroční diskuse o řadě došlých připomínek k úpravě soutěžních dokumentů a soutěží jako takových. Pojďme si nějaké plánované změny blíže představit.
Asi nejvýraznějším a dost možná nejdiskutovanějším bodem je plán na zavedení hostování v kategoriích juniorů a dospělých za podobných podmínek, jako již řadu let funguje v dorostu. Tento bod soutěžní komise brala pouze na vědomí, týká se primárně Prováděcích předpisů k registracím a záměr jej tam zařadit již v říjnu odhlasovalo Vedení sekce OB.
Je to námět, který se opakuje každoročně několik posledních let a zatím odsouhlasen nebyl. Hlasy na jeho zavedení bývaly dlouhodobě slyšet zpravidla ze Západočeské oblasti a dalších spíše menších oblastí. A tak je i vnímán. Jako další z prvků na rozvoj menších oblastí a klubů, které trápí odliv jejich odchovanců a elitních běžců do velkých klubů, aby mohli běhat štafety. Tím menší kluby a oblasti přichází o schopné členy, budoucí vzory a třeba i možnosti růstu. Ostatně takto alespoň argumentují zastánci zavedení, kteří akcentují zvýšení kvality štafetových a klubových soutěží, podporu pro menší regionální kluby, zachování vzorů pro mládež, zachování výkonnostních / elitních členů pro pořádání závodů, možnost zisku individuálních medailí z MČR důležitých při rozdělování financí od obce či města, zvýšení motivace trenérů (“mnou vychovaní jedinci mi každoročně neutíkají pryč”). Ale třeba také pomoc talentovaným juniorům z menších klubů ve velmi citlivém období (maturita, přechod na VŠ), kdy jim tak zmizí jedna výrazná změna, která může ovlivnit jejich ochotu dál vrcholově trénovat.

Z opačné strany zase zní argumenty, že toto rozhodnutí povede k dalšímu oslabení velkých klubů. A svaz by měl být založen především na silných klubech, které jsou schopny zajistit kvalitní tréninkové podmínky, uspořádat kvalitní závody a soutěže, a které jsou základním pilířem fungování svazu. V některých případech může být dokonce žádoucí, aby nadějní závodníci přestupovali dále do většího klubu, který jim může pomoci v jejich dalším rozvoji. A k čemuž těmto závodníkům odpadne další z důvodů. Dalším argumentem je délka setrvání v kategorii, zatímco v dorostu se bavíme o max. čtyřech letech, v dospělých může závodník “hostovat” až 15 let.
Ať už stojíte na jakémkoliv z těchto pólů, tak zatím lze jen odhadovat, jaký reálný dopad tato změna bude mít. Jestli vůbec nějaký. Jestli opravdu uvidíme barevnější stupně vítězů a v TOP6 na MČR se objeví některý nový klub, který se tam v posledních letech nevyskytoval. Nebo naopak některý velký klub vejde do sezóny ještě posílen o dalšího špičkového závodníka na hostování, který dosud odmítal přestoupit. Dost možná to výsledky nijak nezmění.

Faktem je, že ostatní vytrvalostní sporty podobného charakteru jako běžecké lyžování, biatlon či atletika tento institut mají. V orienťáku je plán ho testovat v následujících dvou sezónách a následně vyhodnotit a rozhodnout o dalším vývoji. V minulosti již prý testován byl a neúspěšně, tak uvidíme, jak dopadne nyní.
Tak co, kam půjdete hostovat?
Zvýšení počtu postupujících do finále A MČR
V minulých letech se upravovaly počty postupujících do A finále MČR v ženách kvůli zrovnoprávnění s muži. Letos velmi zesílily tlaky na zvýšení počtů postupujících do jednotlivých finále MČR v kategoriích dorostu. A soutěžní komise je vyslyšela. V dorosteneckém věku nyní běhají velmi silné ročníky. Z tohoto důvodu je procento závodníků, kteří se dostávají do bojů o medaile velmi nízké. Z dat vyplývá, že zatímco před 15 lety se v D16 dostala do finále A každá druhá závodnice, v roce 2023 to už nebyla ani každá pátá.
Neprošel navrhovaný procentuální poměr, aby do finále A postupovalo cca 25% závodníků či závodnic, ale stávající pevný počet 18 finalistů v kategoriích D/H16 a D/H18 bude od příští sezóny rozšířen na 24. Počet postupujících do finále B či C bude upraven analogicky. Změny se tak dočká i počet závodníků, kteří si vyběhnou z MČR licenci A. A dost možná postup do finále A nebude automaticky znamenat “áčko” pro další rok.
Český pohár a Český pohár U23
Český pohár je hlavní dlouhodobou soutěží dospělých, dokonce s prize money pro nejlepší. Od příští sezóny se možná dočká drobných změn v bodování (odsouhlaseno již bylo, že se nebudou započítávat cizinci) a z pohledu prize money by mělo dojít k navýšení. Otázkou ale je, jestli se tyto odměny nepřesunou na jednotlivá MČR. To bude ještě předmětem jednání.
Tak jako tak, ale od příští sezóny bude oficiální soutěží Český pohár U23. V ORISu byl počítán již letos, byť neoficiálně. A nakonec byl i vyhlášen. Nejlepší byli Jana Peterová a Martin Roudný. Od příštího roku bude oficiální soutěží snad také s menší finanční odměnou. Tak snad to bude další alespoň drobná motivace pro mladé sportovce přecházející z juniorů, aby se udrželi v poctivém tréninku.

Nové veteránské kategorie či nejednotné pojmenování dětských
Mezi dalšími chystanými změnami pro sezónu 2024 jsou třeba:
- Vypsání kategorií D80 a H85 na Veteraniádě ČR a v Žebříčku B
- Nižší vklady až od kategorií D/H65 a výš
- Drobná úprava znění ustanovení ohledně zisku licencí z vícedenních závodů a jasné označení těchto kategorií na těchto závodech
- Zvýšení vkladů na závodech sekce OB
- Drobné úpravy v SŘ a PP na MČR KO sprint po premiérovém ročníku
- Snížení maximálního počtu štafet jednoho klubu na MČR sprintových štafet na 5
Naopak neprošel návrh na změnu složení veteránských družstev na 3D+3H či vypsání štafetové kategorie H210. Neprošla ani snaha o genderovou vyváženost při MČR klubů (návrh na družstva 4D+4H). Sahat se nebude ani do ustanovení ohledně cizinců a sportovců cizí státní příslušnosti a jejich možnosti zisku medailí z MČR, což reagovalo na situaci z MČR ve sprintu v Opavě, kde polská závodnice v dresu českého klubu brala bronz.
Soutěžní komise se také odmítla zabývat sjednocením pojmenování fáborkové tratě na D/H10F napříč oblastmi a závody sekce OB. Toto vzniklo na popud Metodické rady ČSOS, protože v současné době se v jednotlivých oblastech používá několik různých názvů pro tyto náborové tratě. Pro děti a také rodiče začínajících orientačních běžců, kteří jezdí na závody více oblastí a typů je toto značně nesrozumitelné. Zatímco někde běhají D/H10N, jinde D/H10F nebo dokonce D/H10L.
“Zároveň je v některých oblastech stále běžné tyto kategorie vyhlašovat, což je u začínajících dětí v náborové kategorii minimálně nešťastné,” stojí dále v návrhu MR, která pořadatelům doporučuje ocenit všechny děti, které závod dokončí, bez tlaku na výsledek. Ve svých snahách o maximální sjednocení jak názvosloví, tak úrovně dětských tratí však jistě ČSOS nepoleví, ostatně Metodická rada nedávno vydala Metodický pokyn ke stavbě tratí pro kategorie nejmladších závodníků a žactva.

Ad hostování: Škoda, že to trvalo přes 20 let a negativně postihlo spoustu závodníků, kteří museli buď opustit svůj lokální klub anebo se vzdát osobních ambic ve štafetách. Žádné “další oslabení velkých klubů” ani “neúspěšné testování v minulosti” jsem přitom nikdy nezaznamenal.
Ahoj, dovolím si také jeden komentář. Děkuji klukům za odhlasování alespoň této možnosti hostování.
Až loni nás (Západočechy) napadlo se pořádně zeptat Vedení sekce OB na otázku: „Proč nelze v našich soutěžích povolit hostování ve všech věkových kategoriích a tyto důvody i sdělit orienťácké veřejnosti? Na tuto otázku odpověděl pouze jeden člen Vedení sekce s těmito důvody:
„1. Štafety jsou týmová soutěž. Ve štafetě by měli běžet lidi, kteří spolu trénují, jezdí spolu na soustředění, žijí spolu v klubu (spolková činnost), po celou sezónu nosí jeden klubový dres. Tedy jsou členy jednoho klubu.
2. Cílem práce v klubu by mělo být, aby měl dostatečný počet členů, kteří potom mohou nastoupit ve štafetě.
3. Byl jsem odpůrcem hostování i v dorostu. Tam jsem ale byl přesvědčen, že 4 roky (15-18 let) jsou krátká doba, kdy se v klubu nemusí dát dohromady tři závodníky aspoň trochu odpovídající úrovně (i tam dochází ale k excesům, kdy mají v klubu 4 dorostence, dva někde jinde hostují a do klubu pak berou na hostování někoho jiného, ale nechť).
4. A hostování dospělých? Když se v klubu nenajdou tři závodníci v rozmezí 17 let (19 – 35, a k tomu lze ještě připočíst možnost veteránů), tak proč by měl být takový klub hodnocen v Českém poháru štafet?
5. Takový klub omezujeme za celý rok o jednom víkendu (M ČR Š a D v mistrovských kategoriích). Na všech ostatních závodech mohou běžet štafety složené ze závodníků různých klubů, pouze nebodují v Českém poháru štafet (to není bohužel moc známo).
6. A že mohou důstojně běhat štafety menší kluby (dokáží vychovat dost lidí na štafety bez hostování), lze ukázat na CHC, kde “provinční” klub má stabilně dvě štafety mužů a minimálně jednu štafetu žen hodně vysoko ve výsledcích Českého poháru štafet.“
Abych pravdu řekl, otřáslo ve mě svědomí, s otázkou: „Jakého svazu jsem to součástí? Jakou motivaci asi mohou mít lidé, kteří takto argumentují?“ Z malinké části si toto smýšlení člena Vedení sekce dokážu odůvodnit nevědomostí a nepochopením. Chápu, že někdo, kdo asi nevyrůstal na malé vsi někde v provinční oblasti, těžko pochopí naše argumenty. Ale z větší části si myslím, že ty argumenty pro rozvolnění hostování vedoucí představitelé nechtěli vůbec slyšet. Protože většina zástupců v Soutěžní komisi a Vedení sekce je z velkých oddílů a ti byly by přeci velmi hloupí, kdyby umožnili lidem, potažmo štafetám, z provinčních oblastí bodovat v ČPŠ aniž by nemuseli přestoupit do nějakého z velkých klubů. Z jejich pohledu je to logické, z našeho pohledu je to s prominutím neuvěřitelná sviňárna, která je zde dekády praktikována.
Možná bychom si mohli všichni sáhnout do svědomí a zeptat se, podívat se kolik členů elitních štafet je složeno z lidí, kteří „spolu trénují, jezdí spolu na soustředění, žijí spolu v klubu (spolková činnost)“? Nebo je tento argument pouze plivnutím na chodník, když ne do obličeje, člověka, který si mastí své ego na velikosti svého veleúspěšného oddílu? Přijde mi to komické.
Cílem provinčních klubů je k orienťáku vůbec někoho dostat a když se to povede, tak mu svaz řekne, „Nn, ty v ČPŠ bodovat nebudeš, ty jsi totiž z malého oddílu, víš.“. Myslím, že na tomto příkladu by klidně paní učitelky na základní škole mohli učit co je to diskriminace.
Anoo ze strany svazu zde šlo pouze omezení této neklubové štafety na všech štafetových mistrovstvích ČR. A to jsou vlastně „jen“ 3 ze 7.
A jak je známo provinční klub z Chocně má 93 člunů, velké ZČO kluby Loko Plzeň 123 členů, a Slavia Plzeň 165 členů. Proto chápu naší provinčnost.
Navíc si myslím, že lidé, kteří zde tento diskriminační zákaz hostování drželi při životě, moc dobře věděli, že nemají oporu ve většině orienťácké veřejnosti. Je to hnus pomyslet, že vědomá svévůle několika mála lidí omezuje krásu pestrost našeho sportu.
Děkujeme kluci ve Vedení sekce, za odhlasování alespoň tohoto rozvolnění, i když určitě může klidně pokračovat, vždyť přece každý ví nejlépe sám, s kým by rád běhal štafetu.
Ahoj,
nemyslel jsem si, že budu v diskusi nějak reagovat, ale reakce Jiřího Vištejna mě bohužel poněkud nabudila. Jde mi hlavně o formu, obsah je až na druhém místě. Takhle se prostě konstruktivní debata nevede.
1. Nechápu zveřejnění soukromé komunikace v diskusi na webu. To je podle mě úplně přes čáru a mimo pravidla slušnosti.
2. Dále nechápu, že takto konfrontační příspěvek přichází v momentě, kdy bylo v podstatě vyhověno přáním “malých” klubů.
3. Do třetice vůbec nechápu tuto podpásovou reakci od někoho, kdo se podílel na účelovém sestavení oblastního výběru Západočeské oblasti v DOROSTU, pouze z důvodu vítězství v kategorii družstev bez ohledu na reálnou klubovou příslušnost (LPM, VPM, KSH). Nikdo to nerozporoval, samozřejmě je to v rámci platných pravidel v pořádku.
Abych napsal taky něco k věci, dám jen, co si o hostování v dospělých myslím (jsem spíše odpůrcem, takže jen letmý pohled z druhé strany).
1. Nic zvláštního se nestane.
2. Letos bude v přestupové sezóně určitě speciální “run” na pár špičkových juniorů a juniorek.
3. Výsledkově se v dospělých ve štafetách trochu roztáhne do šířky TOP10 a možná malinko rozšíří TOP6, ale nic víc.
4. Kdo chce běhat OB na špičkové světové úrovni, přestoupí do velkého klubu, který dá rozhodně lepší podmínky, než malý klub (čest individuálním výjimkám, které jsou a budou).
5. Hostování se bude týkat jednotek kusů běhajících v rankingu na úrovni do TOP100 a výsledky české štafetové špičky ovlivní minimálně.
Ahoj,
snaha o konstruktivní debatu na toto téma zde probíhá roky, bez výsledku a pochopení. Tak se na nás prosím nezlobte, že jsme trochu podrážděni. ZTC by patrně vůbec nevzniklo, kdyby nebyl v platnosti onen zákaz hostování, nebo kdyby se na toto téma alespoň něco dělo.
Ano, omlouvám se, neuveld jsem, že zveřejněných šest důvodů pro zachování hostování, jejich autor označil za veřejně známé. Navíc jsem se tak i tázal. Diskriminace už vůbec není nic slušného.
Já se osobně vůbec nezlobím (ani nemám ze své pozice podprůměrného běžce v H45 důvod), jen mi místy vadí styl, kterým se komunikace v komunitě vede. Důvody, proč ZTC vzniklo chápu, stejně jako chápu řadu polských závodníků v dresu CHC. Ano, je to na debatu, ale ne na osobní útoky. Myslím, že všem jde o stejnou věc. Mezi inteligentními jedinci to jistě musí názorově jiskřit 😉
Nepodepisuji se, abych neublížil svému oddílu třeba při výběru velkých závodů. Téma hostování a téma vašeho postoje a chování k menším klubům než LPU a slabším oblastem je předmětem dlouhých hádek i u nás v oblasti a oddíle. Podobných lidí je více. Moc dobře to podle mého víte.
Je smutné, že zrovna vy mluvíte o formě, obsahu a konstruktivní debatě. To vaše argumenty jsou naprosto účelové, neférové a nesledují blaho orientačního běhu, ale jen a jen nesportovní chování oddílů jako LPU a politiků v zákulisí. Konstruktivní debata se měla vést poslední roky a lidé jako vy jste byli ti, kdo ji utínali a kvůli kterým končily desítky mladých závodníků a jejich trenérů po celé republice.
Zkuste místo útočení na Jiřího Vištejna a pokrytecké argumentace zareagovat přímo na těžko uvěřitelné body z emailu Petra Klimpla. Stydíte se, že váš předseda v podstatě lže v každém z nich? Stočlenná Choceň provinční? Slova o týmovém duchu a soužití spolu zrovna od vás, od klubu, který má přezdívku Vykradači Vysočiny?
K bodům, o kterých píšete:
1. Ano, tady máte pravdu a souhlasím, pokud opravdu šlo o soukromou korespondenci. Já to ale nevím, email jsem už četl v létě a myslel jsem, že je veřejný. A nemůžu věřit, že text psal opravdu někdo s tak vysokou pozicí. Účelové lži předsedy sekce OB a možná mlčení lidí jako vy, jsou to, co je nejvíce přes čáru a mimo pravidla slušnosti.
2. Já to naopak chápu. I vaše argumentace ukazuje, jak moc nechápete co Jiřího Vištejna, mě a desítky dalších trápí. Oddíl se sto lidmi není “malý” a přesto pravidly shora trpí. Autor článku, podobně jako vy, nebo Petr Klimpl asi také nechápe a povýšený tón v duchu “mohlo by poškodit největší oddíly”, který moudře vypichuje Petr Henych výše. A podtrhuje i to, proč se tolik lidí bojí ozvat, mají strach kvůli dotacím, kvůli závodům… Orientační běh není zdravý.
3. Můžu se mýlit, ale ZTC vzniklo asi hlavně kvůli tomu, aby mohli vůbec běhat a nekončili. Tak by to přece mělo být, nebo byste byl raději, aby těch sedm neběželo jen kvůli tomu, abyste vy dopadli lépe? A pokud jsou tak nastavená pravidla, pak není vinen přeci nikdo od nich, ale právě Petr Klimpl a jeho přikývávači vytvářející a schvalující jeden nesmysl za druhým. Ti je k tomuto kroku donutili, jinak by museli opustit své oddíly nebo neběhat.
A vy jste hlavně obrovský pokrytec, protože i to kontroverzní ZTC je na tom pořád lépe než vaše LPU, které se letos skládalo dokonce z běžců pocházejících ze 4 oddílů, OSN, SJI, LPU a VRL, ale to zbaběle nekomentujete nebo snad vůbec nevidíte, proč?
Já bych si moc přál, aby podobný projekt jako ZTC vznikl také u nás na Vysočině, Valašsku, Ještědské oblasti. Na mistrovství ZTC fandilo tolik lidí z celé republiky. Jejich vítězství je jeden z nejhezčích příběhů, co se za poslední roky v českém orienťáku stal.
4. Vaše body jsou přesně důvod, proč je celá diskuse tak absurdní. Nic moc se nezmění, jen lidé z menších klubů budou moci běhat za své oddíly a mají naději na rozvoj ve svém okolí. Vyhrají všichni, třeba kvůli závodům. Velkým klubům to tolik neublíží, jen jim pravidla nebudou dávat nesmyslná privilegia. Raději se budu dívat na souboj Vysočiny s Valašskem než na LPU 5 a ZBM 5. Ještě jednou, hlavní otázka je, proč jsou generace a generace závodníků a obětavých lidí poškozeny, nuceny odejít nebo končit?
Dobrý den,
jsem jen otec jedné z těch “vyčůraných” závodnic, která je součástí SKVĚLÉ PARTY mladých, intenzivně ale spokojeně trénujících borců/borkyň, která naprosto zaslouženě a bez postraních myšlenek potěšila svým výkonem na MČR družstev své trenéry a z mého pohledu všechny nezaujaté orienťáky v ZČ oblasti.
Orienťák si občas zaběhnu, těm mladým fandím, občas pomůžu, když mám tu možnost, podrobné zákulisní dění (bohudík) nesleduji…
Je to přesně tak, jak píšete ve svém příspěvku v bodu 3., a za ten následný text o”příběhu” Vám osobně velice děkuji!
PK
Reakce na LPU7310 : “vůbec nechápu tuto podpásovou reakci od někoho, kdo se podílel na účelovém sestavení oblastního výběru Západočeské oblasti v DOROSTU, pouze z důvodu vítězství v kategorii družstev bez ohledu na reálnou klubovou příslušnost (LPM, VPM, KSH).”
1. ZTC nevzniklo za účelem vítězství v kategorii dorosteneckých družstev, ale aby jednotlivý závodníci roztroušení v několika klubech v ZČO mohli běhat štafety (užít si tuto disciplínu, zlepšovat se v ní).
2. Jirka Vištejn nesestavoval oblastní výběr, ten si sestavují sami dorostenci.
3. Prosím, nešiřte lži a klidně se předtím na cokoli zeptejte 😉
OK, napsal jsem to trochu ostřeji, než jsem zamýšlel, omlouvám se.
Dobrý den,
tím 3. bodem jste neskutečně přestřelil… Doufám, že to ti mladí borci nebudou číst, nebo naopak si to přečtou, a budou do budoucna ještě lepší, a ve svém přesvědčení ještě zarputilejší a přesvědčivější…
PK
Omlouvám se, ale už první věta: “Nepodepíšu se, protože…” naprosto devalvuje jakoukoli hodnotu příspěvku. Je to jen žlučovité a ukřivděné plácnutí do vody.
Kope kolem sebe kdo se topí?
Ahoj,
také bych rád přispěl svým pohledem na věc hostování v dospělých, i když už štafety (kromě oblastního mistrovství) hezkých pár let neběhám. Pro příští sezónu přechází z juniorů do dospělých velmi silná generace PBM. Kluků je pět ročníku 2005 a budou potřeba šestého na druhý úsek druhé štafety. Možností je několik a pokud kluci řeknou, že chtějí do štafety jednoho neperspektivního rakváče, tak tu štafetu s nimi běhat budu.
Vzhledem ke svým zkušenostem s velkými kluby si stále držím svoji registraci MBM8740. Jsem ale zároveň členem PBM a s oddílem “žiju”. Nemám proto problém dočasně změnit registračku na PBM8740. Pokud se ale bude hostovat a bude se to týkat i veteránů běhajících dospělé, tak toho využiji a vyřídím si hostování v PBM. Na výsledku to ale nic nezmění.
Snažím se tím říct, že kdo chce, tak štafety běhal, běhá a běhat bude. Na tom hostování nic nezmění. A navíc osobně bych očekával spíše posílení pozice velkých klubů v týmových soutěžích. Lidé, kteří si drží registrace v “provinčních” klubech prostě půjdou hostovat do těch velkých. K opačnému směru přesunů nevidím valný důvod. Pokud už jsem ve velkém klubu, tak v něm mám daleko větší perspektivu, než v malém, kde mám přesně dva další parťáky, z nichž může kterýkoliv například kvůli nemoci nebo zranění nečekaně vypadnout.
V každém sportu jsou velké a malé kluby. Každý z nich má určitou funkci. Tituly se většinou vyhrávají ve velkých klubech a cílem většiny sportovců je dostat se do velkého klubu. Tak to prostě funguje a nevidím důvod, proč by to v našem sportu mělo být jinak.
Jen ta osa nebude třeba SK Líšeň – 1. FC Slovácko – Viktoria Plzeň – Reprezentace ČR – FC Barcelona ale třeba KOB ALFA Brno – TJ Spartak 1. Brněnská – Reprezentace ČR – Kalevan Rasti
A to PBM jsem nezmínil náhodou. Je to oddíl který byl za pár let vybudován v podstatě z ničeho. Chce to jen vůli, finanční a personální zabezpečení. Nic z toho ale nemůže dodat svaz. A pak je jedno, z jaké oblasti klub je. Západočechům úspěchy přeji, ale občas by stálo za to víc makat a míň kecat. Protože všichni víme, které družstvo dorostu se vrátilo z lesa na letošním MČR jako první a že důvod jeho diskvalifikace zas až tak moc nesouvisel s jeho sportovním výkonem…
Když se tu trochu rozjela diskuze, přidám několik málo postřehů [statutárního] zástupce “provinčního” klubu, jehož velikost bych charakterizoval jako větší až velký mezi malými (cca 130 členů). Asi jako u většiny dalších klubů podobné (a menší) velikosti, základ naší činnosti tkví v práci s mládeží a zajištění podmínek pro spolkové a závodní vyžití aktivním veteránům. V případě dospělých DH21 máme zcela nulové ambice a v minulosti nám právě a jenom kvůli štafetám několik závodníků přestupovalo do jiných oddílů, kde shodou okolností byli/y dva/dvě jiní/jiné na slušné úrovni. O nějakém zajištění lepších podmínek v druhém klubu nebyla vůbec řeč. U štafet/družstev (MČR/ČP) by bylo dobré si v rámci komunity ujasnit, zda se má jednat o akci/seriál sloužící k poměřování velikosti svalů (nebo ega?) činovníků několika málo mega klubů nebo by bylo hezké, když např. i v družstvech by i na špici, případně na širší špici běželo co možná nejvíce družstev (štafet). Pokud je (b) to, co chceme, mělo by se umožnit (v rámci rozumných pravidel) sestavení co možná největšího počtu vzájemně konkurence schopných družstev (štafet). Rozumnými pravidly myslím to, že existuje nějaká smysluplná vazba mezi závodníky v rámci jednoho družstva (štafety) a nejedná se o jednorázové účelové spojení několika (špičkových) závodníků. Klubová příslušnost je samozřejmě nejpřirozenější vazbou. Hostování, kdy daný jedinec pro celou sezónu deklaruje zájem běhat skupinové soutěže za jeden klub, je druhá zcela přirozená vazba a i já děkuji těm třem z vedení sekce, že to odhlasovali. Pro případné další úvahy bych si dovolil navrhnout též OBLASTNÍ příslušnost jako jednu ze smysluplných vazeb, která definuje štafetu/družstvo. Tj. umožnit též oblastní “výběr” složený ze závodníků registrovaných v klubech dané oblasti jako třetí plnohodnotnou možnost, jak sestavit štafetu nebo družstvo. Oblastní štafeta potom podle mě dává ještě větší smysl v dorostu jako přirozené pokračování oblastních výběrů žactva a jako možnost být členem konkurenceschopné štafety i kvalitním závodníkům z menších klubů, kdy mnohdy mají v klubu pouze jednoho kvalitního v dané kategorii. Myslím, že umožnění startovat takovým závodníkům v kvalitních závodech s možností kvalitního umístění by mělo být zájmem i vedení svazu… Jakkoliv chápu, že spíše než velké oblasti, by docenily tuto možnost oblasti menší (např. Vlastou Javořickou zmíněná Vysočina 😀 V případě dorostu a oblastního výběru platí též Kamilem Pipkem zmíněná “spolková” činnost, resp. kamarádství. Ti chlapci/děvčata se dost často dobře znají od 10 a méně let, odkdy spolu jezdí na oblastní mládežnická soustředění a pravidelně spolu v dobrém slova smyslu soupeří na oblastních závodech. Nejsem si úplně jist, zda toto do takové míry platí u všech těch přestoupivších do mega klubů. Taktéž jsem ne zcela pochopil význam poznámky Kamila Pipka o “účelovém sestavení oblastního výběru Západočeské oblasti v DOROSTU”. Dle mého názoru členové tohoto “oblastního výběru” poprvé (morálně) vyhráli již před vlastním závodem tím, že ukázali zástupcům velkých klubů, že v rámci “boje” s nesmyslnými pravidly jsou v rámci těchto pravidel i schopni potlačit příslušnost k vlastním klubům a pojivo mezi nimi je větší než mezi těmi přestoupivšími do klubů velkých. Pokud se nemýlím, zrovna do LPU přestupovalo (kvůli štafetám nebo tréninkovým podmínkám, které teoreticky zajišťuje TSM Pardubicko?) i několik dorostenců/dorostenek z oddílů zmíněné Vysočiny (ale to je samořejmě jejich věc).
Díky moc Arnoštovi Komárkovi za výborný příspěvek k věci, který podle mého velice dobře vystihuje podstatu problému. Možná se mýlím, ale podle mého bude ČR v oblasti hostování v OB mezi orienťácky vyspělými zeměmi průkopníkem a bude zajímavé sledovat, kam se bude vývoj ubírat.
Určitě je dobré se podívat právě do zahraničí, kde je na jednu stranu hodně vyzdvihována právě ta klubovová rivalita, kterou bych tam rád cítil třeba já. Na druhé straně na velkých prestižních štafetách, jako je Tiomila nebo Jukola jsou mixované týmy běžné (výsledkově však rozhodně ne mezi špičkou). Ale třeba právě loni na mládežnické Tiomile jsem zachytil, že severské kluby začínají mít problém právě s tím, že tam začaly ve větší míře jezdit v rámci soustředění české dorostenecké oblastní výběry. Začalo to pochopitelně vadit v momentě, kdy se tyto výběry začaly prosazovat ve špičce 🙂
Neříkám, že vím, co je dobře. Ale můj názor je ten, že přestup ambiciózního běžce do většího klubu je přirozený, ať přijde na přechodu do dorostu nebo do dospělých. Jistě i v rámci LPU je celá řada lidí, kteří přišli právě v dorostu. Občas se taky potom v období přechodu do dospělých a přehodnocení svých priorit vrátili zpátky do svého původního klubu nebo odešli úplně jinam. Ale mnohem víc je těch, kteří v klubu zůstávají, byť jsou už rozeseti různě po republice a někteří už ani neběhají na výkonnostní úrovni. Doufám, že jedním z hlavních důvodů, proč v klubu zůstávají, je právě ta funkční klubová “chemie”, která prostě v LPU je. Jinde je jiná, každý klub má svoji.
Vůbec nic nemám proti vytváření nových klubů za účelem větší konkurence ve špičce. To asi nebylo z mojí strany dobře napsáno. Je-li to v rámci platných pravidel, je vše v pořádku. V jiné diskusi jsem psal o možných různých přístupech i o tom, že vznik ZTC je mi celkem sympatický a podobné iniciativy jsou podle mého přínosnější, než registrace zahraničních běžců v českých klubech. Ale ani to nijak neodsuzuju. Jsou to prostě legitimní cesty k nějakému výsledku, který může každý vidět trochu jinde.
Nezbývá než téměř se vším souhlasit. Mám jen jeden dotaz. A to je opravdu problém být třeba členem dvou klubů? “Spolkově” pracovat pro SJH a štafety běhat za jiný klub s jinou registrací?
Nechápu proč ze změny registrace děláme nepřekonatelnou bariéru, která zpřetrhá všechny dosavadní vazby s bývalým klubem. Pokud se bavíme o “širší” špičce, tak o medajle stejně nejde, tak je jedno jestli se těmi štafetovými výsledky bude chlubit SJH nebo nějaký sousední klub. Nebo něco zásadního přehlížím?
Ahoj, k Jirkovu prvnímu odstavci. Samozřejmě to není problém a třeba v případě SJH závodnic v dospělých v minulosti tomu tak i bylo – běhaly pod registrací jiného klubu (kvůli štafetám) a spolkově se podílely (i na pořádání apod. v SJH). Jde o to, že to je zcela zbytečné (viz též fakt, že v tom druhém klubu nejsou kvůli nějakým tréninkovým podmínkám) a v druhé řadě jde též o to, že zejména v menších městech je celkem užitečné “být vidět” u našich konšelů. A to přestupem jaksi padá… A problémem není, že by dotyčný běhal štafety za ten jiný klub, který se potom chlubí výsledky. Problém je, že dotyčný byl nucen běhat též individuální závody za ten jiný klub. K myšlence umožnit (aspoň v dorostu) “oblastní výběry” mě vede fakt, že ti dotyční se dobře znají atd. a pak zejména v menších klubech často v dorostu zbyde jenom jeden, který se OB věnuje na úrovni a situace je stejná v dalších dvou klubech oblasti. Proč jim neumožnit (bez nutnosti přestupu nebo výroby “oblastního” klubu) běhat spolu štafety?
Ahoj Jirko,
možná přehlížíš vnitřní cítění každého jednotlivce. Ono když vyrůstáš v oblastní (složenou z vícera oddílů) provinční skvělé partě, tak se ti nechce, jak Ty píšeš, běhat štafetu jen tak někde, proto abych si zazávodil.
Vztah toho jedince ke svému odchovanckému oddílu poutá cit, který on sám nechce trhat, nebo jsou to zkrátka různé důvody každého toho jednotlivce, které si Ty ani já ani nikdo jiný nemůže domýšlet. A je třeba to uznávat.
Výsledkem toho, pak při přechodu do dospělých, bylo, že tyto štafety mizely.
Tyto city jednotlivců byly dekády bořeny těmi šesti důvody pana Klimpla z Pardubic a jeho přikrývači.
Nikdo tu nechce omezovat velké kluby.
Těch šest důvodů pana Klimpla bych zveřejnil i kdyby se jednalo o soukromou korespondenci. Jedná se o důvody omezující každého z nás, možná by každý rád znal. Obzvláště když pak ozývají lidé jako pan Henych. A kolik je jich neozvalo? Takový já jsem zlý, podlý a gerila, kdo mě zná, ví.
Aby toto celé bylo jako soucítění s ostatními, kdo byli nuceni se takto rohodovat v minulosti a zároveň jako memento do budoucna, že takové chování, názory jednoho člověka nemohou omezovat celou republiku. Zároveň aby snad padlo nesmyslné dogma a tabu na toto téma a začalo se snad něco dít.
Omlouvám se
jirka
Ahoj,
chápu tuto argumentaci, ale pravidla OB asi nemůžeme přizpůsobovat neurčitým osobním pocitům jednotlivců. A nejde o to běhat štafetu “jen tak někde”. Pokud jsem talentovaný a ambiciózní, tak potřebuji nejen dva silné parťáky do štafety, ale i pořádné tréninkové zázemí, kvalitní nabídku mapovách tréninků, pravidelná soustředění ve Skandinávii a mnoho dalšího. Tak si prostě vyberu “velký” klub a běhám za něj. Dobře to podle mě napsal Arnošt Komárek. Pokud by se v SJH objevil nějaký junior na reprezentační úrovni, tak stejně z SJH odejde a klub s tím evidentně zásadní problém mít nebude – ambice v DH21 nemá.
Když mi přes covid ruplo v kouli a nesmířil jsem se s tím, že najednou nemám právo startu na MČR, tak jsem taky potřeboval zázemí. A myslíš, že bych to bez PBM dotáhl do A-finále MČR na klasice 2021 a na 40. místo Rankingu? Ani omylem. To, že jsem si nechal registraci MBM je druhá věc, ale celkově je to o jisté profesionalitě. Když něco chci, tak tomu musím i něco obětovat. A přestup do velkého klubu je v porovnání s tvrdým tréninkem to nejmenší.
A řešit ty “hobíky” někde kolem 150. místa v Rankingu, kteří si chodí občas zaběhat (a mezi něž bez diskuse patřím i já)? Promiň, ale upravovat pravidla kvůli lidem, kteří se neobtěžují tréninkovými plány, intervaly jsou pro ně sprosté slovo a regenerují po večerech někde v hospodě u piva? To fakt není potřeba. Svaz tu není pro ně, ale pro ty, kteří svazu přinášejí nějakou perspektivu. Proto osobně proti 6 bodům Petra Klimpla nic zásadního nemám. Obsah jejich sdělení je jasný a v podstatě se s ním ztotožňuji.
Jistým řešením jsou za mě kluby jako ZTC. Jestli jsem správně pochopil tu základní myšlenku, tak všichni členové ZTC jsou stále členy svých původních klubů. Vazby přetrhány nebyly, ale i tak vznikl “velký” klub se kterým se všichni jeho členové ztotožňují. Pro český OB je to jen dobře. Vznikl tak v podstatě další velký klub, který se je (snad) schopen kvalitně postarat i o závodníky reprezentační úrovně. A to je pro svaz určitě dobrá perspektiva. Z hlediska svazu je ale už úplně jedno, zda ten klub má zkratku ZTC, nebo to celé vzniklo v rámci struktury již existujícícho klubu (LPM, VPM, …). Vždy je to o lidech, kteří to zázemí vytvoří – ti si zaslouží obrovský respekt bez ohledu na nějaké registrace a osobní pocity.
Na závěr si dovolím ještě praktický příklad hostování Ondry Broshe – RBK0606.
Radioklub Blansko je malý klub a výborně pracuje se žactvem. Dorosteneckému reprezentantovi Ondrovy úrovně už ale nemá moc co nabídnout. Proto Ondra reálně trénuje s PBM, kde logicky také hostuje. Pro Ondru a potažmo i pro celý svaz je rozhodně výhodné být členem PBM a využívat jeho tréninkové možnosti. De facto tomu tak i je. Pouze jeho úspěchy a medajle patří RBK. Možná je to pro ten menší klub prestižní, možná to i pomůže získat nějaké dotace na regionální úrovni (město, kraj). Ty dotace ale zároveň utíkají PBM, které je také potřebuje, protože udržování špičkových tréninkových podmínek také něco stojí. Základní otázka tedy je, zda je pro svaz výhodnější aby šly peníze do PBM, nebo do RBK? A tady je odpověď naprosto jednoznačná – do PBM – protože RBK samo o sobě (nejen) Ondru na reprezentační úrovni v dospělých neudrží.
Ať se nám to líbí nebo ne, tak každý sportovní svaz prostě musí kopat především za své nejlepší závodníky. To je to, co Petr Klimpl a jeho přikyvovači dělají a většina “mladých pušek” nechápe. Orienťák, zvláště v poslední době, je bohužel specifický tím, že většinu mají “hobíci” a ještě k tomu ve veteránském věku. Pokud ale chceme český OB udržet alespoň v širší světové špičce, tak tomu nesmíme podlehnout.
Palec nahoru!
Myslím, že tady (a asi nejenom tady) panuje jisté nedorozumění. Pokud závodník REÁLNĚ trénuju v klubu/s klubem X, je jistě zcela žádoucí, aby byl i registrován v klubu X a je žádoucí, aby špičkoví závodníci (dorostenci i dospělí) přestupovali do klubů “vyšší” úrovně, pokud s nimi ale též REÁLNĚ trénují. Kromě top-top semiprofesionálů si tento stav dokážu smysluplně představit (a) u dorostence (i dospělého) ve velkém městě/aglomeraci, kde působí více klubů (modelový případ Ondra výše), (b) u studenta VŠ, který odejde z provincie studovat do města B a přestoupí tam do funkčního klubu, se kterým pak i reálně sdílí dobré i zlé. Nicméně se mi nezdá a vůbec nelíbí, když dorostenec bydlí a studuje ve městě A a “jenom kvůli štafetám” přestupuje do klubu ve městě B, které je vzdáleno několik desítek kilometrů a o reálném trénování ve městě B nemůže být řeč. Pro tréninkový rozvoj a podporu (soustředění apod.) takovýchto máme snad TSM/SCM, ne? Mluvím stále o situaci, kdy v mateřském městě takového dorostence je funkční klub, se kterým takový dorostenec i trénuje a mluvím o přestupu vynucenmém pouze možností běhat štafety, nikoliv hostování a nikoliv stav, kdy v mateřském městě klub funguje nedobře, resp. je tam daný dorostenec nespokojen.
A teď k “hobíkům”, kde mám na mysli zejména mladé dospělé, kteří kvůli studiu, práci, rodině, … již nechtějí dělat OB s ambicí reprezentovat (tj. jsou pro svaz bezvýznamní?), ale jejich výkonnost je více než slušná, v rámci možností trénují (interval pro ně není sprosté slovo) a JENOM chtějí i ŠTAFETY běhat na nějaké rozumné úrovni. Má kdokoliv právo i tyto nutit k reálnému OB životu ve městě A a běhání za klub ve městě B jenom proto, že už nemají potřebu věnovat a obětovat OB všechnu energii? Proč?
A hlavně o tomhle podle mě celá tato kauza je. Ať už to je tak nebo onak, víc běžců reprezentační úrovně nebude, jenom se některým mega klubům mírně zúží kádr pro štafety a víc lidí bude spokojeno bez toho, že by byl někdo osobně víc nespokojen než teď.
Dorostence a TSM/SCM bych do toho netahal. Dorostenci hostovat můžou a TSM/SCM je za mě ne úplně šťastný koncept. Kolik zahraničních soustředění průměrné TSM/SCM reálně udělá? Zvládne každý týden realizovat třeba mapové tréninky pro všechny své svěřence? Prostě to není plnohodnotná tréninková skupina. Je zřejmé, že fungující tréninková skupina nutně nemusí fungovat pouze na klubové úrovni, ale je to nejjednodušší a nejpřirozenější stav.
Je mi jasné, že v případě SJH jde především o Michala Nouzu hostujícího ve VSP. Příští rok jde do juniorů a hostování v dospělých ho může v SJH udržet. Ale vydrží opravdu v SJH dlouhodobě? Jeho výkonnost je rozhodně nadprůměrná, takže bude mít v SJH do budoucna stále odpovídající podmínky? A kam půjde studovat?
A ruku na srdce, kolik takových případů jako Michal Nouza u nás je? Vzhledem k tomu kolik lidí u nás v Republice reálně trénuje, tak možná tak 10 v klukách i holkách dohromady. To je naprosto marginální počet a tedy i marginální problém.
A teď k těm mladým dospělým. Napíšu to drsně a bez obalu. Ten, kdo neuběhne elitní klasiku není pro svaz ze sportovního hlediska perspektivní. A jak všichni víme, tak letos na ČP pořádaném KSU nebyla startovka elitní klasiky plná. Pro všechny ty závodníky ročníků 2000 až 2002, kteří jsou ještě schopní oběhnout obstojně sprint a middle, ale nic víc, opravdu nemá cenu upravovat pravidla. Navíc oni nekončí kvůli nemožnosti běhat štafety za svůj klub, ale prostě proto, že vrcholový trénink stojí hodně času a taky hodně bolí. Pokud je jako svaz chceme nějak smysluplně využít, tak je podporujme v tom, aby se z nich stali pořadatelé, rozhodčí nebo trenéři. A jen tak na okraj, pokud nemám na OB dostatek času a potřebuji nějaké volné víkendy, tak je naprosto přirozené jako první omezit z “velkých” závodů právě štafety. Mluvím z vlastní zkušenosti – udělal jsem to stejně.
A zúžení štafetového kádru velkých klubů vlivem hostování je naprostý nesmysl. Zrovna ten zmíněný Michal Nouza bude příští rok na sto procent někde hostovat. Takže naopak rozšíří štafetové řady nějakého velkého klubu.
Ahoj Jirko. Už jenom doplním, Michala Nouzu jsem v téhle debatě vůbec neměl na zřeteli. Myslím, že každý z nás reprezentuje jeden z obecných pohledů na věc. Štafety a vůbec vrcholové závody typu ČP/ŽA jsou určeny (a) primárně pro vrcholové běžce s potenciálem reprezenovat a ti ostatní tam dělají jenom nutný kompars, (b) též pro solidně běhající širší špičku, z níž ale většina ví, že nikdy reprezentovat nebude a ani po tom neprahne. Myslím, že se jedná o celkově strategickou volbu, o které by v principu mělo rozhodnout spíš shromáždění sekce OB a nikoliv 5 jednotlivců vedení sekce OB. Je pak potřeba mít na mysli též fakt, že jak (a), tak (b) má jisté důsledky pro ochotu takové závody pořádat. A obávám se, že větší tlak na (a) povede k prohloublení problému s ochotou pořádat “vrcholové” závody, když bude víc a víc dáváno najevo, že “nereprezentanti” tam jsou jaksi navíc. Doporučuji se podívat, kolik závodů ČP a MČR pro rok 2025 bylo přiděleno v prvním kole VŘ. Z pěti víkendů individuálních lesních závodů je to jeden! Jinak díky za konstruktivní diskuzi, snad si to přečte i někdo z vedení sekce OB, kteří o těchto věcech při současném rozdělení kompetencí rozhodují a kromě přečtení se třeba i zamyslí 🙂
Taky víceméně souhlasím s Arnoštem, byť to vidím trochu z jiné strany. Dostáváme do podobné diskuse o přestupech, která se vede ve Švédsku roky a už ji tam taky nějaký čas sleduju. Tam jsou mimochodem kromě Tiomily pravidla pro přestupy ještě trochu přísnější než v ČR a hostování neexistuje, schválně jsem se na to dneska díval do jejich aktuálních pravidel pro Švédskou štafetovou ligu viz https://www.orientering.se/utova-och-folj/tavla/tavlingar/stafettligan/anmalan-ratt-att-delta/. Registrovaných orienťáků je tam teda cca 5x tolik (možná trochu víc) a rozloha země a poměr k celkovému počtu obyvatel srovnání taky zkresluje.
Myslím, že o těch pár špičkových závodnících, kteří mají ambici být špičkoví, už toho tady bylo napsáno dost a asi se snad shodneme, že tam je přestup do většího klubu celkem logický. A myslím, že je celkem jedno, jestli pravidelné tréninky běhá s klubem, nebo sám podle osobního trenéra. Klub mu může dát řadu dalších možností, o kterých psal už Jirka Zelinka výše.
U těch ostatních, řekněme výkonnostních závodníků, je otázkou, zda mají při studiu na SŠ/VŠ přestoupit do klubu v místě, kde studují? Nebo mají zůstat v klubu domácím a v místě studia jen trénovat s cizí skupinou? Tady mi to hostování připadá celkem smysluplné, řekněme třeba do 23?
Ale dál, už se mi to prostě nezdá. Vnímám to jako rozhodnutí se pro dráhu v nějakém klubu, se kterým chci fungovat. A pak už to vůbec není o společném tréninku s tím klubem, ale o soustředěních, závodech a klubových akcích, které lze absolvovat společně. Existuje řada špičkových párů, které po svatbě žijí “někde” a každý závodí za jiný klub úplně “jinde”. Tohle s sebou zase samozřejmě nese riziko, že po odchodu lidí z místa domovského klubu, nezůstane v místě dost lidí, kteří klub potáhnou dál. A to je bohužel podle mého hlavní problém, kterého by se malé, ale i velké kluby z menších měst, než je Praha a Brno měly bát. Odliv orienťáků do velkých měst je zřetelný.
Jak to tak čtu, tak to vidíme všichni vlastně dost podobně. Jediný rozdíl je v tom, že stále aktivně běhám kategorii H21 a mám představu, jak to v ní funguje a kdo jak reálně trénuje.
Závody úrovně ČP/ŽA/ČPŠ jsou rozhodně pro trénující závodníky, kteří sice ví, že nikdy reprezentovat nebudou, ale i tak naplno trénují a svými výkony tak tlačí ty před sebou k ještě lepším výkonům. Jen velkým počtem trénujících závodníků vytvoříme skutečně širokou “širší” špičku a dostatečný tlak na reprezentanty. Současná situace je ale diametrálně odlišná. Spousta “solidně” běhajících závodníků na ČP běží elitu jen na middlu a na klasiku uhýbá do Áček. Takoví lidé opravdu tlak na současnou v podstatě uzavřenou sedmi, možná osmičlennou, reprezentaci nedělají. Do Áček se pak vejdou v podstatě všichni, kdo se tam přihlásí, včetně těch, kteří na to objektivně nemají a to je za mě devalvace ČP.
S tím ale souvisí celý systém našich soutěží a Rankingu, který je z podstaty špatně, protože není dostatečně konkureční. To je ale na zcela jinou diskusi.
Musíme si prostě přiznat, že současná česká orienťácká širší špička je vlastně hrozně úzká. A to žádné hostování nevyřeší.
Osobně se mi docela líbí to, co píše Kamil, a sice hostování u mladších závodníků – třeba jen juniorů. Z podstaty věci u těch, kteří ještě nestudují na VŠ a reálně se tak nepřesouvají do větších měst. I toto se ale týká pouze jednotek závodníků.
Každopádně naprosto souhlasím s Arnoštěm, že hostování v dospělých se mělo řešit až na shromáždění sekce OB.
Já tomu nějak přestávám rozumět. To v tom Béďovi skutečně vidíte Voldemorta? Myslíte, že o všem rozhoduje sám? Proč tam jsou asi komise?
Já nevím, znám se s ním cca 10 let, názory máme často různé, pohádáme se, pak si v klidu přebereme, co nám druhá strana chtěla sdělit a jdeme dál.
Asi žiju v paralelním vesmíru.
*Takto mizely i štafety v dorostu dosahujících na bednu.
Kamčo, jak čtu, sám uznáváš, že hostování do cca 23 (studia VŠ) by dávalo smysl i Tobě.
Ve vzduchu stále visí Vlastičky otázka:
“Ještě jednou, hlavní otázka je, proč jsou generace a generace závodníků a obětavých lidí poškozeny, nuceny odejít nebo končit?”
Myslíš, dočkáme se nějaké odpovědi?
Ahoj, proč se cítí generace poškozeny bych asi nechal jen na nich. Nesnáším slovo diskriminace, protože z něj cítím slabost a neshopnost zvládnout vlastní problémy.
K orienťáku mě přitáhla žena s dětmi až po H35, nikdy jsem se to nenaučil a už nenaučím. Baví mě pořádat závody, v tom jsem se našel a vidím v tom smysl. Proč mě to baví, je právě to, že koncentrace blbů je v OB podstatně menší, než kdekoli jinde, kde jsem měl zatím možnost působit.
Mimo orienťáku funguju jako “statutár klubu” ve dvou dalších sportovních odvětvích a můžu Tě ubezpečit, že z hlediska “bafuňářského” je to tam o moc horší, takže orienťák jako ztracený nebo nemocný rozhodně nevnímám.
“Vlastičky” otázka mě vůbec nezajímá, protože na anonymy nereaguju.
Snaha a návrhy na hostování dále v dospělých přichází na svaz myslím pravidelně leta.
Loni na podzim jsem posílal na Vedení sekce podnět už i já. Bylo mi sděleno panem Klimplem, že píši dva dny pozdě, a že už je to na rok 2023 schváleno a uzavřeno – hostování zase není. Tak jsem se zeptal Vedení sekce proč to nelze. Bylo mi sděleno oněch šest důvodů, jako osobní názor pana Klimpla. Nikdo jiný se z vedení negativně nevyjádřil. A letos bylo hostování schváleno tři ku dvěma? Stejnými lidmi?
K tomu anketa z roku 2010, ta letošní?
Zde je ta z r. 2010:
http://www.bestik.cz/ankety/index.php?poll_id=13
Asi někdy mezi těmi anketami hlasovala Soutěžní komise (mezitím toto bylo převedeno na VV?), kde hostování těsně neprošlo?
A ta období mezi, všem nehostování vyhovovalo?
Ať už Vlastičku bereš jakokoli, nezlob se, mě to celé dohromady trochu divné přijde, jen za sebe.
“Ještě jednou, hlavní otázka je, proč jsou generace a generace závodníků a obětavých lidí poškozeny, nuceny odejít nebo končit?”
Odpoveď je jednoduchá a přímočará a už to tu padlo.
I pokud připustíme, že byl někdo poškozen, tak jedině za účelem prospěchu celého svazu a tedy celku. A vedení vždy musí rozhodovat především ve prospěch celku.
P.S. Rád bych znal případ konkrétního závodníka, který skončil, pouze proto že nechtěl přestoupit do většího klubu. Omlouvám se, ale nebyl to případně jen zástupný problém neochoty tvrdě trénovat?
MČR štafet 2014 bězěla svůj poslední závod dívčí dorostenecká štafeta LPM+KRL. Byly zrovna třetí.
Tož já asi musím být hloupý jako pučtok, bo v rozložení této štafety žádné svazové blaho nevidím, hmm no co se dá dělat nemůžeme přeci být všichni chytří.
Omlouvám se, ale tohle je naprostá demagogie.
Všechny tři členky tehdejší štafety mají stále platné registrace v OB a aktivně (od roku 2014 bez přestávky) běhají. Sestry Šikovy v ZTC a Magda Hanáková v KRL. V případě sester Šikových registrovaných před vznikem ZTC v LPM navíc aktivně běhaly dle ORISu i štafety. Nikdo tedy rozhodně NEKONČIL.
Pokud se nepletu, tak alespoň jedna ze sester Šikových koketovala i s reprezentací, takže pro svaz by bylo určitě výhodnější, kdyby přestoupily do nějakého velkého klubu, který by jim zajistil odpovídající podmínky.
Tohle je jen prázdné kopání kolem sebe a svalování viny na druhé. Buď měly holky přestoupit, nebo jim mělo LPM poskytnout odpovídající podmínky a stát se “velkým” klubem, když mělo špičkovou členskou základnu.