Sloupek z jiného pohledu: Robert Zdráhal
Dnes je 21.11.2019

Duel | Komentáře | Orientační běh | 08.11.2019

Dnešní páteční Sloupek bude trochu odlišný. Nenapsal ho stávající reprezentant, ale člověk, který se v orientačním běhu pohybuje roky. Robert Zdráhal provozuje cestovní kancelář, pořádá závody i další akce. Svým textem reaguje na Sloupek Denisy Kosové, který vyšel minulý týden. 

Čína z poněkud jiného úhlu pohledu

V rubrice „Sloupek reprezentanta“ mě zaujal článek Denisy Kosové, popisující trable naší reprezentantky na nedávno proběhlém závodu SP v čínském Guangzhou. Protože jsem se této akce také zúčastnil (byť jako obyčejný závodník kategorie OPEN), nemůžu souhlasit s celkově příkrým hodnocením pořadatelů a čínského orientačního běhu jako takového. Nechci se dlouze rozepisovat, závody v Číně pořádáme již od roku 2004 a nějaké zkušenosti se světovým OB (nejen v Číně) tedy mám.

Stravování a ubytování:

Očekávat, že si v Číně zajdu na guláš nebo svíčkovou, může opravdu asi jen nezkušený cestovatel. Nicméně, pokud reprezentace naší země vyrazí na Světový pohár za hranice naší vlasti, je věcí zkušeného manažera, postarat se o odpovídající servis pro svůj tým. Hotel Xiqiao Mountain (byť doporučený pořadateli) patří do sítě čínských, nikoliv tedy mezinárodních hotelů. Pro představu – v Guangzhou a okolí je cca 2000 hotelů, přičemž minimálně několik stovek z nich jsou určeny prioritně mezinárodním hostům. Hotely s označením „International“ disponují evropskými snídaněmi a je v nich absolutní zákaz kouření. Ve dvacetimiliónové metropoli není problém najít evropské supermarkety s nabídkou, na kterou jsme zvyklí u nás doma. Takže stížnosti v tomto směru bych opravdu spíše směřoval na vedení výpravy než na čínské zvyky.

Terén, závody, mapa:

Je pravdou, že na rozdíl od severní Číny je terén v okolí Guangzhou hůře běhatelný, jedná se o subtropickou oblast, takže takový banánový či bambusový hustník může nezkušené běžce překvapit. Ale pokud chceme, aby byl náš sport opravdu světový, nemůžeme se vyhýbat ani takto netradičním destinacím. Stížnosti na kvalitu mapování jsem nezaregistroval, faktem je, že ten jediný proužek olivové barvy dokázal značně znehodnotit celkovou úroveň závodu. Souhlasím s tím, že toto by měla být záležitost IOF advisora – jenže takoví zkušení advisoři v IOF evidentně nejsou. Co si myslet o „zkušeném“ advisorovi, který letos při veteránském MS v Lotyšsku ani za dvě hodiny nebyl schopen vyřešit banální problém uzamčené branky a způsobil tak zrušení závodu ve sprintu. Je zajímavé, že IOF se téměř 4.000 závodníků za tuto školáckou chybu dodnes oficiálně neomluvila.

Podvádění:

Nesportovnímu jednání v průběhu armádního MS byla věnována značná pozornost ve světových médiích – to považuji za asi nejúčinnější zbraň proti podobným nekalým praktikám. Jsou to věci, které poškozují náš sport a je jenom dobře, že Číňané byli vyloučeni z armádního MS a jejich výsledky byly anulovány. Ostatně podvody se dějí ve všech sportovních odvětvích a ve všech zemích. Neusilovat kvůli tomu o možnost zařazení do Olympijských sportů asi není ta nejlepší cesta, jak tyto věci změnit. Při průběhu SP se však žádné takové podvádění prokázat nepodařilo. Bylo by dobré vědět, že v Číně v současné době praktikují orientační běh desetitisíce běžců a školáků, kteří zvláště se sprinty v parcích mají velké zkušenosti – přičemž jsou fyzicky opravdu velmi dobře vybaveni. Stačí si porovnat výsledky sprintových štafet a závodu Open Elity. Oba tyto závody se konaly ve stejný den a ve stejném parku a průměry nejlepších závodníků na km byly velice podobné. A přitom jen těžko můžeme podezírat tyto amatérské běžce ze znalosti trati nebo terénu (například závodníci z Pekingu to měli na závody skoro 2000 km daleko). Vítězku sprintu v rámci SP, Číňanku Chao znám již od MS 2008 v Olomouci, patří mezi čínské atletické hvězdy a zúčastňuje se pravidelně všech větších orientačních závodů v Číně. Je faktem, že na ní ani v jejích 31 letech mnohé naše běžkyně nestačí. To, že se neobjevuje v Evropě je samozřejmě pro mnohé možná záhadou, stejně jako může být záhadou pro čínské orientační běžce, že k nim nejezdí pravidelně světová elita z Česka, nebo Skandinávie.

Vylučovat tedy Čínu z mezinárodních aktivit, jak navrhuje slečna Kosová určitě není správná cesta. Tedy pokud nechceme vytvořit „Ligu vyvolených“, kde budou smět závodit jen závodníci ze zemí oficiálně uznaných jako fair play.

Závody plné zloby:

Pro mě asi nejsmutnější pasáž od naší zkušené reprezentantky. Sport by měl lidi spojovat, nikoliv vytvářet bariéry a nenávist. Podněcovat k diskriminaci některých zemí, vylučovat z mezinárodních asociací, trestat každého, kdo je lepší, rušit závody, neúčastnit se Olympiády – to všechno tady už bylo v dobách, kdy soupeřil socialismus s kapitalismem. Dnes je, doufám, jiná doba.

Proto bych doporučoval spíše více pokory a méně zloby.

Robert Brko Zdráhal

Text je komentář autora a nevyjadřuje názor redakce. 

 

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *