Jan Procházka v novém realizačním týmu české dospělé reprezentace v OB má na starosti sprintovou přípravu. I když říká, že letos neměl tolik práce, nutno dodat, že byl s reprezentací na několika soustředěních a už veškeré plány směřuje na příští rok, kdy se v Dánsku uskuteční úplně první MS pouze ve sprintových disciplínách. Právě Bet dnes napsal páteční Sloupek trenéra. 

Za 10 dní začíná vrchol letošní sezóny, lesní MS v Norsku. Většina reprezentantů ladí formu a doufám, že se jim podaří navázat na úspěchy z letošní sezóny i let minulých. Je nutné však poznamenat, že v severském terénu to bude neskutečně obtížné a každý výsledek v top 10 bude mít hodnotu medaile. Bohužel poslední dny řešíme zranění Miloše Nykodýma, já mu přeji, aby se do MS dal do kupy.
Já osobně už jsem od května mimo dění v týmu. Díky rozdělení funkcí v realizačním týmu. Oficiálně se moje funkce jmenuje „sprintový trenér“. Prakticky jsem na jaře zabezpečil dvě sprintová soustředění a během dalších kempů se snažil komunikovat se skupinou U23. Přípravu směrem k MS na severu má pod palcem šéftrenér Honza Šedivý a asistent pro ženy Jaroslav Kačmarčík. Tímto bych chtěl poděkovat Kačorovi, že se rozhodl s námi pokračovat, protože jeho zkušenosti jsou k nezaplacení.

Nic se nezměnilo: Jan Procházka i v roli trenéra v obrácené čelence. Foto: archiv JP.

Problémem letošní sezóny je fakt, že se pořádá lesní MS, ale pro sprintery je „okurková sezóna“. Chybí sprintové ME, kterého se snad dočkáme od roku 2021 a i SP je většinou kombinací lesních a sprintových závodů. Jediným čistě sprintovým kolem je až tak závěrečná turné v Číně, kam však budeme vysílat velmi omezenou výpravu. Po MČR ve sprintových štafetách tak letos skončila sezóna pro mě jako sprintového trenéra, ale i pro několik jedinců, kteří mají potenciál nás za rok reprezentovat na sprintovém MS v Dánsku. MS se tedy rozdělilo na lesní a sprintové, ale pro závodníky je specializace pouze na sprinty zatím obtížná.

Podobně se s tím peru i já. První ryze městský kemp byl v květnu v Prostějově. Jednalo se hlavně o zkušební model pro příští rok. Zatím jsme neměli okoušeno, jaké tréninkové dávky, jsou schopni závodníci vydržet. Sprinty se musí trénovat v plné rychlosti, jinak to nedává smysl Dalším problémem je aktuálnost map, které ve městech velmi rychle stárnou, což je znát, pokud připravujete trénink, ve kterém rozhodují vteřiny. Příprava na MS v příštím roce tak bude zajímavou výzvou, podle nasbíraných zkušeností z letoška se budeme pokoušet maximálně využít organizované závody.

Letošní rok tak byl první v trenérské roli. Je to trochu nezvyklá situace, protože stále patřím k aktivním závodníkům na domácí scéně a v severských štafetách. To mi dává jednu ohromnou výhodu, tedy jsem schopen porovnat výkony našich reprezentantů a potkávám se s nimi na závodech. Bohužel na jarních soustředěních jsme letos nastavili laťku tréninků dost vysoko, takže jsme je s vypětím sil hlavně uspořádali, ale už nezbylo moc času na individuální komunikaci se závodníky. Z mého osobního pohledu je to ponaučení do dalších dvou let. Cílem všech je MS 2021 v Čechách a já doufám, že bude výsledkově stejně úspěšné jako to v roce 2008, kterého jsem se účastnil jako aktivní závodník.

Jan Procházka

Česká reprezentace na sprintovém soustředění, které se konalo letos v květnu v Prostějově. Foto: archiv JP.