Student. Lobák. Orientační běžec. Ale hlavně reprezentant. To byl klíč pro dnešní osobnost, kterou je Vojtěch Matuš. Tento závodník z Vrbna pod Pradědem přispěl do naší pravidelné rubriky Sloupek reprezentanta. S pěším OB začínal, v LOBu je v dospělé reprezentaci a na MTBO se většinou dostane jenom při letních LOBáckých soustředěních. Mnohem více se už dozvíte v následujícím zajímavém textu.

Od té doby co dělám orienťák, se mě hodně lidí ptá na dvě otázky, ta první, jak jsem se k němu dostal, a druhá (více aktuální): „Co že to teď studuješ?“.

Ta první se nabízí z toho důvodu, že jsem začal běhat, oproti ostatním, dost pozdě (14/15 let) a ani nejsem z rodiny, kde by někdo jiný tento sport dělal. Odpověď na tuto otázku už možná hodně z vás zná, ale přeci pro jistotu… Od malička jsem byl dost neposedné dítě a neustále jsem měl potřebu všude lozit, běhat, skákat a tak jsem v první třídě začal hrát fotbal, tady jsem si prošel přípravkou, žactvem, ale na začátku dorostenecké kategorie, už to nebylo ono, začala se nám rozpadat parta, nescházeli jsme se na tréninky, před zápasem jsme museli některým volat a budit je po jejich noční jízdě. Do toho se mě po jednom školním přespolním běhu, kdy jsem na fotbalistu běžel poměrně dobře, zeptala ředitelka sportovního gymplu, na který jsem chodil, jestli bych nechtěl začít trénovat s lyžaři, říkal jsem, že by mě možná spíš lákalo zkusit orientační běh, v tom okamžiku jsem byl v kabinetě u Richarda Klecha se o tom pobavit a další den už jsem stál u šatny připravený vyběhnout. Na poprvé docela dobré. Pak už to šlo poměrně rychle, po zimě jsem začal jezdit na první oblastňáky, kde jsem se občas dostal na bednu, ale pořád jsem nemohl porazit toho Kubu Glonka, který byl vždycky o něco rychlejší. Až jednou přece. Od té doby jsme se na všech závodech a soustředěních navzájem hecovali, díky čemuž jsme se začali oba hodně zlepšovat. Tak jak v létě byl největší parťák a soupeř Kuba, v zimě to byl Vašek Šňupárek, se kterým jsme vytvořili nerozlučnou dvojici na všech akcích s RDJ v LOB i mimo ně a taky si hodně pomohli. Poslední dva roky jsem dostal šanci v dospělé repre, tak snad nezklamu.

Tímto jsem se i časovým obdobím dostal k té druhé otázce. Kamže to chodím na školu?… Studuji rekreologii v Olomouci. Není to úplně známý obor, ale o to je lepší! Je to obor o obnově lidských sil, správném využití volného času, ale výběr z možností, kde se člověk bude realizovat je větší, někoho například víc láká dělání teambuildingových akcí, někoho oblast marketingu a PR jiného zase managementu, hlavní je však práce s lidmi. Právě ta parta lidí, které jsem poznal a kteří mají něco společného s rekre, jsou ti, co z toho dělají školu, odkud si člověk odnese kromě znalostí, taky hromadu skvělých zážitků a přátel.

Dalo by se o mojí škole psát mnohem déle, na to tady, ale asi není úplně prostor, tak to nebudu dál natahovat, kdyby někdo přece jenom stál o delší verzi, dejte vědět.

Vojtěch Matuš