I když to za okny moc nevypadá a meteorologové předpovídají opět vánoční svátky na blátě, část české reprezentace v LOBu odjela v minulém týdnu za prvním sněhem do Tauplitzalmu. O své zážitky z této výpravy se podělil rodák z Vrbna pod Pradědem Vojtěch Matuš.
Listopad. První sníh. Tauplitzalm!
Jelikož zima už (konečně) klepe na vrata, ale do Česka zatím nějak zapomněla přinést sníh, museli jsme se za sněhem vydat my. I když to o víkendu ještě nevypadalo, v týdnu napadlo, záběry z webkamer vypadaly nadějně a internetové servery hlásily upravené tratě, mohli jsme poslední listopadovou středu oprášit letní prach z lyží a vyrazit.
Čtvrtek, 7:10, otravný zvuk budíku vystřídaný nadšeným pohledem z okna na oranžovou oblohu značící blížící se východ slunce, rychlé oblečení do běhacího a už nabírám výškové metry po sjezdovce, aby si člověk mohl tu chystanou scénu, jménem východ slunce, vychutnat z těch nejlepších míst. Krásný start dne. Ale přichází něco, co ho ještě vylepší…snídaně a k ní vyhlášené čerstvé rohlíčky, na které se někteří těší snad víc než na samotné lyžování. Kvůli tomu tady ale nejsme. Opět se oblékám, tentokrát obouvám trošku jiné boty, v lyžárně předbíháme Kóžu (Dušan Kožíšek) s jeho svěřenci a vydáváme se polykat první kilometry na lyžích bez koleček. Po pár neohrabaných tempech s pocitem jako by člověk stál na lyžích prvně, se můžeme sebevědomě vydat odpaňovat přichystaný manžestr. Konečně, nádhera! Na tohle jsem se těšil! Prudké kopce sice nepříjemně pálí, ale s tím se musí počítat, naštěstí je střídají zábavnější sjezdy a úseky, kde si člověk užije i skluz při 1:1. Hodiny ubíhají, kilometry naskakují. To byla paráda. Čas na oběd. Krátký šlofík po jídle a zase rychle zpátky do stopy, než zapadne slunko a bude tma. Na to, že mám za sebou jeden trénink, únava jde trošku cítit, ale po pár minutách se rozjíždím a opět nabírám kilometry ve slušném tempu. Slunce začíná pomalu zapadat a připravuje další díl krásné podívané. Začíná se stmívat. Pro dnešek odpracováno. Teď už jenom regenerace, večeře a dobrou noc, ať můžu další den pokračovat.
Základ pro zimu slušný, ale teď to teprve začne. Příští týden na tom samém místě, jenom ve větším počtu a na další dobu zase.
Vojtěch Matuš
0 komentářů