Vilma Králová – mladá bikerská naděje z Luhačovic, juniorská mistryně světa, mistryně Evropy, závodnice oddílu SKOB Zlín a členka juniorské reprezentace v MTBO. To je dnešní host tradiční páteční rubriky na O-news.cz. Chcete se o Vilmě nebo MTBO dozvědět něco více? Nenechte si ujít dnešní Sloupek reprezentanta.

Vilma Králová – juniorská reprezentantka z SKOB Zlín. Foto: Petr Lukavec

Jmenuji se Vilma Králová, žiji v Luhačovicích a dělám MTBO. Když se seznamuji s kýmkoliv z orienťácké komunity, většině z nich mé jméno nic neřekne. A tak se už skoro automaticky představuji taky jako Vavrysová – to je mezi vámi běžci trochu populárnější. Pak následuje otázka, proč já neběhám, když to mám v krvi. Někdo tou černou ovcí rodiny být musí, ne? Mí rodiče dezertovali k MTBO v jeho raných začátcích a sami se ke klasickému orienťáku vrací jen občas. Já se v dětství věnovala jiným sportům a OB moc dělat nechtěla. Ale na bajky jsem vždy jezdila s nimi a časem začala závodit taky. Nejprve to byla jen víkendová zábava, kterou jsem dělala proto, aby byli rodiče spokojení. Po čase jsem porozuměla mapě, oblíbila si adrenalin spojený s jízdou na kole a našla si v naší malé MTBO komunitě spoustu přátel. A teď naopak počítám dny v kalendáři a nemůžu se dočkat dalších závodů.

Vilma za mlada. Foto: archiv Vilmy Králové.

Pro mnoho běžců je MTBO jen jakýsi pseudosport. Vždyť se ani pořádně neorientujeme v mapě – jezdíme jen doprava a doleva, tak jak nám to dovolují cesty. Ale zvládnout to, pokud valíte třicet kilometrů za hodinu, mapník se vám na řídítkách klepe a vy musíte hlavně dávat pozor, abyste nenarazili do stromu, je náročné. Jo a večer se utužují přátelské vztahy, tančí se jako o život a taky se trochu pije, to nepopírám – na bajkách se určuje kvalita závodů i podle vydařeného večírku.

Když se mě někdo ptá na to, co považuju za svůj největší úspěch, nedokážu se rozhodnout. Titul mistryně světa ze štafet na MSJ nebo individuální medaile na MED? Asi trochu překvapím, ale vyberu si stříbrnou medaili, kterou jsem získala na middlu. Po totálně pokaženém sprintu (17. místo), kdy jsem měla pocit, že nemám v repre co dělat, jsem se dokázala vzchopit a odjet závod tak, jakoby se nic nestalo – to je pro mě ten největší úspěch. A ten vítězný long pak byl úžasnou třešničkou na dortu.

Titul na Mistrovství Evropy v Portugalsku 2016 na longu. Foto: FB orienteering.lt

Tréninková sezóna 2017 už je v plném proudu, a přestože mě zpočátku trápily nemoci, teď už se věnuji tréninku, jak jen to jde. Za dva týdny letíme na Mallorcu najíždět cenné kilometry a o další měsíc později vyrážím na MTBO camp do Litvy, kde se bude v srpnu konat i MS a MSJ. Pokud bych měla mluvit o tom, jaká jsou má očekávání tento rok, tak stojím nohama na zemi. Přestup mezi juniorky může být náročný, soupeřky neznám a nevím, co od nich očekávat. Takže si tuto sezónu chci hlavně užít, zlepšit se fyzicky i mapově a zabrousit do jiných vod cyklistiky. A ráda bych našla čas zavítat i mezi vás běžce…

Vilma Králová