Tomáš Křivda, závodník K.O.B. Choceň, je jeden z našich nejlepších juniorů v OB. Na loňském JMS v Maďarsku vybojoval medaili ve štafetách a letos bude v Dánsku jednou z opor týmu. V dnešním Sloupku reprezentanta přiblížil čtenářům soustředění v Portugalsku, které v těchto dnech absolvoval.

Možnost sepsání sloupku se mi vždy zdála jako skvělá příležitost vyjádřit své pocity a třeba to o-lidstvo obohatit nějakou informací. Do prekérní situace jsem se ale dostal, když jsem odpověděl, že rád něco napíšu a zanedlouho zjistil, že nemám co a prostě se mi aktuálně zas tak nic skvělého neděje a že nevím jestli jsem opravdu ten správný člověk na sepsání tohoto díla. Každopádně právě sedím v autostopu směřujícím doufám někam do portugalského Algarve a čas, který je třeba zužitkovat a zároveň čtenáře O-news neochudit o rubriku, tu mám spoustu, protože veškerou svoji portugalskou slovní zásobu jsem již na komunikaci s důchodcema, se kterýma jedu, vyčerpal.

Tomáš Křivda v cíli sprintu na loňském JMS v Maďarsku. Foto: Jiří Čech.

Primárně jsem do Portugalska odletěl za odběháním několika tréninkových jednotek s vyvrcholením na vícedenních závodech Portugal O Meeting. Letos konané severně od Lisabonu ve Figueira da Foz. Realitou se pak ale stal jeden den tréninku následovaný třídenním marodění na ubytku a oslabením celého organismu před závody. Proto možná toho, co sledoval třeba i mé působení na POMu mohlo trochu zarazit, kde se vzal takovej kanál, jaký jsem tam já předváděl. Ačkoliv tentokrát jsem si ho možná fakt zasloužil a nemělo cenu to shazovat na problémy s fyzičkou po nemoci. Nějakým způsobem jsem nebyl schopný donutit svoji hlavu, aby ty chyby prostě nedělala. Ještě tomu chybějí ty zkušenosti a taky určitý um nedisknout vícedenní závody… Jeden velký mišmaš zelené, žluté a pískových dun mi však nechali v mysli velice hezké vzpomínky na místní terény, do kterých se určitě někdy rád podívám zas. Na holky a kluky, co se budou chystat na JWOC21, tak bude čekat velký kus práce v přípravě, aby mohli konkurovat možná trochu překvapivě místním borcům z Pyrenejského poloostrova, kteří očividně vědí, jak na to. A proč, že už nejsem zpátky v Česku s ostatními a nevrhnul jsem se do dalšího tréninku? Celkem jednoduše jsme se s Honzou Shánělem dohodli, že do konce týdne ještě trochu procestujeme jižní region Portugalska – Algarve. Samozřejmě stopem, protože tak to mají studenti nejradši. Ve všem vidíme zbytečné utrácení, a tak radši strávíme těch pár dnů trochu mimo komfort a přiletíme zpátky s o něco málo plnější peněženkou. A tak tyto řádky píšu již další den v Lagosu, po včerejším večeru v autě a mrazivé noci strávené na pozemkách místního fotbalového klubu. Máme na plánu si užít skalní útesy od Sagres až po Faro a když by byl nějaký nadbytek energie, tak i to běhání. Ale jelikož je naše cesta teprve v začátku, baterie se mi vybíjí a začínají mi mrznout prsty, tak vás moc poprosím omluvit mé nedokonalosti v originalitě a rozsáhlosti tohoto sloupku. Přeju vám hezký pátek a zůstaňte u čtení sloupků i nadále. Třeba vás tu příští týden potká něco příjemnějšího.

Tomáš Křivda

Na startu skalnatého middlu na Valdštejně při říjnovém SP v Čechách. Foto: Petr Kadeřávek.