Zvládá všechny disciplíny – OB, LOB i MTBO, a to i na reprezentační úrovni. A nejen to. Teprve patnáctiletá Rozálie Kuchařová závodící za Sportcentrum Jičín toho na svůj věk zvládá opravdu hodně. Jak se k orienťáku dostala? Jak kloubí všechny své aktivity? A co má za cíle do další sezóny? O tom všem v dnešním Sloupku reprezentanta.

LOB, MTBO a OB. Tam všude mě najdete ve výsledcích. Jak to zvládám? Tyto tři sporty dělám dohromady teprve krátce a občas to opravdu není lehké.  V LOB a MTBO jsem v reprezentaci a zúčastnila se i závodů ME.

Od malička jsem byla stále v pohybu. Problém mi dělal spíš odpočinek, ten jsem neznala.  Dělala jsem současně plavání, gymnastiku, lezla na umělé stěně, jezdila na koni, hrála na klavír a zkusila i florbal. Když byl sníh, tak jsem k tomu  ještě jezdila na běžkách, na sjezdovkách, na snowboardu a na bruslích. A pokud by se v Jičíně trénovalo krasobruslení, tak bych ho dělala také. Jediný problém byl čas. Toho bylo čím dál méně. Ale energie jsem měla na rozdávání.

Róza a MTBO: Na letošním evropském šampionátu ve Francii. Foto: Robert Urbaník.

Plavání i gymnastika mě bavily hodně, i úspěchy jsem měla pěkné. Ale závody se dost často kryly a já byla nucena se rozhodnout, který sport upřednostním. V té době mě má spolužačka a kamarádka Róza Vejražková  přemlouvala, ať zkusím orientační běh, že je to nejlepší sport na světě.  A měla pravdu! Je!  A já se začala na sto procent věnovat jemu. V našem oddíle Sportcentrum Jičín se trénuje pouze orientační běh. A myslím si, že docela dobře.  S LOB a MTBO si ale musím poradit sama. Jak s mapou, tak s tréninkem.

V roce 2016 jsem poprvé souběžně běhala a jezdila na kole. Vyběhla jsem si licenci A a v MTBO žebříčku skončila druhá o 1,5 bodu. Sezóna ale nekončila, chtěla jsem se věnovat i LOBu, který jsem si zamilovala. Po posledních závodech tak hned začaly tréninky hladkého lyžování. Trenér Tomáš Berger se mnou měl velkou trpělivost a snažil se mě naučit správnou techniku.  Hodně mi to pomohlo.

Róza a LOB: na kolcích v Livigno. Foto: archiv autorky.

V prosinci 2016  jsem se zúčastnila soustředění reprezentace LOB v Norsku. Následně také několika hladkých závodů. Po Novém roce už začaly LOBy a hlavně nominační závody na MED do Finska. Všechny závody jsem vyhrála a do Finska odjela. Tam nás ale všechny překvapil obrovský mráz, i pod -20 stupňů. Nejlépe jsem byla 22. v longu, ve štafetách s dorostenkami (Regi Tokárová, Anežka Hlaváčová) jsme skončily šesté. Nedařilo se mi, onemocněla jsem, dělala jsem chyby a nakonec si natáhla tříslo. Teď už vím, že to byl následek toho, že jsem si nedala po podzimní sezóně chvíli pauzu a nenechala tělo zregenerovat. Tříslo bolelo. Pět dní jsem byla v klidu a pak jela MČR v LOB v Maxově a poté na závody na Pradědu. Všichni víme, že pro mapové tréninky LOBu u nás nejsou podmínky. Každý závod je pro mě i trénink.
Natažené tříslo potřebovalo pořád klid, jarní sezóna OB se blížila a já nemohla běhat.  Rozhodla jsem se trénovat alespoň trochu na kole a okolnosti mi nakonec umožnily vyrazit na cyklo kemp do Andalusie.  Tam jsem strávila 10 dní. Poznala jsem tam svého budoucího trenéra (Jan Novota). Tomu moc děkuji za letošní sezónu, protože on mě pak celou dobu trénoval a já jsem díky němu měla v letošním roce skvělé výsledky. A hlavně dbal na to, abych nebyla přetrénovaná, aby toho na mě nebylo moc. Po Andalusii se povedlo vyrazit s Needym (Vojta Ludvík) na mapový tréninkový camp do Vilniusu, který mi toho dal hodně moc. Jak mapově, tak fyzicky. Příprava na MTBO sezónu 2017 tak byla kvalitní. A projevilo se to i v závodech. Nakonec jsem jela i na ME do Francie, kde jsem zajela, myslím, slušné výsledky:  4. místo (long),  2.místo ve smíšené dorostenecké štafetě s Honzou Haškem a  1.místo v juniorské štafetě společně s Vilmou Královou a Verčou Kubínovou.

Róza a OB: Na letošním MČR štafet a družstev. Foto: archiv autorky.

Mrzí mě akorát, že jsem letos nestíhala běhací orienťák tak, jak jsem si plánovala. Už kvůli tomu, že závody MTBO často kolidovaly se závody OB a já upřednostnila bajky. Letos jsem zvládla jen 5 závodů, tudíž jsem přišla o licenci  A.  Ale jsem moc ráda, že jsem mohla běžet MČR štafet a družstev. Byl to skvělý zážitek.
Na posledních závodech MTBO ve družstvech jsem několikrát spadla z kola. Na tréninku s lyžaři jsem měla ošklivý pád na kolečkových lyžích. Najednou mi došlo, že je nejvyšší čas dát si pauzu. Ihned po testování LOB v Jablonci nad Nisou jsem po dohodě s trenérem zařadila  třítýdenní volno.  Zjistila jsem, že odpočinek a regenerace je nezbytná pro dobrý výkon.  Nyní už zase naplno trénuji s běžkařským oddílem.

A uvidíme, co přinese sezona 2018. Cíle mám velké 😉

                                                                                                                             Rozálie Kuchařová