Sloupek reprezentanta: Radek Peňáz

od | 9. 2. 2024 | LOB, Sloupek reprezentanta

Se svým dvojčetem je téměř k nerozeznání, pochází z Jeseníků a studuje na Univerzitě Palackého v Olomouci. Radek Peňáz má letos za sebou dvě světové lobácké akce a právě o nich píše ve svém prvním sloupku reprezentanta.

Ve svém prvním sloupku reprezentanta Vám sdělím svůj vlastní pohled na právě probíhající sezónu. Nechci se tady rozepisovat o jarní a letní přípravě, protože v této části sezóny se každý „lobák“ chová úplně stejně. Ať už závodíme na letních OB závodech nebo tvrdě makáme na výcvikových kempech se svými lyžařskými oddíly. Pro mě osobně je v letošní sezóně nejdůležitější věcí to, že jsem celý podzim vydržel zdravý a mohl se ve své plné síle věnovat tomu, co mě baví ze všeho nejvíc… A to je sport! Zároveň jsem začal studovat obor učitelství tělesné výchovy a geografie na Univerzitě Palackého v Olomouci, což mi dalo do sezóny hned dva hlavní cíle – probojovat se na Akademické Mistrovství světa, kde jsem si chtěl dokázat, že patřím do světové špičky akademiků, a také se nominovat na Mistrovství světa do rakouského Ramsau am Dachstein, kde jsem chtěl zabojovat, jakožto jeden z nejmladších, o co nejlepší výsledek v elitní kategorii.

Dokázat, že patří do světové špičky akademiků… (foto: Noel Boos)

Během podzimní přípravy běželo vše tak, jak jsem si se svými trenéry naplánoval. Samozřejmě do toho občas důrazně promluvila škola, ale o tom ví své každý, kdo během vrcholového sportu studuje. V listopadu jsem vycestoval společně se svým bratrem Vojtěchem do italského střediska Livigno na první lyžařské soustředění. V tomto lyžařském středisku jsem se parádně rozlyžoval a následně vyrazil s repre na mapové soustředění do finského Levi. Zde jsem potrénoval na kvalitní mapě, v kvalitně upravených „čárkách“ a zazávodil si i s borci ze země tisíce jezer. Přes Vánoce jsem zvolil individuální přípravu na své domácí půdě – na Pradědu v Jeseníkách. Společně s bráchou jsme zde udělali velký kus práce směrem k vrcholům této sezóny, především díky tréninkům ve vysoké intenzitě. Nechyběly ani kontrolní závody.

Nyní se přesunu k Akademickému Mistrovství světa, kde si myslím, že jsme se závodníky i českým realizačním týmem utvořili skvělou partu, ve které vše šlapalo tak, jak má. Do toho nám vyšlo parádní počasí (azuro), díky kterému jsem si všechny závody užil naplno. I na trati panovaly výborné podmínky pro LOB. Celkově jsem se svými výkony velmi spokojený a myslím si, že to dosvědčuje i má vyrovnanost výsledků ve všech závodech. Ve sprintu to bylo krásné 13. místo, ve stíhačce 14. místo a na krátké trati s hromadným startem, kdy jsem startoval v druhé polovině startovního pole, velmi povedené 12. místo. Ze švýcarského Lenzerheide jsem se přesunul na pár dní do rakouského Russbachu, kde jsem aktivně strávil pár dní na sněhu před druhou vrcholnou akcí této sezóny.

Z Akademického MS ve Švýcarsku skoro hned na MS dospělých (foto: Peter Krappel)

Na Mistrovství světa v rakouském Ramsau během prvního závodního dne v lese nasněžilo dobrých 15 centimetrů nového sněhu a v průběhu celého mého závodu opravdu silně sněžilo. Proto to pro nás, kteří jsme startovali mezi prvními dvaceti, nebylo vůbec jednoduché. Nakonec z toho bylo 38. místo, ačkoliv jsem neudělal žádnou mapovou chybu. Většinu své ztráty na světovou špičku jsem ztratil díky nelichotivé startovní pozici – dobře jsme to tam těm vlčákům projezdili 😊. Ve druhém závodě to byl zase jiný extrém. Na zimní sport bylo opravdu velké teplo. Teplota se pohybovala kolem +9 stupňů, což pro mě osobně bylo docela peklo. Nový sníh změkl a byl dost pomalý a jelikož jsem spíše závodník silového typu, tak jsem na něm snadno ztrácel síly. Na trati jsem nechal vše, a i přes křeče, které mě v závěru doprovázely, jsem dojel do cíle na 42. místě. Po volném dni jsme vyrazili do posledního individuálního závodu, krátké trati s intervalovým startem. Opět se prokázalo, že závody v rakouských alpách jsou fyzicky velmi náročné skrze táhlá, místy i prudká stoupání. I přes několik chyb jsem dokončil svůj poslední závod na svém prvním dospělém Mistrovství světa v kariéře na 35. místě. Ale i s těmito závody jsem maximálně spokojen, neboť jsem z nich získal cenné zkušenosti. Tím ale má sezóna zdaleka nekončí, jelikož jsem si svými výkony vysloužil důvěru u trenéra, který mě nominoval na finále Světového poháru a zároveň Mistrovství světa kategorie U23 do estonského střediska Haanja, kde chci opět bojovat o co nejlepší umístění. Momentálně figuruji ve Světovém poháru U23 na desátém místě, takže mým hlavním cílem je se ještě v tomto žebříčku posunout a zabojovat o TOP 6 mezi závodníky do 23 let.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří za mnou celý rok stojí a starají se o mě, protože bez nich bych nebyl tam, kde jsem. Dále také děkuji za možnost napsat si sloupek reprezentanta. Doufám, že ještě napadne sníh a uvidíme se všichni také na českých „lobech“.

Radek Peňáz

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 18. 6. 2024
a svátek má Milan.