Sloupek reprezentanta: Miloš Nykodým

od | 10. 5. 2024 | OB ve světě, Orientační běh, Sloupek reprezentanta

Miloš Nykodým přidává třetí medaili z Tiomily v řadě! A dnes nahlédne pod pokličku úspěchů OK Linné.

10mila

Nahlédnutí pod pokličku úspěchu OK Linné

Je to již osmým rokem, co závodím za švédský klub OK Linné z Uppsaly. V prvopočátcích jsme měli i štěstí na dobré výsledky, ale postupem času jsme si vytvořili takovou taktiku, že naše působení v době pocovidové není dílem náhody. V tomto sloupku reprezentanta prozradím pár rad, kterými se my řídíme.

Napřed si dovolím demonstrovat naši úspěšnost čísly.
10mila: 2017 – 2. místo Jukola: 2017 – 11. místo
2018 – 2. místo 2018 – 13. místo
2019 – 5. místo 2019 – 4. místo
2020-2021 – zrušeno 2021 – 15. místo
2022 – 1. místo 2022 – 4. místo
2023 – 3. místo 2023 – 2. místo
2024 – 2. místo 2024 – ?

Tiomila 2024 a 2. místo. Jak se zadaří na Jukole? (foto: Bildbyran / Aron Broman)

Jukola je trošku jiná písnička. Méně úseků, všechno fárstované, menší rozdíly v délkách. Prostě se v ní nedá taktizovat tolik, jako při 10mile.

90 % – To je naše hlavní heslo, kterého se držíme. Stoprocentní mapové nasazení s 90 % úsilím.

Základem úspěchu je týmovost a sebeobětování se pro tým. Nesnažit se za každou cenu vyhrát svůj úsek, když to týmu nepřinese žádný užitek a jen to zvýší riziko kolapsu.

Jakým způsobem do závodu vstoupíš je 99 % úspěchu. A to jak na jednotlivých úsecích, tak hlavně na tom prvním (celém). Proto se nám v posledních letech usadil Reto Egger jako rozbíhač, i když je na tuto pozici už dávno překvalifikovaný. Je tam hlavně z toho důvodu, že to všechny ostatní před jejich startem uklidňuje.

Já jsem poslední roky běhal hlavně druhé úseky. Mým úkolem bylo držet čelo za každou cenu i kdybych se cítil dobře na to čelu utéci, tak jsem to měl zakázané. Proto jsem měl třeba v minulém roce nic moc čas na úseku, protože Reto přiběhl na čele (4.), a já tak mohl v poklidu sbírat své první kontroly a jen čekat, co se bude dít za mnou. Když jsem byl pak v polovině spolknut, zrychlilo se a já měl dost energie na to, abych si to mohl pořád hlídat. Bohužel pak přišla asfaltová pasáž (přes kilometr), kde mi to rychlostně nechutnalo, což vedlo k chybě a nakonec ke ztrátě minuty a půl na čelo. Jindy jsem zase musel sbíhat několikaminutovou ztrátu, takže začátek plné pecky a pak už jen držet čelo. Hlavní totiž je udržet se na čele do dlouhé noci. Taktika se s dalšími úseky nemění. Až posledním dvěma leží na ramenou zodpovědnost za konečný výsledek. Ti už úplně taktiku 90 % držet nemohou.

OK Linné má taktiku jasnou (foto: Bildbyran / Aron Broman)

Platí totiž, že hlavní je se nevychybovat se a nechat ostatní postupně odpadat. Jakmile totiž jednou odpadnete potřebujete hodně dobré běžce, abyste se dostali zpět na koně.

Abych se taky dostal k letošní 10mile. Jannis Bonek loni předváděl neskutečné výsledky. Vyhrál SP v ČR (middle), třetí místo na MS (middle) a hlavně před MS23 vypadal, že na klasice bude bojovat o medaile, ale kvůli zranění v posledním týdnu vypadl z týmu. Měl běžet poslední úsek, takže jsme museli hodně přeházet tým. Na mě nakonec padla dlouhá noc, kterou měl původně běžet Oskar H.

Závod rozběhl jak jinak než Reto, který potvrdil své kvality a dokončil na druhém místě. Další dva kluci s přehledem drželi první balík, a tak jsem já mohl po čtyřhodinové pauze, letošní novinka, která se většině moc nezamlouvá, vystartovat do dlouhé noci jen jedenáct sekund za čelem. Všichni si mohli dobře naplánovat jestli budou po startu stíhat nebo čekat. Já byl domluvený na spolupráci s IFK a NTNUI. Na prvních kontrolách nám to ale moc nenaskakovalo, a tak nás o minutu seběhl Timo Sild /KOOVEE. Ještě notnou část závodu jsem si šel s kumpány vlastní volby, ale když jsme zjistili, že je Timo se svojí skupinou na každé takové volbě na kontrole před námi, sklopili jsme ocas a zařadili se za něj. Bohužel rychlostně to Timo moc nerval, ale zase jsem věděl, že jsme první skupina a není kam se hnát. Další balíky vedli noční rychlíci, kteří se na nás postupně dotahovali. V cíli jsme měli jen minutový náskok. Dlouhá noc to moc nebyla, protože nejrychlejší běželi za 81 minut. V minulých letech to bývalo přes 100 minut. I proto škarohlídi nazvali letošní 10milu 8milou, protože celková vzdálenost nebyla deseti švédskými mílemi (1 švédská míle je 10 km) ale jen něco přes 80 kilometrů.

Make 8MILA 10MILA Again, to byl neoficiální slogan letošní 10Mily

Na pátém úseku jsme měli náhradníka za Jannise, který sice trošku chyboval, ale nezůstal nikde úplně viset. Pak už nastoupili opravdu ostřílení borci, kteří nám vybojovali krásné druhé místo.

Jako již pravidelně jsem celou noc nespal a fandil. Zbořenej jsem z toho ještě teď, ale ničeho nelituju! 10mila má prostě svoje kouzlo a to i po změně formátu. Už teď se těším na Jukolu.

Aktuálně nás čeká v ČR sprintový měsíc, což mě opravdu moc nebere. Raději bych si zaběhal v těch Orličkách, které se kryjí s Jukolou. :/ Kdo to vymyslel? Takže závodně s úsměvem a natěšením až na MČR middle. (štafety výjimkou)

S pozdravem Dým, Miloš Nykodým

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 28. 5. 2024
a svátek má Vilém.