Dnešní Sloupek reprezentanta napsala Michaela Metelková. Věkem ještě dorostenka, ale zařazením již juniorka závodící za OK99 Hradec Králové se sice v létě zúčastnila sprintové části Juniorského mistrovství světa v Portugalsku, ale poté se zranila a téměř celou podzimní sezónu vynechala. A tak ve svém předvánočním sloupku píše o tom, co dělá, když nemůže trénovat.

Ahoj, asi mě neznáte z orienťáckých závodů, protože jsem jich moc letos neběžela. A ty, co jsem běžela, by se většinou daly považovat za ty, ze kterých se poučíte a příště to zalítnete. Pro mě letos vyplynulo moudro, že bažinové lázně na 10mile asi nefungují na přetržené vazy kotníku. Ani je nerozběháte na Jukole a ano, JWOC je sice kouzelný, ale ne tolik, aby i s ibalginem vyléčil únavovou zlomeninu. O ČP štafetách či prvním podzimním tréninku, kdy to přece půjde i bez tejpů nemluvě… Mohla bych si stěžovat, o co všechno jsem přišla a jiné ty pesimistické řeči, které stejně už většina z vás ode mě slyšela víckrát, než kolik má Dým naběhaných kiláků, nebo si s nimi nechcete kazit náladu. Jsou přece Vánoce!

Jak jste už asi pochopili, tohle nebude moc o orienťáku. Těm, kteří čekali nějaké běhací hroty, se moc omlouvám, ale člověk přece nemůže psát o něčem, co nedělal, žejo 🙂

Takže co dělá orienťák, když neběhá? Člověk by čekal, že vyplodí nějaký převratný nápady, ke kterým nás nabádali při karanténě typu „udělej něco užitečnýho se svým životem, když máš teda spoustu času“… ale jakoby nee no, tohle úplně nevyšlo. Teda stále pokračující pokus o Duolingo švédštinu bych do toho nepočítala (věty „Tvoji rodiče jsou divní“ nebo „Sobi jsou převážně vegetariáni“ a jiné perly totiž asi hodně využiju :). Samozřejmě, že byly (a pořád jsou) snahy něco natrénovat, nebo alespoň se vyvenčit a nabrat svalíky, ale ono se lehko řekne, že to půjde a že člověk natrénuje i posilváním, když neuděláte ani ten trapácký dřep. Pak tu jsou i kolce, tahání lyžařských gum, a vlastně je to celkově celkem vtipné, když jedete na soustředko do Švédska a přemýšlíte, jestli tam teda je hladká asfaltka a dobrý jezero na plavání. Mimochodem to je super věc, ono to invalidovství asi může být i k něčemu dobrý. Když už teda máte tréninkáč i s nějakými intervaly, jen teda místo běhání je to plavání, je tu asi něco na zvážení, za myšlenku střihnout si plavecké závody zbývá už jen utopit.

No nic, zoufalé situace si žádají zoufalá řešení, tak píšu sloupek na onews, i když slohy faaakt nejsou mým šálkem kávy. Už tak dvě hodiny si na nohu svítím biolampou, místo které bych mohla použít zadní světlo na kolo a vyšlo by to na stejno, a určitě mě taky ani asi tak před dvěma měsíci nenapadlo vrátit se k atletice… samý takový blbosti no (snad).

To je asi tak všechno, jdem plavat! Važte si toho, že můžete vypotit perníčky běháním (moudro na závěr, aby se neřeklo 🙂 a snad jste se třeba i trochu pobavili. Šťastný Vánoce a hlavně se přejezte cukroví!!

Míša Metelková