Podložka bude jiná. Viditelnost bude jiná. Taktika bude jiná. Pocit bude, doufejme, jiný. Prostě to bude jiné. A přesto je naše představa o terénech letošního ME mnohem ostřejší. Tak začíná článek Radka Novotného o přípravném kempu na ME 2018, který se konal minulý víkend a kvůli sněhu byl velmi náročný. Jak soustředění viděl Marek Minář, jeden z reprezentantů? I o tom je dnešní Sloupek reprezentanta.

První pocity z terénů pro ME 2018

Při prvním pohledu do místních lesů jsem si okamžitě vybavil extrémní kopce, které mám hned za domem, ale realita v lese je ještě trochu horší. Terény jsou naprosto nádherný, ale extrémně fyzicky náročné. Příkré kopce a těžká podložka v podobě kamenů a nerovností nedá nikomu nic zadarmo a míst k odpočinku je vždy minimum. Přece jen na longu je rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem na mapě 800 výškových metrů, což není úplně málo. Velmi náročné jsou i traverzy, kde jsem se vždy snažil najít pěšinku od zvířat, což člověka ohromně zrychlí. Ale nakonec to přeci jen jsou nádherné terény, ale extrémně fyzicky náročné, které nedají opravdu nic zadarmo, ale myslím že ME v těchto terénech nakonec bude fajn.

Marek Minář na jednom z tréninků z právě proběhlého soustředění směřovaného k ME 2018. Zdroj: http://reprezentace.orientacnibeh.cz/.

Sněhové podmínky na kempu

No vzhledem k tomu, že nám Italové v půjčovně dali jedno auto na letních pneumatikách, tak jsme se ze začátku úplně nesmáli, ale nakonec vše dopadlo dobře. Sněhu během kempu připadlo docela hodně, ale na kvalitu tréninků to dle mého názoru nemělo výrazný vliv, jen long jsme bohužel museli vynechat, protože cesty zasypané sněhem a parkoviště tréninku skoro v 1000 metrech nad mořem nám neumožnilo úplně bezpečný a klidný dojezd na trénink a zpět, ale nahradili jsme to možná snad i lepším výběhem okolo ubytka s převýšením přibližně 900 metrů. Při některých trénincích se nedalo běhat úplně tak rychle, jak bychom si představovali, ale vynaložili jsme proto vždy maximální úsilí. Celý kemp se ale dal oběhat naprosto s přehledem a sníh terénům ještě přidal větší fyzickou náročnost, takže si myslím, že budeme skvěle připraveni. Každý trénink napověděl něco málo, jak by to asi na ME mohlo vypadat, a tak si každý udělal vlastní obrázek, co je potřeba ještě do jednotlivých závodů doladit.

Ambice k ME, preference disciplín

To je těžký zhodnotit, protože při mých oblíbených lesních disciplínách je málo míst a v repre hodně kvalitních závodníků. Přeci jen 3 místa na longu kvůli novým kvótám IOF není opravdu moc, což je velká škoda. Nejvíc se připravuji na middle, který mi poslední dobou začíná hodně přirůstat k srdci a v loňské sezóně jsem na middlu měl vždy skvělé výsledky, ale konkurence je přeci jen velká. No a poslední možností by byl sprint, kde těch míst je o malinko víc, ale přeci jen to není úplně moje top disciplína. Zaběhnout si na ME long, by pro mě byl snad splněný sen, ale při konkurenci Šéďa, Pája Kubát, Dým, Danáč, Vojcek a Píkej není moc pravděpodobný, že by se mi to mohlo splnit, ale nebudu házet flintu do žita a udělám pro to naprosté maximum!

Marek Minář běžel na loňském MS v Estonsku klasickou trať. Foto: Dmitri Potchepko.

Ladit na nominačky?

Na ně nějak výrazně ladit nebudu, protože jsem si už hodně krát ověřil, že čím víc ladím, tím horší výsledky mi to přináší. Samozřejmě hodně upravím tréninkový plán v posledním měsíci před nominačkama, ale nebudu si nějak připouštět k tělu, že musí přijít nějaké extra ladění. Z předchozích zkušeností vím, že i z tréninku dokážu zaběhnout skvělé výsledky a po fyzické stránce je to vždy super. Větší ladění by potom přišlo až po případné nominaci na ME, ale tím, že můj vrchol je AMS ve Finsku, tak to s laděním opět nesmím nějak přehnat, aby mi potom zbyla nějaká forma i na červenec, kde mám mnohem větší šanci udělat super výsledek. Proto si říkám, že nominace na ME a dobrý výsledek by byl pro mě jen bonus, co by mě nakopnul směrem k AMS.

Trénink v letošní zimě

Zima se mi vydařila zatím snad nejlíp za všechny roky mého tréninku. Hodně tréninků běhám v Brně s Danáčem, který je opravdu skvělý tréninkový partner a přes celou zimu jsme běhali slušný bomby, takže si myslím, že oba dva budeme skvěle fyzicky připraveni. Jen malým problémem při tréninku byl 10-14 denní výpadek způsobený skřípnutím nervu, což jsem ale začal okamžitě řešit a podařilo se se to odstranit, a zjistil jsem spoustu dalších věcí, co je potřeba dělat navíc, takže teď praktikuji ještě 3x týdně posilování s Pepou Andrlem a pravidelně chodím na fyzio. Jak říkám, všechno zlé je k něčemu dobré a možná skřípnutý nerv mi otevřel oči, že nestačí jen běhat kvanta kilometrů, ale že za zraněním občas stojí úplně jiné problémy než moc tréninku a že je opravdu potřeba se o svoje tělo aktivně starat.

Marek Minář

Marek Minář rozbíhá českou štafetu při SP v Lotyšsku (srpen 2017). Zdroj: FB pořadatelů.