Sloupek reprezentanta: Lucie Semíková
Dnes je 21.11.2019

Orientační běh | Sloupek reprezentanta | 25.10.2019

Pokud by se při letošním vyhlášení Ankety o Nejlepšího orientačního sportovce udělovala cena za “Objev roku”, na vítězství by jistě aspirovala Lucie Semíková. Tato kamenická závodnice má zlatou medaili jak z individuálního, tak týmového MČR, reprezentovala nás na MEDu, ale i na JECu. Pojďme si shrnout její letošní sezónu ve Sloupku reprezentanta. 

Upřímně…moc nevím, jak začít můj sloupek reprezentanta… asi začnu ještě v zimě letošního roku…
Na konci zimy se mi do trénování už moc nechtělo. Zima byla dlouhá, žádný závody do toho, kde bych viděla znovu lidi, moc světla taky nebylo, běhalo se po tmě s čelovkou… a do toho samozřejmě ještě škola a koně (můj další velký koníček). Měla jsem trochu problém stihnout všechno to, co jsem chtěla. Začala jsem mít pocit, že jsem uštvaná, ale pak se začaly dny prodlužovat, začalo být více světla a více času na školu, koně a na trénování.

Koně – další vášeň Lucie Semíkové. Foto: archiv autorky.

A pak přišly první velké závody – MČR v nočáku a první Áčka. Atmosféra na závodech mi přidala na chuti zase běhat a jezdit na závody. Fyzicky jsem se cítila dobře, nohám to docela i běželo, ale na mapě jsem dělala oba dva dny velké chyby. I přes to jsem na nočáku byla 8., takže jsem získala Áčko na příští rok. Díky tomu jsem byla docela v klidu, že v tomhle ohledu už mám „splněno“. Nějaké velké cíle jsem si na sezonu nekladla, ale po konzultaci s tátou (mým trenérem) jsem si řekla, že bych mohla zkusit zaběhnout nominační dráhu a závody a zkusit se dostat na EYOC. Upřímně, před touhle sezonou jsem o podobných akcích nic moc nevěděla a nějak zvlášť jsem se o to nezajímala, takže i letos jsem to brala tak trochu s nadhledem.
Nakonec jsem odběhla sprint i dráhu docela dobře. Pak do toho přišlo MČR ve sprintu. S výkonem jsem sice nebyla úplně spokojená, ale nakonec se to sešlo a se Sofkou jsme obě zaběhly stejný čas, obě jsme vyhrály, což bylo celkem neuvěřitelný!

Neuvěřitelné! Úplně stejný čas Lucky a její kamarádky a klubové kolegyně Sofie Šafkové vynesl oběma závodnicím zlaté medaile z MČR ve sprintu 2019. Foto: archiv autorky.

Pak přišly další závody a mezi nimi i poslední nominační závody na EYOC. Tyhle dva závody byly hodně dlouhý a záživný, ale líbily se mi a docela se mi i povedly (aspoň jsme si to v těch skalách všichni dostatečně užili). Na konci školy se hned vyráželo na EYOC. V Bělorusku jsme měli nejprve pár dní na aklimatizaci a „oťukání“ s místním terénem. První závodní den se běžela klása, která se mi z těch tří závodů povedla nejvíc (10. místo). Štafety se mi ale podařilo zazdít na 2. kontrole asi na 8 minut (nakonec z toho bylo 5. místo) a na sprint mě chytla nějaká střevní, takže jsem byla ráda, že jsem to vůbec doběhla. Celkově se mi tahle akce i přes moje rozporuplný pocity ze závodů fakt líbila, rozhodně mě povzbudila k dalšímu trénování a k motivaci pokusit se na tyhle akce dostat. Dobrá zkušenost!
Byl začátek prázdnin a já jsem si hned po EYOCu a kamenickém soustředění dala chvíli pauzu od běhání u koní a na rodinných dovolených. Na orienťáckých závodech jsem se objevila až na konci srpna na Pěkných prázdninách. První závody po prázdninách byly Áčka ve Zlíně, což byly zároveň nominačky na JEC, na kterých jsem ale kvůli dlouhodobě naplánované akci nebyla. Pak se konal vrchol sezony MČR na kláse v Jizerkách. Byly tam krásný terény, a i když se mi běželo v sobotu dobře i hlava mi „sloužila“, v neděli jsem to vůbec fyzicky nezvládla, a jak jsem byla vyčerpaná, tak jsem do toho dělala mapové chyby… poprvé v životě jsem si dala GT na trati, na který už bylo asi moc pozdě, aby mi to pomohlo… jako můžu asi říct, že takhle hotová jsem se z lesa ještě nevrátila.
Pak už se jelo na JEC do Francie. Běžel se tu sprint, klasika a štafety. Při všech závodech (hlavně na sprintu – 13. místo) už jsem měla konečně pocit, že můžu být spokojená se svým výkonem, snažila jsem se to víc hlídat mapově a při sprintu cíleně trochu „brzdit“, abych si to uhlídala. Skvělá parta, krásné terény, dobrý croissanty k snídani a bazén po závodech… No prostě super akce!
Poslední velké závody byly MČR štafet a družstev. No k těm nemám opravdu co dodat… dvě první místa-líp to vyjít opravdu nemohlo! První den jsem byla za svůj závod úplně spokojená, druhý o malinko méně, ale pořád to byl pocitově jeden z mých nejlepších závodů sezony.

Už se těším na nejbližší orienťáckou akci!

Lucie Semíková

Lucie Semíková na JECu v závodě ve sprintu – 13. místo. Foto: archiv autorky.

 

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *