Nejlepší dorostenka roku 2022, trojnásobná medailistka z ME dorostu a nyní také členka juniorské reprezentace. Kateřina Doušková vás zavede do zákulisí juniorského soustředění a ukáže, co si neorienťáci představí třeba pod termíny palcovka, prorážečky nebo hustník.

Každý měl určitě mnohokrát pocit, že čas neběží pořád stejně rychle, ale spíš podle toho, jak se mu zrovna chce. Někdy se vleče jako při zdánlivě nekonečném čekání na autobus (nebo šalinu ;)). A někdy se řítí raketovou rychlostí, třeba směrem k začátku sezóny. No jo, už to tak bude, zimní tréninkové období je dávno za půlkou a do prvního zapípání startu na větších celorepublikových závodech zbývají už jen necelé dva měsíce. A k tomuto období tréninků patří i soustředění, někdy mapová, někdy objemová či běžkařská. 

A právě na jedno takové jsem vyrazila minulý čtvrtek po škole. Soustředění se konalo v Krušných horách, kde byla určitá naděje, že by mohl být sníh. Ale už při cestě autem, kdy byly vidět maximálně malé hromádečky sněhu poblíž silnice, mi došlo, že tahat dvoje běžky přes půl republiky i přes velmi nepříznivou předpověď počasí nebyl nejspíš úplně nejlepší nápad. Naštěstí se stal zázrak a troška sněhu se nakonec v těch větších nadmořských výškách přece jen objevila a na běžky jsme se vydali v pátek dopoledne. Občas tam byly kaluže, občas (teda spíš většinou) jehličí, ale protože jsem si byla vědoma toho, že to jsou nejspíš moje poslední běžky této zimy, snažila jsem se užívat si to, co to šlo, abych ulehčila práci vzpomínkovému optimismu. (Ale ne, bylo to celkem fajn. :))

Odpoledne se pak na běžky odhodlala už jen hrstka nejstatečnějších. My ostatní jsme šli buď na mapáč nebo klusat. V podobném duchu probíhal i zbytek programu soustředění. Terény tam byly moc hezké (rozhodně míň zarostlé než kolem Brna) a taky hezky kopcovité.

Co se týče stravy, jídlo bylo moc dobré, ale kuchaři byli i přes předchozí varování trošku zaskočení množstvím jídla, které se do nás vešlo. Ale nakonec se nad námi slitovali a ochotně z kuchyně vylovili nějaké zbytky, mezi nimiž byl například i plech kuřecích křidýlek. Takže hlady nikdo netrpěl.

Kromě poctivého trénování jsme byli obohaceni i některými kulturními zážitky. Například jsme se dozvěděli, že posilovat na šest je “silnit”. Hlavně si ale odvážím ponaučení, které bych s vámi ráda sdílela: kdyby vás náhodou někdy napadlo pustit si film s názvem Titanic II, raději tuto myšlenku rychle zavrhněte. Jak to bylo pěkně shrnuto v jedné recenzi na ČSFD (kde má tento film mimochodem hodnocení závratných 8%, což jsme bohužel s holkama zjistily až po dokoukání filmu), hodí se maximálně jako kulisa k žehlení.

Soustředění bylo tedy přínosné v mnoha ohledech, ale hlavně to byl čas strávený se supr lidmi. 🙂

A na závěr sloupku něco z jiného soudku… Doporučuji zkusit se někdy zeptat kamarádů neorienťáků na některé orienťácké termíny, co by si pod nimi představili. Můžete se dozvědět celkem zajímavé věci. 🙂 Ráda bych se s vámi podělila o některé nejzábavnější odpovědi, kterých se dostalo mně.

U OBLŽe byly nejčastější tipy nějaký plž či škeble, obložený chlebíček, kachličkové obklady na stěnu nebo meteorologický jev. Prorážečky většině připomínaly něco typu beranidlo. Věšák-sběrač je údajně hra od Voskovce a Wericha. Sběrka na někoho působila jako označení pro hřeben na borůvky, běžák zase jako brouk. Více lidí se shodlo na tom, že palcovka by mohl být nějaký středověký mučicí nástroj. Ale studnicí nejlepších perliček je zaručeně slovo hustník. Ačkoliv by se mohlo zdát, že je to plnohodnotná jednotka spisovného jazyka českého, lidí, kteří vědí, co to slovo označuje, zas tolik není. Dozvěděla jsem se, že by to mohl být tlustý kabát, sněhové dělo, cedník, odvážný mládenec, zahušťovadlo do polívky nebo trombóza…

Tak vám přeju, ať vám to běhá s radostí, ať se vám všechny nemoci vyhnou velkým obloukem a ať se pro vás z palcovky nestane mučicí nástroj!

Kateřina Doušková