Zítra začíná v okolí Helsinek 1. kolo Světového poháru v OB. Do Finska však neodcestovala pardubická Jana Knapová, která v posledních letech byla oporou týmu – vzpomeňme například na její páté místo na krátké trati na MS 2018. V letošním roce ji však čekají mateřské povinnosti, a tak měla během roku čas i na jiné záležitosti související s OB. O tom ale už v dnešním Sloupku reprezentanta.

„Ahoj Janďo … nechtěla bys komentovat nebo spolukomentovat závody ŽAB první víkend v červnu, který pořádáme s Kotlářkou na Kokořínsku? … po pravdě jsme v nouzi, všechna možná i nemožná komentátorská jména nás zatím odmítla…“ – tak zněla zpráva, co mi v polovině května přistála v inboxu messengeru.
Sice jsem si předtím pohrávala s myšlenkou jet se na závody do Máchova kraje podívat, respektive udělat si dovolenkový víkend. Jenže se mezitím z mého Petra na ten víkend vykrystalizoval podlahový elektrikář a mně samotné se to řešit nechtělo. Jenže pak dorazila ona zpráva, co mě donutila nad návštěvou Máchova kraje znovu přemýšlet. A protože výzvy jsou tu od toho, abychom je zkoušeli, a protože do Doks je to ze Zlína co by kamenem dohodil, na prosbu jsem kývla. Pravda, prvně jsem se ujistila, že v tom nebudu sama a budeme na to komentování nováčci alespoň dva.

„Nováčci? Vždyť už jsi komentovala živý přenos do České televize, a dokonce hned dvakrát“, slyšela jsem ze všech stran. To jo, ale řeknu vám, je to naprosto jiné. Ale obojí má své a obojí stojí zato.
Přenos České televize komentujete pouze po dobu přenosu, plus pár minutek před/po něm. Ostřílený spolukomentátor Kubásek má vše nastudované, technici připravené. I když někdy to jsou nervy do posledních minut před živým vysíláním.

Zhruba deset minut před PP v ČT sport. Málokdo tuší, že to byl pouze úsměv pro fotografa, ale ve skutečnosti komentátorům před začátkem vysílání nebylo moc do zpěvu. Foto: Jan Picek.

Riga, Mistrovství světa ve sprintu – 5 minut před začátkem živého přenosu
„Slyšíte nás?“

– „Nejede nám to, nefunguje tu připojení.“
„Donesou tohle … Zkuste tamto.“
– „Nefunguje. Pořád nic. To bude průser. Historicky první živý přenos.. a on nebude!“

„Máte spojení s Prahou?“
– „Jo, dobré, už jedeme.“
Potemnělá mobilní buňka s komentátory je po horkých chvilkách připravena na přenos, který začíná každou vteřinou. V tom do dveří vskočí kluk a anglicky začne: „Donesl jsem taky prodlužku, kdybyste..“ „Ať okamžitě zmizí! Kruci padej!“ zahřmí zevnitř buňky.. tři dva jedna.. „Dobrý den vážení diváci, vítejte u přenosu z Mistrovství světa v orientačním běhu..“ spustí líbezný hlas pana Kubáska.

V živém přenosu komentujete to, co vidíte v televizi před vámi. Je jen jedna a je na ní přesně to, co vidí diváci doma u obrazovek a na velkoplošné v aréně. Prostoru není moc a záleží, co vám nabídne režisér, (který se občas do sluchátek ozve s nějakým postřehem).

Pardubice, Mistrovství republiky štafet
rozhovor komentátorů před přenosem:
„Tak si to ujasníme, ať to máme všechno připravené … Tady ta dělící metoda v motokrosu bude zajímavá. Jak se to vlastně správně jmenuje? Počkat, našel jsem to v pokynech – ladybug.“
–  „Jakože beruška?“
„Beruška, ladybug,.. Já nevím, jak tomu říkáte? Tady píšou ladybug.“
–  „No, popravdě to slyším prvně. Říká se tomu prostě kosočtverec. Teda pak se tomu ještě říká jinak, žejo..“
„No jo, ale to tam nemůžeme říct přece!

Co s tím, sakriš, tak beruška ne.. Tak kosočtverec. Tak shodneme se, že kosočtverec?
Já už stejně vidim, jak doběhne Dým a hodí to tam naplno na kameru.“

V tom se do sluchátek ozývá režisér:
„Máme nachystanej ten krátkej vstup před. Jedna kamera park, sídliště, jo to je kolem té trojky chlapské, supr, další tady … a pak máme krátký video, to je ta pička na motokrosu…“
A tak se pojem ladybug nevžil ani mezi závodníky, ani v televizi.

Krátce po komentování přímého přenosu z Pardubic. Foto: Jan Picek.Oproti tomu je komentování závodu přímo v aréně naprosto jiné. Začíná to už tím, že obrazovek máte nespočet, (zvlášť, když se ukáže, že nelze pustit v jednom internetovém prohlížeči dva online GPS přenosy zaráz). Další věcí je, že na komentátorské židli prosedíte téměř celý den. A v neposlední řadě se musíte připravit na všemožné technické problémy a naučit se odezírat ze stylu běhu závodníků, zda mají nebo nemají všechny terčíky. (Což bylo při sobotní klasické trati na ČP/ŽA na Kokořínsku zcela aktuální.)
Když vidíte cílový oblouk, jak se (opět) hroutí, už víte, že nastává chvilka improvizace. Před vámi se totiž objeví najednou ten nespočet obrazovek celých černých a nastává restart – restart online GPS, celý restart programu s mezičasy. Je to ale perfektní zkušenost a supr vidět, co vše je za tím, aby se diváci/závodníci v aréně dozvěděli, co se děje v lese, na doběhu a jak se vyvíjí pořadí. A že toho není málo! Jo a jak si někdo představuje DJe a řeší, co se na závodech hraje za hudbu – když jsem ve vytížené chvíli objevila ve svém telefonu mix od umělce Kygo, který hraje nepřetržitě sám asi hodinu v kuse, jásali jsme a bylo jasno.

V rámci komentování v aréně máte mnohem více prostoru, je to na vás, co řeknete. Můžete dělat rozhovory se závodníky, řešíte, co budete kdy sledovat. Byla to pro mě nová supr zkušenost! A chci tímto moc poděkovat svému spolukomentátorovi, stejně jako celé Kotlářce, že jsem tu možnost měla.

Snad se vám divákům přenosy i komentování líbí, protože proto to děláme.

Komentování na ČP v Doksech minulý víkend. Foto: Antonín Švarc.