Minulý týden bylo oznámeno složení dospělé reprezentace pro rok 2022. V takzvaných “nadějích” je i kamenický závodník Jan Gajda. A právě tento závodník napsal dnešní Sloupek reprezentanta. V něm popisuje 5 bodů, čeho by se závodník neměl bát. Příjemní čtení!

Dlouho jsem dumal, o čem bych měl psát v dnešním sloupku reprezentanta. A celkem se bojím, co ze mě nakonec vypadne. Ale pak jsem si řekl, že se toho nebudu bát a zkusím něco z trošku jiného soudku. Dneska bych vám rád představil pět bodů, kterých se hodně lidí bojí, ale rozhodně k tomu není důvod. Ale jelikož v dospělé repre jsem teprve pár týdnů, a navíc se jí celkem bojím, bude článek směřovaný spíše k juniorům a dorostencům, jelikož tyto kategorie mám v paměti celkem čerstvě a vím, že se jich opravdu není třeba bát.

1. Nebojte se trénovat – Hodně lidí se tréninku bojí, bojí se, že je to bude bolet, nebo se bojí zranění. K tomu ale opravdu není důvod. Je potřeba překonat svůj strach a něco trošku dělat. Teda, samozřejmě v přiměřeném množství, zranit se nikdo nechce, že. Takže toho se vlastně bojte.
2. Nebojte se se nominovat – Pokud to s orienťákem myslíte trošku vážně, je fajn se občas někam podívat. Chápu, hodně lidí se bojí, že akce bude v době školy a bojí se, že až se vrátí, tak nebudou vědět, co se ve škole zrovna probírá. To je samozřejmě oprávněný důvod ke strachu. Nebojte se ale zkusit domluvit s vyučujícím, i když jsou někteří strašidelní, většinou vyjdou vstříc.
3. Nebojte se (tak celkově) – Jak se totiž říká: Kdo se bojí, nesmí do lesa. A kdo se bojí lesa, má v orienťáku celkem problém. Protože v lese se běhá, že. Jako jasně, pak jsou tu sprinty, ale tam vás může přejet auto, takže bych se celkem bál.
4. Nebojte se se bát – Občas je strach samozřejmě na místě. Bát se něčeho je přirozenou součástí života. Podle Wikipedie je strach emoce, vznikající jako reakce na hrozící nebezpečí. A nebezpečí se musí člověk bát, že. Kdyby se ho nebál, tak by nebylo nebezpečný. A stejně tak je to při závodě. Bojíte se, že se ztratíte? To je dobře, kdybyste se nebáli, tak se ztratíte mnohem spíš, protože nebudete ostražití. A nevím jak vy, ale minimálně já se občas celkem bojím, když jsem sám ztracený v lese.
5. Nebojte se se nebát – Jo, chápu, to si trošku protiřečí s předchozím bodem, že. Ale občas se fakt není třeba bát. Když se ztratíte, vždy se to dá řešit. V lese je spousta hodných houbařů, kteří se nebojí vám pomoct. Občas se teda začnou bát oni, když jim ukážete mapu. Asi jí nebudou moc rozumět, že. A že na sprintu nejsou houbaři? Nebojte, někdo se najde. A nebojte se, že budete v takovým případě poslední. To sice budete, ale příště to třeba vyjde.

Jan Gajda