Sloupek reprezentanta: Daniel Bolehovský

od | 17. 6. 2022 | LOB, Orientační běh, Sloupek reprezentanta

Letos se představí na Juniorském MS v Portugalsku, na svém kontě má několik titulů z MČR a také kompletní medailovou sbírku z posledního MEDu. Daniel Bolehovský je nadějným českým závodníkem a připravil pro vás dnešní sloupek reprezentanta!

O víkendu jsem se na nominačních závodech zasloužil o to, abych mohl dnes napsat sloupek reprezentanta. Rozhodl jsem se, že s Vámi sdílím shrnutí mé dosavadní tréninkové cesty. 

Mé začátky v orienťáku nejsou nikterak zajímavé. Prostě jsem měl rodiče orienťáky, tak jsem běhal taky. Už od mala jsem byl do orienťáku dost zapálený a užíval jsem si každý závod. To se s postupem času neměnilo a stále jsem závodil strašně rád, akorát s věkem rostla i konkurence a přestával jsem stačit nejlepším. To jsem nechtěl dopustit, takže jsem začal i trochu trénovat. Takhle jsem objevil běhání.  A sice to ze začátku dost bolelo, ale stejně jsem si to hrozně užíval. V tu dobu jsem dělal atletiku a hrál florbal, ale tomu byl brzy konec, protože už mě zajímalo jenom běhání, orienťák a občas i LOBy. Určitý podíl na tom má i trenér Vašek Zakouřil, který mi umožnil dělat orienťák i v týdnu. 

Neustále jsem zkoušel nové typy tréninku, experimentoval, závodil a pořád jsem se zlepšoval, což mě na tom bavilo nejvíce. Až jsem se dostal do výběru dorostu LOB. Lyžování mám opravdu rád i tehdy jsem měl. Moc mi to nešlo, ale o to líp, že jsem se mohl snadno zlepšovat. LOBy mě hodně bavily jako doplněk k orienťáku. V létě jsem jel na repre soustředění LOBáků spolu s juniory, kde byli všichni starší a šikovnější, tedy jsem se tam dost potrápil. Řekl jsem si, že musím trénovat víc, a tak nějak začal můj zběsilý trénink, to znamená přes 70 km týdně a k tomu alespoň 2 hodiny kolců ve 14 letech (2019). Poté jsem se na soustředění v Tauplitz v zimě přetočil, onemocněl a loby si trochu znechutil. Ale v tréninku jsem pokračoval dál.

LOBy a nyní hlavně orienťák, to jsou domény Dana Bolehovského (foto: archiv autora)

Na jaře začala karanténa. Nikam se nemohlo, žádné společné tréninky ani závody, nikdo nevěděl, kdy to skončí. To jsem si vyzkoušel, že netrénuju kvůli závodům, ale protože mě to baví. Celou dobu jsem byl na chalupě v Hajnici v Podkrkonoší, kde jsou nádherné lesy a hrozně jsem si to celou dobu užíval. Závody a kamarádi mi sice chyběli, ale vidět je znamenalo, že půjdu zpátky do školy a do Prahy, kde není jediný les, takže jsem byl spokojený. V celku mi čas karantén něco přinesl, ale také vzal, hlavně spoustu znalostí, jelikož online výuka u mě nikam nevede.  

Poté přišly první závody, které mě dost překvapily, že se nezrušily. Natrénováno jsem měl více než dost a podařilo se mi natrénované kilometry dobře prodat a vyhrát několik závodů, mimo jiné i na EYOCu. Na podzim jsem ještě dokázal vyhrát MČR na klasice, takže jsem měl další rok možnost být v juniorské reprezentaci. Za což jsem vděčný, protože jsem mohl celou zimu běhat kvalitní mapové tréninky, které pro mě měly velký přínos.

Letos byla běžecká forma jak na houpačce. Neustále jsem chytal nějaké nemoci a bolístky, ale na jaro jsem se zmátořil a vedle těch nepovedených závodů, jako je nepostup do finále na MČR middlu, jsem zvládl na nominačkách běhat stabilní výkony, díky kterým se budu moct podívat na JWOC, a doufám, že předvést i nějaké ty pěkné výkony. 

Daniel Bolehovský

Dan bude nejmladším českým reprezentantem na JMS (foto: Martin Křivda)

0 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 30. 6. 2022
a svátek má Šárka.