První letošní Sloupek reprezentanta si pro vás připravila juniorská reprezentantka Barbora Smolková, členka týmu Tretra Praha. Ve Sloupku vás seznámí s radami, které sama aplikuje při závodech a při trénincích. Příjemné čtení!

Zdar!

Tak o tréninku v korona-době už se tu psalo dost, tak já vám představím pár svých zásad a pravidel, kterých se při závodě nebo tréninku (a některých i v životě) tak nějak držím. Tak snad vás to neunudí 🙂

1. Vždy brát všechno s humorem

V praxi to znamená nepropadat panice a dělat si ze všeho srandu. Když už ztracená v lese fakt nevím a začínám propadat zoufalství, vzpomenu si na to, jak asi budou vypadat večer rozbory. A to až bude důvod k pláči… Takže v lese hlavu vzhůru, zasmát se svojí blbosti a bloudit dál.

2. Pravidlo „stává se“

Pravda, tahle hláška není z mojí hlavy, ale co. A úzce souvisí s pravidlem č. 1. Jde o to, že cokoliv se člověku nepovede, řekne si: „stává se“ a jde prostě dál. Chyba v dohledávce? Stává se. Vynechaná kontrola? Stává se. Teď tu zním jako úplný flegmatik (což úplně nejsem), ale člověk si to musí trochu odlehčit. Samozřejmě při důležitých závodech pravidlo č. 2 omezuji.

3. Nejseš si jistý? Zastav!

To platí hlavně v lese a s touhle zásadou mám stále problém. Vždycky věřím, že tam ta kontrola přece někde musí být. Ovšem ve většině případů právě není a já se z téhle chyby stále ještě nepoučila. Časté houbaření prvních kontrol je toho důkazem.

4. Jednou měř, dvakrát řež

  Lehce pozměněné, ovšem má to svůj význam! V praxi to znamená: Zkontroluj, kam běžíš (případně jestli ostatní závodníci z prvního úseku běží, kam chceš ty) a pak to dvakrát tak rubej. A samozřejmě jakmile máš pocit, že kvůli nabrané rychlosti jdeš opět do chyby, praktikuj toho pravidlo znovu.

5. Nepouštět se dobrovolně do roznosu kontrol…

…protože pak to přesně dopadne jako např. v září na T-Mobile Olympijském běhu u Bezdězu, kde jsem jednu kontrolu samozřejmě postavila špatně. Bohužel závod byl závodníky přímo našlapaný, celých 8 uchazečů o medaile, takže moje reputace nakonec ustála tento nešvar.

6. Dobré ponožky jsou základ

Každý má své úchylky a já mám úchylku na ponožky. Takže pokud to jde, tak do lesa i do města zásadně s co nejbarevnějšími a naprosto odlišnými ponožkami. To je totiž klíč k úspěchu.

Tak jo, na závěr můžu jen říct: „Try to be positive, but stay negative.“ Ať se zas na jaře všichni potkáme nejen na tréninku 🙂

Bára Smolková