Přinášíme další sloupek od našich reprezentantů. Tentokrát do rubriky přispěla česká reprezentantka a závodnice oddílu SK Žabovřesky Brno Adéla Indráková. A popisuje, jak jezdí trávit dovolenou…

Repreřehole

Urovnávám na stole poslední dokumenty, zavírám zkumavky a nahazuji na záda Trimtex tašku. „Tak kam zase jedeš?“ ptá se kolegyně z laboratoře. „Do Estonska,“ s úsměvem odpovídám. „Ty se máš, tak si to tam užij…“ popřeje mi na rozloučenou. Představa mojí kolegyně o repreakcích se dá odtušit z lehce závistivého tónu, vždyť v jejích očích si jezdím do zahraničí na dovču! Ráno se asi jdu proběhnout a pak si asi užívám zbytek dne na pláži příjemného sluníčka dost možná i s koktejlem v ruce (sice asi nealko, když už jsem v té repre, ale pořád lepší něco než nic). Bohužel. Na zdejší pláži bych si mohla užít sluníčka, pokud by vykouklo mezi mraky a já si sundala kapuci od nepromokavé bundy a porozepla zimní bundu. V prvé řadě bych ale na té pláži musela být. Soustředění se většinou odbývá v lesích, dopravních prostředcích a na hotelech. Na závodech k tomu často přibyde několikahodinová karanténa v tělocvičně, máme-li štěstí, nebo ve vypáskovaném prostoru 10×10 m, nemáme-li štěstí. Všechny nejzajímavější památky navštívených zemí, si mohu většinou prohlédnout jen na plakátech na letišti, zvlášť když má stroj několikahodinové zpoždění. Letištní čas je také dobré využít na dohánění zameškané práce, protože na soustředění na práci nezbývá čas, když volno mezi tréninky zabírá analýza, příprava na závod, či zodpovědná regenerace. Když se pak z repreakce vrátím za kolegyní do práce, jsem spokojená. Tahle „dovolená“ je totiž přesně podle mého gusta.

Adéla Indráková na trati při ČP v Hraběticích. Foto: Petr Kadeřábek