V neděli 12. března byly spuštěny stránky zacitorientak.cz (o přípravě projektu jsme psali již na začátku ledna). Podtitulem je heslo: Jednoduchý průvodce jak začít s orienťákem přímo ve vašem městě. Smyslem projektu je soustředit veškeré informace pro začátečníky a nováčky na jednom místě. Nyní by tedy mělo být velmi jednoduché. Když bude mít někdo z vašeho okolí zájem o náš sport, lze ho jednoduše nasměrovat na stránky zacitorientak.cz. Zájemce pak bude mít řadu možností, jak náš sport vyzkoušet, ať už využije některou z výukových map nebo si rovnou vybere oficiální závod v okolí. Jaké bylo pozadí vzniku celého projektu? Dozvíte se v následujícím článku.

Výukové mapy kolem zadané oblasti.

“Myšlenka na tvorbu podobného webu vznikla loni v květnu, kdy jsem v souvislosti s Mistrovstvím Evropy v Jeseníku psal pro brněnský deník Rovnost článek představující orientační běh veřejnosti. A přemýšlel jsem, na jaký web nasměrovat případné zájemce, které článek zaujal. Na orientacnisporty.cz? Ne, to je pro orienťáky a ne pro zájemce. Na stránky oblasti? To je to stejné. Zjistil jsem, že prostě není žádný vhodný zdroj, kam bych mohl poslat neorienťáka, co si to chce zkusit,” vysvětluje hnací myšlenku Adam Chromý, hlavní iniciátor celého projektu. Na realizaci se kromě něj podílel také Martin Kulich. Do odevzdání textu měl Adam 10 hodin, a tak večer po meetingu pořadatelů na EOC v Jeseníku sedl k počítači, koupil doménu zacitorientak.cz a za pár hodin vytvořil jednoduché stránky, kde byly uvedeny všechny možnosti, jak si v Brně zkusit orienťák. Stránka obsahovala seznam areálů pevných kontrol, soupis středečních oblastních tréninků žactva kolem Brna a seznam oblastních závodů. “Mělo to v Brně celkem pozitivní ohlas,” říká dnes Chrobák. Později o tom řekl i generálnímu sekretáři ČSOS Jiřímu Šubrtovi, zda by nebylo vhodné projekt rozšířit pro celou ČR. V létě se obě strany domluvily a na podzim se začalo na stránkách pracovat.
“Bylo mi jasné, že aby měl web smysl, musí tam být kompletní nabídka všech možností. Současně mi také bylo jasné, že bude těžké donutit lidi po celé ČR, aby web plnili obsahem. Cílem tedy bylo udělat web v maximální míře automatický, ale přitom uživatelsky modifikovatelný,” objasňuje Adam další nepostradatelný rozměr projektu. “Automatický proto, aby bylo dostatek informací i v lokalitách, kde se o to nikdo nestará, ale současně modifikovatelný proto, aby kluby, které o nováčky a o rozvoj OB aktivně usilují, neměly svázané ruce a mohly si vzhled upravit tak, aby maximálně zaujal nebo doplnit další akce typu Dny orientace v přírodě,” doplňuje Chrobák. Systém je napojený na ORIS, mapový portál ČSOS a na Google Places. Google je nápomocný v lokalizaci návštěvníka – tedy určuje, kde se zájemce nachází. To jde buď pomocí ručního zadání do mapy nebo pomocí automatického určování polohy, které je například v chytrých mobilech. Každou noc probíhá synchronizace s ORISem, kde se zjišťuje, zda nepřibyl nový klub, nebyl zadán nový závod nebo zda něco z toho nebylo upraveno. Následně se systém spojí s mapovým serverem a zjistí, zda nepřibyly nějaké nové výukové mapy.

Možnosti v Brně. Výukové mapy, oblastní závody a areály pevných kontrol jsou vloženy automatizovaně. Brněnská zimní liga je pak přidána manuálně.

Pro nováčky je často složité zorientovat se v tom, jak to na závodech chodí a jak se na něj přihlásit. Autoři projektu se to proto snažili nováčkům co nejvíce ulehčit. Systém automaticky obesílá pořadatele závodů s prosbou, aby v administračním rozhraní doplnili 2 krátké věci – jak a kam se má nováček přihlásit a kontakt na tzv. referenta pro nováčky. “Vzhledem k tomu, že to nezabere více jak 5 minut, tak věříme, že to většina pořadatelů zkousne a nováčkům to hodně pomůže,” říká brněnský orientační běžec a bývalý český reprezentant. I když se o systém v dané lokalitě nikdo nestará, stránky nabízejí nejbližší areály pevných kontrol, nejbližší výukové mapy a nejbližší závody, což je v zásadě celkem dostatečné. Oddíly pak mají možnost vylepšit prezentaci dané lokality. Lze přidat další akce, cílené titulky, loga oddílů apod. Inspirací může být Brno.

Jak dlouho trval vývoj celého systému? “Ačkoliv se to možná nezdá, tak vývoj celého systému zabral téměř 200 hodin. Nejvíce práce však nezabralo programování, ale třídění dat, neboť jsme se nemohli spolehnout, že všechna data nasypou uživatelé. Museli jsme třeba dát dohromady seznam areálů pevných kontrol nebo třeba ručně prohlédnout a zatřídit přes 460 PDF souborů, u kterých bylo potřeba zjistit, kde se mapa nachází a přiřadit ji k záznamu na mapovém serveru, “ uzavírá Chromý. Systém by se měl nyní udržovat v chodu víceméně automaticky, ale i tak na něj bude pořád nutné dohlížet.