Poslední „silvestrovský“ den roku se hodí trochu odlehčit. Proto jsme se letos rozhodli, že vám představíme ty nejlepší či nejzábavnější zážitky, které jsme jako redaktoři během přípravy článků na O-News zažili.

Honza Picek

Psal se červenec 2018. S Jančou Kubátovou jsme jeli na dva dny do Prahy pomáhat s plánovanou rekonstrukcí sídla ČSOS na Strahově. Jelikož se zde dělala nová klimatizace i další nezbytné úpravy, muselo se vše roztřídit a odvézt do nejbližší volné místnosti na určitou dobu během rekonstrukce. Když to člověk viděl, hned musel udělat pár reportážních fotek. A protože jsem si při té fázi vzpomněl na legendární článek v časopise OB z roku 2005 (sídlo ČSOS se stěhuje do Luhačovic), tak mě napadlo napsat něco podobného. Marta (Brettlová – ekonomka svazu) a Jirka (Šubrt – generální sekretář) jsou pro každou srandu, takže jedna z fotek (viz níže) byla i naaranžovaná. Další den jsem k tomu napsal kratší text, zejména s obrázky a pár vymyšlenými citacemi. Vše označené rubrikou Hustník a taky, na první dobrou, s nesmyslnou adresou na konci. Zajímalo mě, zda se někdo u toho usměje nebo to přejde jako trapný článek bez větší reakce. Reakce přišly rychle, ale trochu jinak zamýšlené. „Jirko, mám ti ty doklady poslat ještě do Prahy, nebo už na novou adresu?“ ozval se vážně jeden z trenérů ČSOS. Další vlna obdobných komentářů následovala z řad neočekávaných. Jirka jedno odpoledne nedělal skoro nic jiného, než vysvětloval většině, že to byla jen legrácka. Hodně lidí si přečetlo jen nadpis a možná prohlédlo fotky. Škoda, sídlo svazu by Liberci slušelo ?.

Dan Wolf

Je 31.12.2020, jako státní dozor dohlížím na spravedlivý průběh karlovarské losovačky cen letošního Adventního kalendáře a přemýšlím, o čem se podělit do Silvestrovin. A světe div se, nic mě nenapadá. Žádná vtipná historka ze psaní článků se na mysl netane. No, není se co divit, když jsem letos napsal článků pomálu. Byl to všehovšudy prapodivný rok, málo závodů, málo analýz, málo článků. Ale o to víc jsem rád, že ostatní nelenili a i v “okurkové sezóně” 2020 Vám přinášeli zajímavosti ze světa OB. Vyzkoušeli jsme si řadu nových věcí, zkusili rozjet O-News.cz Podcast a spřádali plány na další rozvoj v následujícím roce. Přeji nám všem, abychom příští rok měli mnohem víc závodů a my tím i příjemných témat, o kterých psát, povídat, natáčet a vy o čem číst. Vyběhněme do nového roku správnou nohou!

Matěj Burda

„Ahoj, mám pro tebe tajnou práci, pokud budeš mít zájem. Rozjíždíme s Danem server O-news (analýzy závodů, rozhovory, komentáře, testování, …). Kdyby ses chtěl přidat, jsi vítán! Máme zatím jen hrubou kostru stránek a teď vymýšlíme logo. Od něj se bude odvíjet design, struktura atd. Kdyby tě třeba náhodou něco napadlo, dej určitě vědět. Předem dík moc!“ Taková zpráva mi v roce 2016 dorazila od Honzy Picka do chatu. Tehdy jsem byl bez jakýkoliv zkušeností s psaním článků, natož abych byl pořádně zběhlý v orienťáckém prostředí. Ale bral jsem to jako výzvu, šel jsem do toho. Abych se ukázal jako platný člen redakčního týmu, tak jsem samozřejmě zkusil navrhnout i nějaké to logo. Sám jsem dobře věděl, že grafika a výtvarná činnost vždycky byla popelkou mých školních dovedností. Nakonec jsem v nejlepším grafickém programu, Malování, něco sesmolil a popsal svoji představu slovy: „Mě napadlo udělat nápis O-news, za kterým je takový opar, čáry nebo tak… Že to vypadá, jako kdyby odněkud přijel.“ Bylo moje logo to vítězné? Nu, to už můžete posoudit sami! Krásný nový rok přeju 😉

Šimon Čtrnáct

Můj zatím nejvtipnější zážitek z práce pro O-News spočívá v tom, že na konci května jsem dostal email od jakéhosi Tomáše Luňáka z redakce časopisu B, který začal: „Dobrý den, vím, že od 20.4. již jste šéfredaktorem O-News, takže bych Vás moc rád jen oslovil ohledně vydání nového čísla našeho magazínu.“ Z této věty vyplývá, že člen redakce Béčka se nechal napálit dubnovým článkem z rubriky Hustník. Podobný email dostal i můj kolega Honza Picek, který zněl takto: „Dobrý den, vím že od 20.4. již nejste šéfredaktor O-News, přesto bych Vás poprosil o pomoc.“ Ta pomoc spočívala v tom, že bychom na O-News tento magazín nějak představili, například formou soutěže. Honza mě pak pověřil, abych zašel na křest čísla a domluvil s redaktorem Luňákem detaily soutěže. Soutěž jsme domluvili, obdržel jsem výhry, které jsem později rozeslal, a ještě po emailu jsem s ním doladil několik detailů. Po několika dnech jsem zjistil, že Tomáš Luňák, s kterým jsem řešil tuto soutěž, je režisérem veleznámého filmu Alois Nebel, se kterým dokonce vyhrál Evropského Oscara. Takže při práci pro O-News se můžete seznámit i se zajímavými lidmi mimo orienťácké prostředí. Přeji vám krásný nový rok a ať se vám splní to, co se letos splnit nemohlo!

Miloš Dvořák

Za svůj necelý první rok jsem článků pro O-News moc nevytvořil, takže ani moc zábavných situaci jsem při tom nezaznamenal. Tak aspoň jednu veselou historku z natáčení. 😀 Ale opravdu, bude totiž o 13. úkolu adventní soutěže. Inspirovalo mě k němu video Miloše Nykodýma, kde běhal uličkami portugalského města. Protože podobně hustou nepravidelnou síť úzkých uliček nikde poblíž nemám, rozhodl jsem se pro zámeckou zahradu. Ta je však hodně přehledná, tak aby to bylo o malinko těžší, chtěl jsem to od začátku pojmout jako „nepovedený televizní přenos“, kdy kameraman spadne nebo bude omylem sledovat jiného závodníka. Ale ono se tak úplně nedařilo ani v reálu, některé záběry jsme točili dvakrát, jeden asi pětkrát. Z různých důvodů. Hned první kontrolu Martina orazila, jak je se SIACem zvyklá, jen tak, že kolem ní proběhla, to jsem si říkal, že by někdo nemusel pochopit jako oraženou kontrolu, tak jsme ten záběr sjeli znovu. Někde jsem to pokazil já jako kameraman, ale nejvíc jsme se zasekli na tom, že můj syn nestíhal za mými zády zapíchnout třetí kontrolu a rychle se schovat. Byl to zrovna delší přeběh, chtěl jsem to mít jako vtípek v jednom záběru, nakonec jsme to museli rozdělit na záběry dva, i tak se ale v dálce jeho postava mihne. Podle poznámek některé z vás pobavilo kroužení kolem kašny („aby se jí příště nezamotala hlava, když ji necháte točit takhle kolem té kašny :D“, „jako ten kruháč byl fakt dobrej“). To byla zrovna pasáž, kterou se podařilo natočit až na druhý pokus – asi jsme se špatně domluvili nebo pochopili, napoprvé totiž Martina obkroužila kašnu ještě víckrát (viz video). 😀

Natočili jsme to v pátek 4. prosince, bylo super, že den předtím napadl sníh. Následující pondělí jsem to postříhal. Nachystat k tomu mapu a dopsat odstavec do připravené kostry článku měla být oproti tomu „brnkačka“, tak jsem s tím nespěchal. Až najednou byla sobota 12. prosince večer, kdy podle našich redakčních zvyklostí už měl být článek na další den připraven, aby se před zveřejněním na něj mohl podívat někdo z kolegů. Otevřel jsem si v OCADu mapu a s nemilým překvapením jsem zjistil, že malé stromky (u jednoho z nich byla pátá kontrola) jsou po pěti letech od zmapování vnitřku zahrady jinde. Zahradu jsem měl sice skoro za zády, ale večer bych do ní musel lézt oknem ze své práce a po žebříku, tak jsem mapu revidoval podle videa. 😀

Martin Klein

Pár dní před koncem roku nám Matějíček (Matěj Burda) napsal do týmového chatu, že máme sepsat nějaký TOP zážitek při psaní, nebo přípravě článků na O-News. Vůbec žádný kladný zážitek mě nenapadl, vždyť celý rok 2020 byl záporný. Pořád jsem přemýšlel a oddaloval to, až jsem si na to vzpomněl teď, necelých 7 hodin před koncem roku. A sakra. Pořád nemám nic vymyšleného. O co bych se s vámi tak mohl podělit. Napadá mě snad jen na sebe něco prásknout. Píšu jeden článek, má to být o SportIdentu. Popisuju tam historii, současnost, technologii, jak to funguje a další detaily. Problém je v tom, že ho píšu už od srpna. Ano. V srpnu mě to napadlo a doteď jsem ho nedodělal. Jednou nemám čas, pak když ho zas mám, tak se mi do toho nechce a takhle pořád dokola. Tak to je jediné, co mě napadlo, že bych vám mohl v těhle redaktorských silvestrovinách napsat. Závěrem bych chtěl všem do nového roku popřát hlavně pevné zdraví a pořádnou závodní sezónu!

Pavla Zdráhalová

Přestože pro pozici zahraničního reportéra by se to přímo nabízelo, tento rok jsem se k práci „v terénu“ pořádně nedostala. Ovšem i tak bylo pro mě často psaní článků pro O-news náročným závodem. Na startu bylo nejprve třeba zorientovat se ve čtenářově vkusu a odhadnout, o které světové OB destinaci by si rád přečetl. Po mapovém startu pak už jen vytrhnout kočce z tlapky myš (tu klikací!) a vyrazit. Na jedničku (sběr podkladů) je třeba se prodrat hustníkem vypraného prádla a cestou na dvojku (výběr obrázků) přeskočit hrázku z bagrů a mašinek. Dlouhý postup na trojku (psaní textu) pak zpříjemňují v hlavě znějící, nikdy nekončící ozvěny dětských písniček. Je to leckdy závod na houževnatost, ale když se podaří dokončit trať v časovém limitu mezi posledním pláčem a prvním mňouknutím, radost z výkonu je bezmezná. A pokud se článek čtenářům líbí, je to jako stát na bedně!