Uplynulý víkend se konalo MČR štafet v Dolním Prysku, které bylo domácím vrcholným štafetovým závodem. Jak si s tratěmi poradili ti nejlepší? Na to odpoví stručná analýza O-news.cz s komentáři stavitele tratí – Petra “Pekky” Karvánka (dále jen PK). (do rozboru bylo zahrnuto pouze prvních 5 štafet z celkového pořadí v obou kategoriích)

PK: Základní myšlenka byla postavit tratě, které budou bavit, zároveň ale dokonale prověří fyzičku a budou i mapově náročné. Terén, který byl k dispozici tomu samozřejmě stoprocentně nahrával a stavět tratě byla opravdu radost. 

Muži

mapa muži
PK: Pro muže vzhledem k očekávané délce kolem 7 km se nabízelo využití  Šenovského vrchu pro delší postup s volbou. Zde jsem s farstou lavíroval do poslední chvíle před uzávěrkou tratí a opravdu na poslední chvíli jsem postup upravil na trojkontrolovou farstu (K3-5), vše jsem důkladně proměřoval, aby všechny varianty byly stejně obtížné a přibližně stejně dlouhé a rozhodoval zvolený postup.
Skalnatá pasáž na východ od zakázaného privátu byla jasnou příležitostí k umístění několika kontrol a poskládání mnoha variant farstování pro všechny kategorie, které tudy šly. To, že se do této oblasti nabíhalo většinou shora obtížnost zvyšovalo.

1. Úsek

GPS 1. úsek
Na prvním úseku předvedli výbornou spolupráci Daniel Hájek (ZBM1) a Pavel Hradec (TUR1), kteří měli téměř podobné farsty a dokázali si vytvořit téměř dvouminutový náskok před zbytkem startovního pole. Drobně chybující Losman (PHK1) a Flašar (PGP1) doběhli v druhé desítce.

2. Úsek

GPS 2. úsek
Dlouhý úsek na rozběhové kontroly, který snad většina závodníků prvních úseků šla severní variantou, se dočkal a celá řada závodníků se vydala na K1 z jihu. Obě varianty se nakonec ukázaly jako časově vyrovnané.

Porovnání voleb na K1

PK: U tohoto dlouhého postupu se překonával poměrně rozsáhlý privát, použil jsem tedy na konci postupu klasické hnízdo kontrol, ale přitom jsem se je snažil umístit tak, aby případní věšáci na prvním úseku byly záhy odfarstováni. Předpokládal jsem, že například ten, kdo se při variantě C nechá stáhnout na obíhačku úplně spodem a bude dohledávat svou kontrolu od severovýchodu, tak bude náležitě penalizován.

Pavel Kubát (PHK1), Tomáš Kubelka (LPU1) a Jan Procházka (PGP1) snížili ztrátu na vedoucího Chromého (ZBM1) na 2 minuty a rýsoval se zajímavý boj o stupně vítězů, z kterého naopak vypadává TUR1 po ztrátě chybujícího juniora Filipa Wolfa.

Průběžné pořadí po 2. úseku

3. Úsek

GPS 3. úsek
Finišmen štafety ZBM1 Miloš Nykodým nepřipustil žádné trable a své vedení ještě o minutu navýšil, takže SK Žabovřeky Brno mohly slavit titul. O zbylé medaile se nakonec lítý boj neztrhl. Jan Šedivý (PGP1) se ale marně snažil stahovat svého jmenovce Petrželu (PHK1) a rozdíl mezi nimi se stále pohyboval okolo 30 vteřin. Matěj Kamenický běžící za Lokomotivu Pardubice ztratil kontakt v boji o medaile. Patrik Horák z Turnova těsně udržel 5. místo před Vojtou Králem (SSU1), který běžel výborně a dokázal stáhnout 12 pozic.

Pořadí v cíli:
1. SK Žabovřesky Brno    124:22
2. OK 99 Hradec Králové  127:22 +3:00
3. SK Praga  127:52 +3:30

Jak se ve skalách dařilo ženám?

Čtěte dále!

Ženy

mapa ženy
PK: Po rozdělení  prostoru se stavitelem družstev Jardou Krejčím bylo jasné, že hřbet na SV od shromaždiště bude nutné pro kategorii mužů překonat delšími postupy, tak aby byl celý k dispozici v neděli. U tratě žen se tento hřbet dal využít alespoň pro rozběhovky, chvíli jsem také uvažoval o delším postupu na 1.kontrolu i u ženské tratě, ale pak jsem ho využil pouze na trati mužů.

Poněvadž ženy se nedostaly až k vrcholovým partiím Šenovského vrchu, neměly na trati tak výrazné volby. Zde je ukázka jedné z mikrovoleb:
PK: Postup přes hřbet před veřejnou kontrolou nabízel volbu napřímo a obíhačku okolo, obě tyto možnosti byly využívány zhruba rovnoměrně, opět zde rozhodovala hlavně fyzička

1. Úsek

GPS 1. úsek
Výborným výkonem se uvedla Martina Matějů (PGP1), která zvládla trať bez větších zádrhelů, a v cíli předávala s téměř tříminutovým náskokem. Za ní pak doběhly s méně výraznými ztrátami štafety zbylých favoritek.

2. Úsek

GPS 2. úsek
Na druhém úseku si zkušená reprezentantka v MTBO Martina Tichovská (PGP1) pohlídala vedení a finišující Adélce Jakobové nesla náskok 2 minuty na stahující štafetu ZBM1. Na průběžné 3. příčce figurovala SHK1, následovaná štafetou Kamenice.

3. Úsek

GPS 3. úsek
Na posledním úseku se děly věci! Bezchybně běžící Jindra Hlavová (ZBM1) využila dvou velkých chyb Jakobové a na předsběrce ji předběhla. Ani rychlý finiš již pražské štafetě nestačil na smazání 10 vteřinového manka. Bronzovou medaili pro svou štafetu vyběhla po nejlepším výkonu na úseku Denisa Kosová (PHK1).

Chyba, která rozhodla o titulu

Pořadí v cíli:
1. SK Žabovřesky Brno 115:54
2. SK Praga 116:04 +0:10
3. OK 99 Hradec Králové 117:24 +1:30

PK: Na závěr bych chtěl napsat pár slov o testování tratí a od toho se odvíjejících délkách. U štafet je v tomto směru stavba obzvlášť obtížná, neboť každá odchylka se násobí třemi. Přiznávám zcela upřímně, že dvě tratě (H21 a H135), které jsme testovali,  tak mi délkou moc nevyšly, paradoxně ty, které jsem od dosažených časů jen tak dopočítával, tak naopak docela vycházely.U H21 mě to moc nemrzí, možná ani mnozí chlapi neví, že směrný čas je u českých štafet 45 minut na úsek. Ve světě se běhají spíš kratší štafety, takže mohu na svou obhajobu říct, že jsem se snažil přiblížit světu.
Nemrzí mě to ani u H180, kde jsem tušil, že se může přihlásit štafeta 3 nadupaných šedesátníků a raději jsem bral ohledy na výkonnost jejich o něco starších vrstevníků. U H135 jsou pro mě dosažené časy tvrdým vystřízlivěním, je to přece jen „moje“ kategorie a musím říct, že před pány Ondráčkem a spol tedy smekám.