Proč končí čeští junioři s vrcholovým orienťákem?

od | 28. 2. 2023 | Metodika, OB v ČR, Orientační běh

Období přechodu z juniorů do dospělých bývá označováno za nejkritičtější ve sportovním životě závodníka a je mezi sportovní veřejností často diskutovaným tématem. Pavel Košárek, trenér juniorské reprezentace, rozebírá tuto tématiku ze všech možných úhlů pohledu a ukazuje, jaká by třeba mohla být řešení.

Na povrch vyvstávají především otázky, kde jsou ti výborní závodníci, kteří ještě v juniorském či dorosteneckém věku atakovali příčky nejvyšší nebo případně jak to, že z jedné celé úspěšné generace přežije začátek dospělé kategorie jen hrstka z nich.

Předem je třeba zmínit, že toto rozhodně není jen problém orientačního běhu. Stačí si zadat do vyhledávače termín “přechod z juniorů do dospělých” a objeví se články k tomuto tématu z různých sportovních odvětví, kde se dozvídáme v podstatě to samé a potvrzuje to v článku i sportovní psycholožka Zdeňka Sládečková.

Sportovci do doby ukončení střední školy žijí téměř bezstarostný život, kdy mají v ideálním případě odpovídající rodinné zázemí, které podporuje jejich sportovní aktivity. Fungují v klubech příp. nadstavbách typu TSM či reprezentace, kde mají své trenéry, kteří se starají o jejich každodenní trénink a tím, že je mají na jednom místě, tak jsou schopni udržet funkční tréninkovou skupinu a motivující prostředí.

Juniorské MS 2013 – Poznáte, kdo z českých reprezentantů vydržel až do dospělých? (foto: archiv Marka Schustera)

Ukončení střední školy je jednoznačně největší změna v dosavadním životě mladých závodníků. Končí jim “domácí full service”, často mění místo svého bydliště přestěhováním se do města, kde studují. Spousta dosavadního volného času je vyplněna organizačními záležitostmi se zahájením studia, sžitím se s novým prostředím a s novými kamarády a do toho samozřejmě náročnost daných vysokých škol, které z nepochopitelných důvodů často vrcholový sport nepodporují. Zajímavě o tom pojednává v časopise Coach 8/2022 bývalý veslař Ondřej Synek: “Super systém mají například ve Švýcarsku, ve skandinávských zemích i v Německu nebo v Rakousku. Je to všechno okolo nás, ale tady to drhne. Všude je naprosto zásadní a perfektně fungující princip školství versus sport. Ve světě jsou sportovci ve vzdělávání plně podporováni, a ještě jim studium zaplatí. Školy sportovce berou za svou reklamu. U nás je to obráceně, nám hází klacky pod nohy. Školy neuvolňují sportovce na soustředění ani na závody a pro vrcholového sportovce je paradoxně nejtěžší vystudovat Fakultu tělesné výchovy a sportu.” (celý zajímavý rozhovor k přečtení zde). Spousta studentů se v této době také učí efektivně nakládat se svým časem, na což dříve nebyli zvyklí kvůli více naplánovanému programu dne z domova, střední školy či klubů. 

Ze sportovního hlediska změna bydliště s sebou přináší i hledání si nových tréninkových možností. V našem případě musí být aktivní především sám závodník nebo jeho trenér. V porovnání s jinými sporty má OB u nás bezesporu výhodu v tom, že kluby jsou poměrně rovnoměrně rozmístěny po celé republice a v mnoha univerzitních městech fungují velké kluby, které mohou nabídnout tréninkové možnosti studentům. Dle průzkumu provedeného v minulém roce na vzorku 25 závodníků, kteří v uplynulých letech prošli juniorskou reprezentací, bylo zjištěno, že jen pro 16 % závodníků byl problém si v novém prostředí vytvořit tréninkové možnosti. Pokud závodníci nechtějí po dobu studia měnit klubový dres, tak poskytnuté zázemí je do jisté míry dobrá vůle klubů v daných městech a je třeba si toho vážit. Na druhou stranu se těmto klubům zlepší kvalita tréninkové skupiny, pokud jim chodí na trénink pravidelně někteří reprezentanti.

Pokud má závodník výše uvedenou situaci vyřešenou, mohlo by se zdát, že mu nic nebrání v dalším tréninku. Ale není tomu tak vždy. Tak jak se mění závodníkům možnosti, mění se i jejich pohled na život. To, že někomu dává v 18 letech smysl podstupovat náročný vytrvalostní trénink, tak to nemusí platit ve 21 letech. Závodníkům se otevírají nové možnosti v podobě studia lukrativního oboru a časově náročné přípravy na budoucí povolání. Vzhledem k tomu, že se pohybujeme ve sportu, který závodníky na alespoň část jejich života finančně nezabezpečí, je třeba s těmito důvody vždy počítat a respektovat je. Tyto závodníky většinou v pokračování na vrcholové úrovni nepřesvědčíme. Se stejnou intenzitou, s jakou se věnovali tréninku, aby byli výborní závodníci, tak se budou věnovat studiu, kde to často dotáhnou na špičky ve svém oboru. Z průzkumu vyplynulo, že takovýchto závodníků je zhruba 12 % z celkového šetřeného vzorku.

Michal “Paradise” Hubáček: Přechod do dospělých jsem nezvládl

O-News.cz (2016)

Většina závodníků, která s vrcholovým OB nakonec skončila, se ale rekrutuje ze skupiny, kdy připouští, že pokud by v tuto dobu měli kolem sebe lidi nebo tréninkovou skupinu, která by je více motivovala k tréninku, tak by pravděpodobně po juniorském období nekončili a pokračovali by dále. V našem případě se jedná až o 54 % závodníků ze skupiny, která uvedla, že skončila s vrcholovým orienťákem po období juniorů. Toto je situace, která je ovlivnitelná a dá se s ní pracovat.

Dalším důležitým aspektem, který je třeba zmínit je, že někteří závodníci končí či spíše se vytratí z čela výsledkových listin proto, že už dosáhli svého výkonnostního maxima, a i když se snaží, neumí svůj výkon posunout dále. Toto připustilo 23 % závodníků, kteří po juniorském období s vrcholovým OB skončili. Výkon v dorosteneckých kategoriích (speciálně v DH16) totiž ovlivňuje především technická vyspělost, a proto můžeme mít v popředí i závodníky, jejichž fyzička je spíše průměrná. V juniorech a starších dorostencích (hlavně druhým rokem) dochází ke zlomu, kdy se fyzická kondice dostává čím dál více do popředí, protože technicky vyspělých závodníků je v této věkové kategorii mnohem více. V dospělých se pak tento trend projeví naplno. V některých sportovních odvětvích je i z tohoto důvodu zařazena do soutěží kategorie U23.

Výkon v dorosteneckých kategoriích ovlivňuje především technická vyspělost, a proto můžeme mít v popředí i závodníky, jejichž fyzička je spíše průměrná. V juniorech a starších dorostencích dochází ke zlomu, kdy se fyzická kondice dostává čím dál více do popředí (foto: Jiří Čech, ME dorostu 2022)

Z průzkumu ale vyplynulo i několik pozitivních věcí. Ze skupiny, ve které závodníci uvedli, že pokračují dále s vrcholovým OB, nemá jen 17 % závodníků dobré podmínky pro trénink. Navíc přes 90 % závodníků z této skupiny uvedlo, že má dostatečné množství tréninkových kempů, ať klubových či reprezentačních. Většina těchto závodníků také zmínila, že chce nebo alespoň uvažuje, že bude po skončení vysoké školy pokračovat ve sportovní kariéře, přičemž stejná skupina by uvažovala i nad tím, že by přizpůsobila výši svého pracovního úvazku vrcholovému tréninku. 

Z výše uvedeného vyplývá, že konec některých nadějných závodníků po juniorské kategorii je do jisté míry přirozený stav, který tu bude vždy. Celý systém funguje na principu pyramidy. Nám konkrétně se daří mít široké zastoupení v žactvu a mladších dorostencích, za což částečně vděčíme i tomu, že jsme rodinný sport se širokou členskou základnou. První výběr poskytují testy do TSM, které ale i tak dávají příležitost velmi širokému spektru závodníků, další síto přichází v rámci juniorské reprezentace a pak postup těch, kteří se osvědčili, do dospělé reprezentace. 

Aby nám přesto zbytečně někdo neskončil z výše uvedených důvodů, tak je z mého pohledu určitě žádoucí, aby závodníci měli i v 19 a více letech své osobní trenéry nebo konzultanty. Dobrá rada nebo povzbuzení udělá často hrozně moc a někdy je to opravdu o efektivním plánování tréninků v rámci volného času mezi studiem, který závodníci mají. Tuto náročnou situaci dokáže mnohem lépe překlenout také fungující tréninková parta, proto může být řešením třeba přestup do klubu v místě studia.

Přeji všem současným i budoucím juniorům, aby si dokázali najít správnou cestu v tomto náročném, ale zvládnutelném období!

Pavel Košárek

Český juniorský tým na MS 2022 (včetně trenérů) – Kdo nastoupí na reprezentační dráhu i v dospělých (foto: Czech Junior Orienteering Team)

1 komentář

  1. Avatar

    Ahoj,
    je velmi dobře, že Pavel Košárek toto téma otevřel a pěkně zhodnotil současný stav. Z mojí zkušenosti vím, že mnoho výrazných talentů se spokojilo po přechodu do dospělých s běháním v průměru elity (v lepším případě), a to zejména proto, že v orienťáku nevidí studijní a profesní budoucnost. Dobré je, že většina našich juniorů a juniorek má díky oddílovým komunitám a dobrému systému soutěží a vícedenních závodů k orienťáku trvalý vztah, a v nějaké podobě u něj zůstávají. Špatné je, že systémově zatím neumíme nabídnout studijní a profesní podmínky motivované špičce tak, aby jim stálo za to absolvovat tréninkovou několikaletou řeholi vedoucí do světové špičky. Takže to je spíš o absolutní zapálenosti jednotlivců a většina talentů do toho celkem logicky nejde. Protože jde o komplexní problém, jeho řešení je také dlouhodobé a skládající se z postupných kroků. A k tomu potřebujeme jasnou vizi, k jakému stavu podpory špičkových juniorů a reprezentace chceme směřovat. Společné vize vznikají v otevřené diskusi všech, co k tomu mají co říci, takže za sebe bych určitě uvítal společný seminář s konkrétními výstupy pracovních skupin. Témata např: propojení VŠ studia a tréninku (ale i třeba sportovní programy na SŠ – v Turnově jsme ho založili, jde to), profesionální skupinová podpora dospělé reprezentace, pracovní úvazky v OB (trenéři SCM oblastí) a další možnosti, které se postupně složí do systémové změny. Bohužel, něco se týká obecně špatně nastavené podpory sportu v ČR, takže nezbyde, než se třeba také stát hybatelem změn na vyšší úrovni. A mezitím bojovat s loby olympijských sportů (byť se na OH třeba 50 let nepodívaly..), že si běhání mezi stromy nezaslouží finanční podporu. Naštěstí některé viditelné přednosti OB jsou na naší straně a veřejnost je umí ocenit.. Takže díky Pavlovi za analýzu a rád se připojím k případnému dalšímu kroku.

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 23. 5. 2024
a svátek má Vladimír.