Pořádáme oblasťák! – DÍL 1

od | 27. 5. 2020 | Metodika, Orientační běh

Orientační běh není jako fotbal. Přijdou tři rozhodčí, upraví se trávník a jde se na to. Ano, řada věcí je složitějších. Neberte to úplně doslova. Příprava jednoho závodu v orientačním běhu ale zabere měsíce práce. O-News.cz přichází s novým seriálem o pořádání závodů.

Rapidně stoupá členská základna Českého svazu orientačních sportů. Počet závodů je však konstantní, v některé roky i klesá. Řada klubů má nejrůznější obavy nebo neví, jak některé věci řešit. Tento seriál by měl být malým pomocníkem. Naše nejlepší know-how se pokusíme vložit do textů seriálu.

O čem to je
Na začátku celého procesu je potřeba vymyslet koncept, zvolit terén, na základě toho vyřídit povolení (a to mnohdy není vůbec jednoduché), příprava mapy (které v dnešní době vykonávají již specializovaní mapaři-kartografové), základní rámec sportovního programu (jak vymyslet jednotlivé etapy v jednom lese, kde situovat starty a cíle s různými omezeními).  Do toho přicházejí další věci – zajišťuje se shromaždiště a parkoviště, zamlouvají se služby (vyblokované volno v tiskárně, catering či jiný druh občerstvení, mobilní záchody, ubytování, nákup mapníků…). Stavitelé tratí tvoří tratě, ředitel závodů dává dohromady pořadatelský tým. Vydává se rozpis, ten se zveřejňuje na hotové webové stránky ideálně s administračním zázemí a také do ORISu, kde se musí vyplnit i zadat další náležitosti (kategorie, vklad, umístění v mapě, …).

Prezentace. Místo, kam závodníci chodí jako první. Foto: Jan Picek.

Kontinuálně běží přihlášky. Do konce termínu přihlášek jde většinou vše hladce, několik dotazů v průběhu dlouhého časového úseku nic neznamená. Po konci přihlášek se najednou všichni závodníci vzpamatují, někteří chtějí změnit čip, jiní dohlásit, další přehodit na konec startovního pole, ostatní změnit kategorii. Připravuje se mapa do tisku, která musí mít také své náležitosti (žádost o evidenční číslo, tiráž, …). Průběžně se hasí průšvihy – tratě nemohou vést po této louce, jedno parkoviště bylo majitelem zamítnuto, nejsou vytištěné popisy, diplomy nemají v názvu jedno slovo, nejezdí skútr, došel toner… Zvlášť se stále ladí to nejdůležitější – stavba tratí. Tratě musí odpovídat definicím, nesmějí být spojené tak, aby nenarušily startovku, mapa v místě kontrol perfektní, popis kontroly jasně definovaný, tratě ideálně otestované… A můžeme pokračovat dál.

Ne strašit, ale podporovat
Úkonů je opravdu hodně. Smyslem nového seriálu na O-News.cz však není Vás odradit, ale naopak podpořit, nabídnout vám ucelené informace a motivovat vás k pořádání. Seriál budeme postupně připravovat v relativně úzké radě, ale je jasné, že třeba všechny okolnosti nevychytáme. Budeme rádi za zpětnou vazbu. Kompletní materiál i s připomínkami pak vydá Metodická rada ČSOS na Metodickém portálu, kde to bude velmi ucelené a stále aktualizované. Nebojte se nám teda ozvat na e-mailu redakce@o-news.cz.

Bez práce nejsou koláče. A u pořádání to platí dvojnásob. Foto: Petr Kadeřávek.

Proč závody pořádat?
Bez závodů by náš sport nemohl existovat. Závody jsou místa, kde se setkává naše komunita, aby nejen přetavila své výkony, zasportovala si, ale též se pobavila s kamarády, nakoupila sportovní i jiné vybavení. Co je však unikátní, tak každý závod je zcela jiný. A to nejen tím, že trať není vždy stejná. Často není zcela stejný organizační tým, terén, shromaždiště, … A to je možná to největší kouzlo pořadatelů, vždy jsou na začátku velkého dobrodružství. Snu. V lese, kam jsme s babičkou chodili na houby, tam, kde se vždycky konala nějaká dětská akce, najednou bude závod v orientačním běhu. A co může být na konci?

Sedm důvodů, proč pořádat závody v OB

  1. Chci ostatním dopřát unikátní zážitek
  2. Baví mě vymýšlet koncepci a organizovat lidi
  3. Uspokojuje mě, když vidím spokojené reakci
  4. Je to prestižní záležitost 
  5. Můžu se řadu nových věcí naučit, které využiji i v jiných profesích
  6. Chci vrátit všem to, co dělají pro mě jiní
  7. Může to mít pro mě nebo klub řadu benefitů (nová mapa, zisk financí)

Pokračování seriálu je naplánováno za dalších 14 dní. Tématem bude, jak začít a na nic nezapomenout při plánování.

Seriál “Pořádáme oblasťák”
Díl 1
Díl 2
Díl 3
Díl 4

9 Komentáře

  1. Avatar

    Nechci zbytečně rýpat, ale pokud chcete psát o pořádání oblže, tak opravdu není potřeba velký ansámbl lidí a zas tak moc času. Sám jako poměrně zkušený pořadatel preferuji spíš menší pořadatelský tým a kvalitní oblastňák klidně pro 500 lidí umím vcelku v pohodě udělat v sedmi lidech, kteří přesně vědí, co mají dělat. Příprava pak zabere tak týden intenzivní činnosti celého týmu po odpoledních a večerech. Tedy za předpokladu, že máte nějakou mapu, které stačí jen drobná revize a máte dobré vztahy s vlastníky lesů ve vašem okolí.

    Jen pro ilustraci hrubé rozložení práce.

    Start – 2 lidi
    Cíl – 1 člověk
    Vyčítání + prezentace – 3 lidé
    + ředitel, který řeší aktuální problémy a dělá spojku

    Roznos a sběr pak mají na starosti 3 lidi ze startu a cíle. Občersvení v lese v případě klasiky samoobslužné pomocí malých PET lahví. Parkování při dobré předpřípravě zvládne jeden člověk z prezentace + ředitel opozdilce.

    A když jsme tak u toho, tak v současném COVID režimu stačí i na klasiku 4 pořadatelé + 1 “COVID důstojník”, co se stará o dodržování všech vládních předpisů. Kdo nevěří, může se v sobotu přesvědčit na 3.JLL 🙂

    Odpovědět
  2. Avatar

    Kvalitní oblasťák s takovýmto minimalismem neuděláš. Ani pro těch 500. 2 lidi na startu? A ještě před závodem dají roznos? Ale zimní ligu dáš.

    Odpovědět
    • Avatar

      Ale to víš, že udělám 🙂 třeba tento náš první oblastňák s MBM:

      https://oris.orientacnisporty.cz/Zavod?id=2967

      Jestli máš zájem, pošlu podrobný jízdní řád celého dne. Je pravda, že nás tam bylo 10, z toho ale dva lidi jen na chvíli (pomoc s roznosem a sběrem). A důležitým faktem bylo, že 7 z těch 10 lidí předtím v životě nic nepořádalo.

      A byly i fotky z lesa od pořadatelů 😉

      P.S. Zimní ligu děláme ve dvou.

      Odpovědět
      • Avatar

        Teoreticky si ve “sci-fi” režimu dokážu představit C závody s nula pořadateli na místě. Myslím to jako vtip, ale asi by to šlo: kontroly den předem, sběr den po, web kamery u pořadatele a na startu …. Když se však cokoli pohnojí, nezbývá než zrušit celou akci.

        Opusťme svět fantazie a vraťme se do reálného světa. Na C závodech bych si nedovolil ten hazard, nemít lidi na zástup. Může se podařit udělat Cčka v 7 lidech, ale ne pravidelně několikrát po sobě. Co uděláte, když vám: seberou kontrolu, máte zraněného závodníka? Zahodíte práci všech, kteří táhli přípravu závodů?

        Když jsme dělali Bčka v Beskydech, napadlolo mezi časy 05 a 70 cca 20 cm sněhu, o rok později tamtéž jsme měli dlouhou přeháňku i s krupobitím. Kdybych měl jako pořadatel za úkol roznášet kontroly, hned poté mrznout na startu a pak jít do lesa sbírat kontroly, už bych si příště nějaké to pořádání mohl taky rozmyslet.

        Pro všechny: Zkuste sem napsat nějaký nepředpokládaný zájeb, který jste museli při pořádání řešit. Když bude úsměvná nebude to vadit….

        Odpovědět
        • Avatar

          Tohle je přesně o tom, aby každý věděl, co přesně má dělat a na řešení problémů tam jeden člověk je i při sedmi pořadatelích.

          Konkrétně:

          Ukradená kontrola – to je velký problém a nevyřešíš to uspokojivě nikdy. Zažil jsem to kdysi v dorostu na B-čkách v Petříkově, kde bylo spousta pořadatelů. Důvod je, že ti to nahlásí typicky závodník v cíli až doběhne, Tedy se zpožděním v řádu desítek minut. V tom případě se musí sbalit někdo z cíle a valit do lesa. Na to je tam ten ředitel, typicky vybavený kolem. Částečně to řeší důsledné štítkování, jelikož štítek tam většinou i po ukradení kontroly zůstane.

          Zraněný závodník – většinou dojde do cíle, nebo ho tam někdo dovede. V tom případě není problém. Je tam ředitel a jeden z lidí na vyčítání prostě přeruší vyvěšování průběžných výsledků, I tak tam budou na vyčítání dva, což stačí. Pokud se stane nějaký průser v lese a závodníka není možné dopravit do cíle, tak se stejně okamžitě volá rychlá. A ti dva zmínění lidé vyráží okamžitě na místo s lékárničkou. Na průběh závodu to nemá opět žádný vliv.

          Osobně jsem pak řešil něco podobného ukradené kontrole. Dělal jsem hlavního rozhodčího na oblastním závodě, který pořádal jiny klub. Poctivě jsem to oštítkoval dvěma štítky. Roznašeči to měli jednoduché – najít štítek, zkontrolovat číslo, postavit kontrolu a jeden donést do cíle. Pokud ho nenajdou, tak okamžitě volat. Já to pak v cíli důsledně kontroloval. A jeden veterán “mistr světa” donesl o štítek míň. Tak se ho ptám, kde ho má, jestli ho jen vytrousil cestou, nebo co se děje. Prý ho nenašel, ale kontrola je určitě dobře. Tak jsem mu vynadal a valil do lesa. Kontrola byla samozřejmě o 50 metrů jinde a opravoval jsem to v čase zhruba 5, těsně před prvními závodníky. A co tím chci říct? Ať máš pořadatelů kolik chceš, musí ten tým být zkušený. A čím víc jich máš, tím těžší je to koordinovat. Proto preferuji pořádání v co nejmenším počtu lidí, kterým stoprocentně věřím.

          A to, že pořádání není sranda (fyzicky ani psychicky) ví každý. V případě oblastňáku na klasice to znamená intenzivní činnost na 12 hodin bez ohledu na počasí a navíc hodně brzké vstávání. Kdokoliv pořádá to ví a je na to připraven.

          Odpovědět
          • Avatar

            Pokud chcete něco prodiskutovat, napište mailem Váš telefon a prodebatujem to.

            Měl jsem dvě připomínky:

            * mít dostatek pořadatelů pro případ nenadálých událostí. Vy sám přiznáváte, že toto problém je. Na druhou stranu doporučujete malý počet pořadatelů? Nechápu. Dva lidé odběhnou ke zraněnému, pak za pět minut doběhne závodník, že nepípá krabička XY.

            * nepřetěžovat pořadatele. Jsme malý oddíl a na roznos si pravidelně domlouváme kamarády z jiných oddílů. Pokud chci aby mi pomohli i příště, musím po nich chtít jen tolik aby se mnou nadále kamarády zůstali. Člověk v presu Vám navíc může průser nechtěně vyrobit.

            Pro ostatní:

            Byl bych nerad aby zde z diskuse vyplynulo, že na kvalitní Cčka stačí na místě 10 pořadatelů, z nichž 7 to ještě nemá zažité. To může fungovat, pouze když máte štěstí a nepředpokládané události se vám vyhýbají.

            HR by neměl problémy fyzicky řešit, ale vždy mít někoho, koho tím pověří.

            Štítky a lístečky – to je snad součást zkoušek na R3

          • Avatar

            Nejsem si vědom toho, že bych doporučoval velký pořadatelský tým. Naopak pro jakékoliv pořádání doporučuji spíše malý zkušený tým. Na základě svých zkušeností si myslím, že to minimalizuje riziko chyby.

            Osobně jsem zažil několik závodů, kde chyby pramenily právě ze snahy mít velký pořadatelský tým i za cenu nezkušenosti jednotlivých pořadatelů. Zářným příkladem je veřejný závod při MČR na strintu v Táboře, kde se na startu děly neskutečné věci.

            Pokud se přihlásím na pořádání, musím mít zajištěný pořadatelský tým. A zvát si na pomoc lidi z jiných oddílů mi nepřipadá jako řešení – až na výjimky jako třeba pozice stavitele trati nebo hlavního rozhodčího, pokud nemám dost lidí s R kvalifikacemi. Druhá věc je pořádání ve dvou klubech, kdy je to uvedeo i v oficiálních dokumentech. To je pak samozřejmě jiná.

            Jakékoliv pořádání není o kamarádíčkování natož nějaké “demokracii”. Pravidla OB poměrně jasně specifikují zodpovědnosti jednotlivých osob a ostatní pořadatelé prostě musí poslouchat a dodržovat noty, které tito “diktátoři” dají dohromady.

            Co se týče štítkování, tak Pravidla OB říkají, že HR je zodpovědný za mapu a umístění všech kontrol. Neznám ale moc HR, kteří by fyzicky oštítkovali nebo alespoň navštívili před závodem všechny kontroly. A ještě k tomu s tužkou v ruce, aby si poznačili detaily popisu kontroly (rozměry,..) a případně poznačili změny v mapě. A to se netýká jen oblastňáků, ale především federálů, kde je většinou v lese násobně více kontrol. Nehodlám tento stav nijak soudit, ale je to prostě realita současného českého OB.

            Pro všechny: Kvalitní lesní závod oblastního žebříčku (možná vyjma tří největších oblastí) LZE bez problémů uspořádat v sedmi lidech. Za tímto tvrzením si stojím a mám ho prakticky ověřeno. Netvrdím ovšem, že je to ideální cesta pro všechny pořadatele a že by to tak měli dělat všichni. Na druhou stranu pokud chci někoho učit pořádat, představím mu nejprve minimalistickou verzi a naučím ho, co opravdu nutně musí zvládnout. Až pak nabaluji všechny možné frajeřinky, na které potřebuji kvanta dalších pořadatelů. Když dojede záchranka k nehodě, tak také prvně zajišťuje životní funkce zraněných a až pak řeší vše další “nepodstatné”.

  3. Avatar

    Seriál jistě bude mít dost sledujících, včetně mě. Téma přímo vybízí k diskusím. Osvětová funkce bude důležitá, protože spousta závodníků si nedokáže ani představit, jakou práci pořadatelům přidělávají změnami na poslední chvíli a speciálními požadavky ve stylu chci startovat blízko toho a daleko od někoho jiného.

    Někdo dokáže super závody opravdu udělat s minimálním počtem pořadatelů (pro mě je vzorem třeba Advanta) a před tím smekám. Ale spousta mládežníků vůbec netuší, co je vše potřeba při pořádání ošetřit a udělat. A o sdílení zkušeností (a průšvihů) to podle mě je.

    Odpovědět
  4. Jan Picek

    Některé věci se řeší různě, to naprosto chápu. Proto jsem rád za první diskuzi a věřím, že v dalších dílech, kde se již budou řešit konkrétní věci, budou přibývat. Každý takový názor může přinést nový pohled a vzájemné obohacení.

    Odpovědět

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dnes je 1. 12. 2022
a svátek má Iva.