V sobotu odpoledne se v Plzni závodilo ve sprintu, který byl 4. závodem Manufaktura Českého poháru a 6. závodem INOV-8 CUP – žebříčku A, mimo to sbírali žáci body do Vyzývacího poháru 2018. Velice rychlý závod nalezl útočiště nejen v historickém centru, ale i v městských sportovních areálech a doběh byl přímo v centru závodu – na nádvoří v pivovaru Prazdroj.
Necelé 4 hodiny před závodem pořadatelům značně zkomplikoval závod správce pivovaru, který kvůli soukromé akci zakázal běh v části pivovaru. Sedmnácti tratím tedy museli pořadatelé upravit mapy a popisy a kontroly “zašrafovat”. I kvůli nejednoznačnému šrafování byl některým kategoriím po rozhodnutí jury počítán konec závodu na kontrole předcházející.
Nevyužitá část závodu K12 – K14.
Plzeň elitní
Jen týden po mistrovství republiky ve sprintu byl na řadě další závod na nejkratší distanci. Své rychlé nohy tak mohli předvést ti, kterým se závod v Táboře příliš nevyvedl. A to přesně udělala Adéla Indráková (ZBM), která i přes jednu chybu a jednu horší volbu postupu dokázala zvítězit. Vítězství však uhájila jen těsně, protože 2. v pořadí Barbora Zháňalová (také ZBM) vedla většinu trati a první místo ztratila až 2 kontroly před cílem, její ztráta byla 10 vteřin. O dalších 6 vteřin zpět byla třetí Lenka Mechlová (SHK).
V mužské elitě začali výborně Vojtěch Král (SSU) a Radek Nožka (LPU), naopak Miloš Nykodým (ZBM) chyboval hned na první kontrolu. Nykodým pak vše napravil na dlouhém postupu, který zvolil ideálně a ostatní na něj výrazně ztratili. Král pak ještě jednou výrazně chyboval a z boje o stupně vítězů pro něj zbylo “až” třetí” místo se ztrátou 12 vteřin. Druhé místo si vyrovnaným výkonem zasloužil Maďar Áron Bakó, nejlepším pak byl Miloš Nykodým, který se k vítězství propracovával z průběžného 23. místa a v cíli měl náskok na Baka 8 sekund.
Většina kategorií již na začátku tratí musela řešit volby, které rozhodovaly závod. Nejnáročnější pasáž závodu představovaly právě kontroly umístěné v okolí Rooseveltova mostu, který se musel pro jejich dosažení několikrát během závodu překonávat a to ve dvou výškových úrovních. Závodníci byli na tuto situaci důrazně upozorněni v pokynech včetně grafického znázornění. Ten, kdo si udělal předzávodní přípravu za pomoci dostupných mapových podkladů, tak měl ulehčenou situaci. Pro zdárné zvládnutí situace, tak bylo nutné si celý postup naplánovat hned na kontrole a pak ho už “jen” zrealizovat s ohledem na plot uprostřed mostu a zakázané schody.
Náročná pasáž úvodu závodu.
Zajímavou volbu postupu nabídla v mužské elitě už první kontrola – ideálně šel z jihu Král, naopak varianta Baka a Nykodýma ze severu byla ztrátová. Několik závodníků pohřbilo svůj závod, když naběhli na slepý most pod spojnicí ke kontrole.
Komplexní volba na 5. kontrolu ukázala, že se na ní dá hodně ztratit. Miloš Nykodým vyhrál o 8 vteřin, třetí závodník na postupu ztácel 15´´. Hájek ztratil severní volbou 37 vteřin, Procházka z jihu 24 vteřin a Král svým zaváháním na odběhu čtvrt minuty.
Poměrně vyrovnanou volbu poskytla 9. kontrola, výrazně však na ní odskočil Vojtěch Král, který roztočil své nohy a prostřední variantou zvítězil na postupu o 8 vteřin.
Plzeň nominační
Kategorie staršího dorostu a juniorů měly společné tratě, neboť právě závodníci těchto kategorií usilovali o body do nominačního žebříčku na Juniorské MS. Nejlépe si s tratěmi ale poradili zkušenější junioři – vyhráli Tereza Čechová a Tomáš Křivda, tady máme jejich reakce:
Tomáš Křivda: Sprint mohu z mé strany hodnotit jako fyzicky velmi vydařený a mapově zvládnutý. Gró celé trati uvězněné na mostě přes řeku Mži jsem rozluštil po cestě na druhou, resp. třetí kontrolu a potom už stačilo pouze strčit mapu do trenek a běžet. Trochu škoda, že se takový sprint počítá jako nominační k JWOC, resp. EYOC. Příští víkend nás čeká druhá polovina nominačních závodů, a to přesněji middle a long v Maďarsku. Očekávám velmi fyzicky náročné tratě v tropických teplotách a samozřejmě se opět pokusím neztratit ve výsledkové listině. Při poslední návštěvě to celkem šlo, tak doufám, že se mi povede navázat.
H20 (K3): ač se to na první pohled nezdá, vzdálenost na všech variantách postupů je téměř stejná. Bylo důležité si zapamatovat, kudy (schody) přibíhali závodníci na 2. kontrolu.
Stěžejní postup na trati juniorů: stavitel nabídl opravdu nepřeberné množství variant, kdy ty po levém břehu patřily mezi ty delší, ale zase byly nejjednodušší na realizaci. Nejkratší varianta byla nakonec ta, která se po vykličkování z mostu přiblížila nejvíc spojnici, ale i ostatní po pravém břehu byly konkurenceschopné. Nakonec opět platí odfiltrovat ty úplně nejdelší varianty a první rozumnou, pro kterou se rozhodnu, vzít a běžet. Je dobré využít znalosti terénu z předešlého postupu.
Tereza Čechová: Vítězství na sobotním sprintu mě samotnou velmi překvapilo. Snažila jsem se zaběhnout co nejlepší mapově vyrovnaný závod, ale i přesto jsem ke konci cítila v nohou páteční dráhu a z jedné nachytávky mě na poslední chvíli zachránily schody. Bohužel byly výsledky závodu ovlivněné tolika nepříjemnostmi, je mi líto jury i pořadatelů, kteří museli komplikace řešit. Maďarské terény budou nejen fyzicky, ale především mapově náročné a nejdůležitější bude neudělat výraznou chybu. Dopředu nejde nic uhodnout, tak uvidíme, jak to dopadne.
D20 (K3): pravá i levá strana mostu nabízela téměř rovnocenné varianty. Navíc ten, kdo odběhl ve směru postupu, byl na té výhodnější variantě. Pro toho, kdo si nevěděl se situací vůbec rady, zde byla možnosti delší hnědé únikovky.
Stěžejní postup juniorek: postup skládající se ze dvou částí, kdy se musel závodník dostat na konec mostu, nabídl opět spoustu kombinací. Zde se ale dalo vizuálně odhadnout, která varianta je nejkratší.
Nominační body sbírali i závodníci v kategoriích DH16 a DH18, kteří se mohou nominovat na ME dorostu. Nejvíce bodů patří v mladším dorostu Tereze Chrástové a Šimonu Marečkovi, ve starším dorostu pak Lence Polákové a Janu Gajdovi.
Pozávodní info:
(zpracování juniorských postupů: trenér JRD Pavel Košárek)
0 komentářů