Rozhovor s Petrem Kadem Kadeřávkem jsme zveřejnili před několika měsíci, nebyl ale uveřejněn celý. Kade je člověk přemýšlivý a psavý, takže jsme museli jeho rozhovor redakčně zkrátit. Přesto jeho myšlenky a názory byly natolik zajímavé, že jsme se je rozhodli uveřejnit nyní v čase svátečním.

Před 17 lety jsi v rozhovoru do oddílové ročenky OK 99 Hradec Králové dostal otázku, kde bude orientační běh v roce 2020. Skvěle si prognostikoval nástup GPS trackingu a lesních kamer. Kde náš sport vidíš za dalších 10 let?

Tipoval bych další zvyšování podílu sprintových disciplín. Koneckonců už je na to našlápnuto. Pro samostatné sprintové MS už se řeší, co dalšího se na něm poběží, aby to nebyly jen dva závody. Zvažuje se knock-out sprint, dvoučlenné štafety… Disciplína, která bude na MS, pak logicky bude zařazena i do domácí termínovky.

Myslíš, že nastane doba, kdy budeme běhat lesní a sprintové disciplíny 50:50 ?

Těžko říct. Podíl lesních proti městským disciplínám podle mě určují dvě hlavní okolnosti a ani u jedné si netroufnu posoudit, jak moc se bude jejich vliv ještě rozšiřovat. Jednak chuť závodníků běhat to nebo to a jednak „politický“ vliv federací, IOF a jejich funkcionářů, kteří rozhodují o dalším vývoji. A to nemusí být pouze reflexí názoru běžců, ale třeba snahou dále se prosazovat pro sponzory a média. V čemž jsem možná v menšině, ale moc bych to nepřeháněl. Alespoň ne do té roviny, v níž už by to mohlo být na úkor podstaty sportu.

Čím si vlastně vysvětluješ, že se ve sportu obecně stále častěji vidíme kratší, kontaktní typy závodů (paralelní sjezd, biatlonové štafety dvojic, hromadné starty …)?

Obecně zkracování disciplín nebo zvyšování podílu těch kratších vnímám jako kontext doby. Zpohodlňování naší evropské civilizace, trend všechno zkracovat, zrychlovat …

Jsou sprinteři typu Usain Bolt budoucností OB ? Zdroj: lostivalepensante.it

A co nějaké micro-O nebo podobné ultra krátké typy OB?

Další zkracování a výrazný nárůst popularity modelů jako micro-O nečekám. Z pohledu závodníka to už je příliš velká odbočka od původní myšlenky OB. Z pohledu diváka (médií) už je to myslím příliš nepřehledné. Spíš si prostě dokážu představit přibývání sprintů a třeba v létě během Ria mě napadlo, kdy někdo přijde s tím, že by se na olympiádě OB dal udělat třeba na golfovém hřišti. Teď to myslím spíš jako vtip, ale…

Jak se k rozmachu sprintů staví Kade jako závodník?

Patřím k těm konzervám, které takový vývoj berou spíš jako takové nutné zlo. Mám rád orienťák jako přírodní sport – tedy kontroly v lese, individuální pohyb v přírodě. Sprint je taková super hra, u které nechci snižovat technickou a samozřejmě ani fyzickou náročnost, ale už je to něco jiného. Při ME jsem si navíc uvědomil, jaká pakárna kolem toho je… Kilometry mlík (aby bylo ošéfované, že někdo vědomě/nevědomě nezíská pár sekund přeběhnutím olivového), ohlídat otevřené/zavřené branky, rozmístit umělé plůtky (jejichž jsem zastáncem, aby se nevytratil moment překvapení při závodě), zajištění souhlasu vlastníků, veřejnost v prostoru….

Nekonečné diskuze kolem čitelnosti mapy, mapového klíče, co se smělo nebo nesmělo přeskočit, přeběhnout, seskočit… Kolik výsledků sprintových závodů bylo i na medailových pozicích relativizováno tím, že někdo to přeběhl, někdo ne, někdo se přiznal a někdo se nepřiznal. Koneckonců cosi se povídalo i na ME v Jeseníku (nebudu jmenovat, protože je to v úrovni drbů).

Dlouhodobě jezdíš fotit i ty největší závody (MS, ME, SP…), máš tedy zkušenosti ze závodů nejvyšších. Jak podle Tebe může náš sport ovlivnit rozdělení mistrovství světa na lesní a sprintové (obě MS se budou ob rok střídat, lesní začíná v roce 2019 v norském Sarpsborgu 50 km od dějiště letošního MS, sprintové 2020 v západním Dánsku – pozn. red.)?

Asi mi to po sportovní stránce nepřijde nakonec jako špatný nápad. Sice to pořád všechno vnímám jako jeden sport a přijde mi trochu škoda ho trhat na víc akcí. Stejně ale málokdo jezdíme fandit přímo na místo a pak je jedno, jestli to od počítače sledujeme naráz nebo po částech. MS konající se jednou za dva roky, by mohlo být o něco cennějším vrcholem. Když jsem se ptal na názory, zjistil jsem jedno ekonomické mínus. Dotace do sportu se (nejen) u nás odvíjejí mj. od medailí a tohle tedy znamená potenciál pro jejich snížení …

Docela velké plus vidím v tom, že to závodníkům umožní účastnit se více disciplín. Nechci shazovat ničí výkony, ale kdoví, jak by vypadaly třeba výsledky klasiky, kdyby jí běželi i všichni účastníci middlu a naopak.

A vlastně by to mohlo být plus i pořadatelského hlediska, potýkáme se s problémem, že stále méně zemí má zájem o pořádání, při stále se zvyšující laťce nároků. Menší počet závodů by tomu mohl pomoct. Ale těžko říct, technické a technologické zázemí a výbava bude nutná pořád stejná, jen po kratší dobu.

Bude MS 2019 v Norsku definitivní korunovací Olafa Lundanese v lesních disciplínách? Zdroj: Twitter WOC 2016 Sweden

A co říkáš na specialitu OB, kdy je paradoxně na ME větší konkurence než na MS ? (Na MS nasazují týmy kvótou určený počet závodníků přímo do finále, maximálně 3 + mistr světa. Na ME může běžet kvalifikaci až 6 + 2 závodníci z jedné země. Obsazení finále je určeno dle aktuální formy, ne výsledků celého státu v roce loňském. – pozn. red.)

Osobně bych byl rozhodně pro, aby se rozdvojení MS využilo právě k návratu kvalifikací a tedy zvýšení počtu účastníků za jednotlivé země. Aby MS ve skutečnosti nebylo méně kvalitním závodem než ME. Je škoda, že někteří třeba ME i vynechají jen proto, že MS má přece jen větší zvuk.  Pro MS 2019 opět bude kvalifikace na middlu, ne však na klasice. Myslím si, že zrovna by to prospělo. Kvalifikací prosáté startovní pole by umožňovalo prodloužit startovní intervaly. Letošní klasika na MS ve Švédsku to byl ukázkový výsměch současnému systému.

Děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu šťastných chvil s mapou v ruce i bez ní!

Zdroj úvodní fotky: dreamstime