Pokračujeme s pátečními prázdninovými sloupky, tentokrát do rubriky přispěl Radim Hošek. Ten měl na starosti za organizační tým na Mistrovství světa v orientačním běhu 2021 v Doksech televizní přenosy. Jaké všechny věci se musely řešit? Kde byly největší problémy? Příjemné čtení!

WOC2021 z pohledu televizního

„Hele, není jistý, jak to bude na MS s divákama, ty TV přenosy budou vcelku zásadní.“ Honza Picek

Český divák měl možnost vidět 1 záznam a 4 přímé přenosy, celkem asi 10 hodin orienťáku. Ve skutečnosti jsme pro mezinárodní vysílání vyrobili asi 17,5 hodiny přímých přenosů, které mohli sledovat diváci ve Švédsku, Finsku, Norsku, Švýcarsku, Rakousku a Francii. K tomu byl IOF live stream dostupný po celém světě s anglickým i ruským komentářem. A ještě přidám jedno číslo, pro to všechno bylo v závodních prostorech nataženo celkem 54 km optických kabelů.

Spolupráce s televizí, kterou jsem měl na MS na starosti, je vždycky exkurzí do úplně jiného světa, plnou nevšedních zážitků. O devět nejzajímavějších (z těch publikovatelných) jsem se rozhodl podělit.

1.      Sestava ČT
Petr Kubásek jako komentátor, Honza Vařeka ve studiu a Kuba Stařík jako reportér, to byla zamýšlená sestava. V té se pak z různých důvodů škrtalo a zůstal Kuba Stařík v dvojroli moderátora ve studiu i komentátora (a klobouk dolů za to, jak to zvládl!). Reportérem pak byl – orienťákem do té doby nepolíbený – Honza Pěruška. Z toho, co jsem viděl, odvedl kvalitní práci. Pravda je, že když jsem ho nakonec před štafetami vzal alespoň do závěrečného pytlíku, tvářil se, že měl asi trochu jinou představu o našem sportu;)

2.      Karel Jonák
Přenosy z MS v České republice, to je na jedné straně spolupráce s Českou televizí, pro kterou je orienťák vrcholem logistické náročnosti a tak trochu nechápou, proč to nemůžem běhat na ovále nebo radši rovnou v hale, a na straně druhé se zkušeným režisérem Karlem Jonákem, který produkoval přenosy na posledních asi 10 mistrovstvích světa a nic pro něj není problém. Karel je vůbec výbornej, má totiž přehled ve světovém o-dění jako málokdo z nás nebo z vás. No přiznejte, kdo podle stylu běhu poznáte Kennyho Kivikase?

3.      Course preview
O velký kus dopředu posunula představovačku tratí vydařená videa od Petra Hostaše. Sice někdy na poslední chvíli, ale dodal všechno, co bylo přislíbeno. Třeba texty českého voice-overu od Honzy Vařeky k videím longu vznikaly v noci před závodem. Doteď si vybavuju, jak při korekturách textu asi ve dvě ráno váhám, jestli tu hlášku o „základním kurzu horolezení“ mám celou škrtnout, nebo ji tam v zájmu pochopení u neorienťáckých diváků nechat. Jak jsem se rozhodl, se můžete přesvědčit na facebooku Czech orienteering memes.

4.      Střih pro český přenos
V úvodu píšu o 4 přímých přenosech, ale u lesních disciplín bylo vysílací okno v programu ČT tak malé, že jsme museli dění před přenosem narychlo sestříhat a zařadit na začátek přenosu. Týden před MS jsem byl požádán, abych „vyčlenil člověka“, který bude k ruce během toho stříhání. Tou dobou už nebylo lidí nazbyt, tak jsem se ke střihání posadil sám a dostal jsem pochvalu, odvedl jsem kvalitní práci 😉 Největší masakr byl long, kde jsme 5 hodin přenosu odvysílali za dvě hodiny, z přenosu se tak poroučel třeba celkově pátý Emil Svensk a já se až do konce modlil, aby nakonec nebral medaili.

5.      Umístění přenosových vozů
Na krásnou louku pod Bukovou sice vyjel kamion SunInventu s vybavením arény, přenosové vozy ČT ovšem zůstaly podle plánu pod kopcem, nedaleko startu. Vzdálenost TV compoundu do arény tak přesáhla jednu míli. V Heřmánkách jsme zase parkovali celý ansámbl na zpevněné cestě před roubenkou dole ve vsi, pro jejíž majitele to byl nezapomenutelný zážitek. Za zámkem v Doksech pak přenosáky zaparkovaly o 30 metrů jinde, než sportovní úsek plánoval, a bylo z toho asi hodinové mrzení (a přestavování karantény) a můj největší průšvih za celé MS.

6.      GPS tým
Původní plán mít na MS přítomného přímo Pekku Varise (autora aplikace GPS tracking), vzal brzy za své a my jsme museli vybudovat prakticky nový tým na obsluhu GPS trackingu v přenosových vozech. Absolvovali jsme i zmatené online školení, ze kterého se nakonec podařilo vydestilovat vše potřebné a sestava Kuba Vlášek, Ondra Měšťan, Karel Vítek a Martin Váňa odvedla super práci. Navíc máme skvělé experty pro další přenosy, třeba z MČR.

7.      Signál v Heřmánkách
GPS jednotky mají SIM karty a pomocí nich posílají informace o svojí poloze. Pokud jsou zrovna v místě, kde není mobilní signál, GPSky se odmlčí, což jistě znáte, a zvlášť v live přenosu v televizi je to dost blbý. Protože naše MS akcentovalo sportovní atraktivitu terénu před kvalitou signálu (ještě týden před závodem nebyl v prostoru štafet téměř žádný), bylo potřeba signál posílit. To se nakonec povedlo i v době, kdy drtivá většina dostupných mobilních vysílačů putovala na Slovácko postižené tornádem. Pravda, signál byl od jiného operátora než SIM karty v jednotkách, ale odblokovat a vyměnit za večer 140 SIM karet není nic nezvládnutelného.

• 

8.      Online meeting s komentátory
Zajímavou novinkou byla i detailní prezentace tratí bezprostředně před závodem komentátorům ze všech zúčastněných televizních společností. Ani během nich nebyla nouze o zábavu. Když se Minně Kauppi (spolukomentátorce finské YLE) při představování tratě klasiky rozbrečelo dítě, Dann Wolf pohotově přispěchal s replikou: „Not the only one who will be crying about this course.“

9.      Drony
Heslo „Vždycky něco nového!“, razí Ivan Matějů, do jehož gesce dlouhodobě spolupráce s televizí patří. Tentokrát to byly drony. Celé to bylo naplánované daleko atraktivněji, než jaký byl nakonec výsledek, a to je velká škoda. O co by to bylo lepší, kdyby na pasece na Bukové létal dron tak nízko, jako v course preview od Hostáška, kdyby na štafetách měli koule na létání postupu 2-3 po otevřeném skalním ochozu nebo kdyby se jim v Terezíně vůbec podařilo dostat dron do vzduchu. Nicméně se nenecháváme odradit, příště drony znovu a lépe.

Radim Hošek