Zimní ligy jsou vítaným zpestřením zimní přípravy a mnoho z nich se koná pravidelně každý rok. Opět na Kozla se letos konalo po šestnácté a jednalo se v mnoha ohledech o výjimečný ročník. Pohledem hlavního pořadatele Žitného Chlebáka alias Dana Šafky:

Už někdy před rokem se zrodil nápad pro neobvyklý způsob dopravy na start: Vlakem. Všichni nastoupili v Mirošovicích na nádraží a vlak se postupně vyprazdňoval, protože každá kategorie startovala na jiné stanici. Do 9 km vzdálené Mrače dorazili závodníci hlavní kategorie A (15 km po čáře). Ty čekal nejprve běh na automaticky vygenerované mapě z laserscanu v nikdy nezmapovaných terénech v okolí Čerčanského Chlumu. Na vrcholu tohoto mohutného kopce čekala závodníky kontrola X, jedna z tradičních specialit Kozlího závodu. Kontrola, kterou je možné sebrat kdykoli během závodu – zbývající kontroly se musí absolvovat v daném pořadí. A startovní pole se skutečně rozdělilo – někteří brali Xko po kontrole 7 a někteří až po kontrole 9 (a validní by bylo se na něm zastavit i cestou z osmičky). Po několika kontrolách se závodníci objevili u krásného kostelíku ve Lštění s krásným výhledem na údolí Sázavy, kterou museli závodníci překonat, aby se dostali do části na orienťáckých mapách Hláska a Ježov.

Na konci mapy Ježov byla kontrola u roury dlouhé asi 50 m, jíž se dal absolvovat postup na další kontrolu, ale alternativně to šlo po mostě. Obě varianty si po 20 km naběhaných na nejdelší trati vyzkoušel Martin Lichtenberg, který si skoro na konci průběhu rourou vzpomněl, že neorazil kontrolu u jejího začátku. Zvolil raději postup vylézt rourou na vzdálenějším konci a vrátit se po mostě. Poslední část trati zavedla závodníky ke sběrné kontrole u Štičího rybníka v Mirošovicích a finišovalo se k zahrádce Restaurace na Hřišti.

• 

• 

V restauraci Na Hřišti a okolí se odehrává jedna z kapitol románu Citlivý člověk od Jáchyma Topola, vydaná v roce 2017. Hrdinové této knížky putují v mírně postapokalyptickém světě po obcích a osadách v blízkém okolí závodního prostoru a jejich pohledem jsou zaznamenány příběhy mnoha dalších postav, inspirovaných skutečnými lidmi, které Jáchym Topol potkal při jeho cestách v tomto kraji.

Přišlo mi, že tento kraj byl v knize vystižen úplně přesně a při stavbě trati se zrodil nápad, že by tato knížka mohla být krásnou výhrou pro nejlepší v hlavní kategorii. Do prosby o sponzorství jsem napsal, že pro mě kniha byla výjimečnou i tím, že jsem si snad všechna místa v knize znal a mohl si děj živě představovat tam, kde se odehrává. Odezva byla natolik pozitivní, že jsme v rámci osobního setkání domluvili autorské čtení v rámci závodu, které mělo velký úspěch – Jáchym Topol přečetl úvod ke kapitole Mirošovice, kde popisoval přímo cílovou restauraci. Po skončení čtení ještě autor předal hlavní cenu šampionovi Danovi Bolehovskému (VSP). V ženách zvítězila Majka Pospíšilová, která se na přečtení knížky těší. Dozví se tam, jak dopadla kapitola Mirošovice, komu „stékaly kapky z chundelů na jeho hrudi“, když přijel na žlutém člunu do Baštírny pod hradem Zlenice anebo jak moc se Máťovi Píťovi nelíbily moderní vlaky, kde se ani nedá otevřít okno.

Kompletní výsledky Opět na Kozla

Opět na Kozla si zapsal do svého deníčku šestnáctý ročník s tím, že se tento závod koná každý kalendářní rok od roku 2008. Některé ročníky se z různých důvodů konaly až v listopadu, někdy jsme se sešli na konci zimněligové sezóny v březnu, to vše si můžete přečíst v Kozlí historii. Všech ročníků se zúčastnil Miloš Novák (SCP), více než deset účastí má ještě dalších 25 lidí. Ze seznamu účastí lze také vyčíst, že se na Kozla podívalo za ty roky více než 1000 různých lidí a více než 2500x prošli cílem. Sedmnáctý ročník bude pravděpodobně v sobotu 27. 1.2024 v Pyšelích, což bude mimochodem na den přesně 16 let od prvního ročníku. Těšíme se na vás!

• 

• 

• 

Foto: archiv Dana Šafky