Spolupracovník redakce O-news.cz Jan Exner byl po celou dobu přítomen na šampionátu ve švédském Strömstadu. Pro naše čtenáře napsal zhodnocení MS jeho očima.

Světový šampionát v orientačním běhu 2016 je nyní minulostí. Emoce, pocity a vzpomínky na týden ve Švédsku jsou však stále čerstvé. Budu kout železo, dokud je žhavé a pokusím se vám svůj názor na šampionát krátce zformulovat v následujících třech odstavcích, v nichž se budu věnovat především organizaci šampionátu jako takového, výkonům české reprezentace a kandidatuře Dušana Vystavěla do Rady Mezinárodní orientační federace IOF.

1) Organizace

Celkově na mě organizace mistrovství světa působila velmi dobře. Na druhou stranu, nejlepší světový šampionát v historii, za který ho organizátoři prohlašovali, to podle mého názoru nebyl. Jsem si vědom toho, že zorganizovat tak velkou světovou akci stojí hodně úsilí a nechci působit jako kverulant, který si jenom stěžuje. Organizace se mi opravdu líbila. Pokud bych však měl přeci jenom poukázat na nedostatky, které jsem vnímal, zmínil bych ne úplně náročný a „přitažlivý“ terén sprintu a sprintových štafet, arénu pro klasickou trať, která na mě působila spíše jako aréna pro český oblasťák a samozřejmě i nekvalitní tisk map pro klasickou trať, které se závodníkům rozpíjely. To by se na mistrovství světa podle mého názoru opravdu stávat nemělo. Celkově dávám dvojku. Zároveň uznávám, že jsem náročný. Zúčastnil jsem se světových šampionátů v letech 2008, 2009, 2011, 2015  a 2016 a jedničku bych dal kromě Olomouce už jenom Francii v roce 2011.

2) Výkony českých reprezentantů

Dvě šestá místa a k tomu osm individuálních umístění v nejlepší dvacítce mohou v někom vzbudit pocit nepovedeného šampionátu. Možná to tak vnímají i samotní závodníci. Bez mučení se přiznám, že jsem to tak bezprostředně po skončení štafet vnímal i já. Postupem času jsem si však uvědomil, jak cenná jsou umístění, kterých čeští reprezentanti dosáhli. Myslím si, že ve Švédsku nemůžeme očekávat stejné výsledky, kterých naši závodníci dosahují v kontinentálních terénech. Trefně to po závodě na klasické trati vyjádřil Jan Šedivý: „Člověk musí vzít do úvahy, že tady je to trochu jiný sport než to, co děláme doma. Ať se tam jde někdo projít a uvědomí si, co se tam děje za orienťák, to nemá s kontinentálním orienťákem nic co do činění, prostě totální divočina.” Divočina, kterou jsou Seveřani odkojení a není se čemu divit, že v tomto terénu dominují. Konkurují jim pouze Švýcaři a někteří další závodníci, kteří však pravidelně závodí nebo trénují ve Skandinávii. Jistě, není a nemůže to být omluva pro slabší individuální výkony nebo pro štafetovou tragédii. Při celkovém hodnocení to však musíme vzít v úvahu a zůstat nohama na zemi.

Češi si ze šampionátu odvážejí dvě šestá místa a několik umístění na hraně první a druhé desítky. Foto: Lenka Klimplová

3) Kandidatura Dušana Vystavěla do Rady IOF

Na závěr si nechávám příběh, ke kterému mám snad co říct i díky tomu, že jsem do něj byl osobně zapojen. Dušan Vystavěl kandidoval do Rady IOF. Snažil se o to, aby měla Česká republika opět po dlouhé době zastoupení ve vládě orientačních sportů a aby měl více prostoru a možností realizovat své nápady a přispět k rozvoji orientačních sportů. Když se nyní zpětně podívat na období, během něhož jsme diskutovali jak jeho kandidaturu, tak i možnosti jeho zapojení v Radě IOF, setkali jsme se se zástupci Českého olympijského výboru s představením Dušanovy kandidatury i s prosbou o radu, připravovali nejrůznější dokumenty nebo třeba pilovali obsahovou stránku Dušanova projevu, mohu upřímně říct, že Dušan podle mě udělal vše, co bylo v jeho silách a možnostech. Vím, že Dušan vnímá konečný neúspěch jako svoji velkou prohru. Já to tak ale nevidím. Ačkoliv se to tentokrát nepovedlo, myslím si, že to posune zase o kousek dál jak Dušana samotného, tak i českou orientační diplomacii. Svět ví o našem zájmu. Budeme-li i nadále aktivní jak po formální stránce v orgánech IOF, tak i po té neformální díky nejrůznějším dobrovolným činnostem, jsem přesvědčený, že český zástupce nebude na své zvolení dlouho čekat.

Dušan Vystavěl bohužel do Rady IOF nebyl zvolen. Foto: Archiv redakce

Jan Exner

jenda.ex@gmail.com

Autor je spolupracovník redakce