Metodika: orienťáci se mohou učit i od lezců
Dnes je 12.12.2019

Metodika | Orientační běh | 20.11.2019

Co má na první pohled společného orienťák s lezením na umělé stěně? Nic? Naopak! Dnes se zaměříme na jeden poměrně zásadní společný rys a tím je vizualizace. Z hlediska metodiky jde o schopnost názorně zobrazit a zapamatovat si zrakové vjemy. Učit bychom se mohli i od nejlepšího lezce světa – Adama Ondry. Jeho video bylo inspirací pro tento článek u můžete ho zhlédnout pod článkem.

Jak to mají orienťáci?

K čemu je orienťákům již zmíněná vizualizace? Základním stavebním kamenem navigace ke kontrole je rozhodnutí, kudy poběžím a jaké záchytné body na postupu využiji. Toto rozhodnutí se většinou provádí pod tlakem během několika málo vteřin. Závodník musí z mapy rychle vyčíst, jaká úskalí ho na postupu čekají (kopce, hustníky, ploty a další), a vymyslet postup s kvalitními záchytnými body (též attack-pointy či majáky), který ho bezpečně dovede ke kontrole. Během dobře zvládnuté vizualizace se tedy docílí s pomocí zapamatování jednotlivých úskalí na postupu hlavně lepší realizace postupu s menším časem koukání do mapy. Tudíž zbude více času na rychlé běžecké tempo a přípravu na další postup.

Attack-point očima profíka – Thierry Gueorgiou

Trénovat vizualizaci lze několika způsoby – v menší míře se vizualizace uplatňuje a zlepšuje při jakémkoli mapovém tréninku, na rozvinutí jejího úplného potenciálu je však potřeba specializovanějších tréninků. Výborným nácvikem vizualizace je trénink nazvaný “Navigační schémata”. Cílem běžce je v omezeném čase najít na plné mapě důležité záchytné body na daném postupu / několika postupech a překreslit je do mapy tak, aby podle nich byl schopen postup či trať bezpečně oběhnout. Pokud možno bez mapových chyb a ve stejném tempu jako s plnou mapou.

Navigační schémata z listopadového soustředění OOB TJ Turnov:

A jak to tedy mají lezci?

Jak tedy mohou společně vizualizaci trénovat lezci a orienťáci? Podobně jako my nemáme před závodem k dispozici mapu s tratí, lezci na umělé stěně nemohou před závodem vidět závodní cestu, kterou polezou. Jedinou výjimkou je tzv. obhlídka cesty, kdy mají 6 minut na to, aby cestu obhlédli. Během této doby se lezci snaží představit, jak chytit specifické chyty, jak udělat kroky mezi danými chyty nebo kam si stoupnout a jak se v cestě “srovnat”. Čím více si lezec během obhlídky zapamatuje a naplánuje, tím jednodušeji se mu pak cesta poleze (stejně jako když si orienťák zapamatuje vše důležité na postupu a téměř nemusí koukat do mapy). Lezci pak míří do “izolace” a čekají, než na ně přijde řada. Do té doby musí v hlavě udržet co nejvíce informací o cestě, kterou polezou.

A zde je již část překreslené vizualizace Adama Ondry, jak si cestu během 6 minut zapamatoval:

Kompletní video pak zde:

Facebooktwitter


Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *