Inspirativní rozhovor nám poskytl Marek Cahel, ústřední trenér mládeže. Přiblíží v něm atmosféru blížícího se CEYOCu, který je otevřen pro širší výběry dorostu.

CEYOC neboli Středoevropský pohár dorostu je jarní utkání závodníků dorosteneckých kategorií. První ročník proběhl v roce 2016 v Hranicích na Moravě na hradě Helfštýn. V roce 2017 závodníci navštívili polskou Sobótku, o rok později maďarský Csákvár. Naposledy proběhl CEYOC v roce 2019 opět u nás, kdy jsme závodili v revitalizovaném areálu Dolních Vítkovic a v Háji ve Slezsku. Poslední 2 ročníky byly z důvodů protikoronavirových omezení zrušeny. Nyní se opět můžeme těšit na pokračování tradice 1.-3. dubna u našich polských sousedů.

Ahoj Máro, po dvou letech je opět na programu roku CEYOC, mohl bys našim čtenářům popsat, v čem tyto „středoevropské“ závody spočívají a co letos závodníky čeká?

Ahoj! CEYOC vznikl na popud Dušana Vystavěla s cílem jarního setkání dorostu střední Evropy. Letos se po dvouleté odmlce CEYOC vrací na scénu, tentokrát do Polska poblíž Krakowa (Olkusz a Ogrodzieniec). Akce proběhne na začátku dubna a závodníky čeká tradiční program – sprint, krátká trať a štafety.

Poprvé v historii je letos účast otevřena všem dorostencům a dorostenkám. Už víš, jak se bude formovat česká výprava?

Český dorost letos poprvé neabsolvuje CEYOC s „reprezentačním“ výběrem. Vzhledem k tomu, že je účast otevřená, doporučujeme závody absolvovat v režii TSM. Z mnohých mám zprávy, že se s nějakou menší skupinkou dorostu zúčastní.

CEYOC již má za sebou pár ročníků a ty ses všech zúčastnil, dokázal bys popsat atmosféru těchto závodů?

Atmosféra je dost poklidná, závody se ničím specificky neliší. Naše celostátní závody mají obvykle větší náboj a dorostenci jsou při sbírání bodů do ŽA či mistrovských medailí víc motivováni.

Snad jedinou změnou byl dosud náš přístup k akci, kde jsme nekladli příliš důraz na výsledky (třeba štafety jsme stavěli papírově vyrovnané dle předem daného klíče z předešlého lesního závodu), ale pojali jsme je jako sbírání zkušeností se vším všudy. Takže jsem působil na předstartu (jako v karanténě), diskutoval se závodníky nebo je uklidňoval apod. Jako na větších mezinárodních akcích.

Vybavíš si nějakou historku nebo moment, který ti z CEYOCu utkvěl v paměti?

Každý z ročníků měl něco do sebe. Nejvíce asi utkvěla v paměti účast v polské Sobótce, kde v místní školní jídelně připravovali opravdu tragickou stravu. Většinou si na jídlo nestěžuji, ale 2 plátky veky s kusem eidamu nebo šunky nebyly dostatečný oběd ani večeře 🙂 . Takže jsme byli nuceni vykoupit místní Biedronku. Všechno zlé je pro něco dobré, naše večerní hostiny ve vlastní režii docela utužily kolektiv.

Dorosteneckým vrcholem roku bude červencové ME dorostu v Maďarsku, jak budou směřovat přípravy výběru dorostu na tento šampionát a můžeme myslet na obhajobu poháru národů z loňska?

Konkrétní příprava se nebude lišit od minulých sezón. V plánu bude krátká seznamovací víkendovka (nejspíš v ČR) a před závody několik poznávacích fází v tréninkových prostorech těsně před MEDem. Obhajoba loňských skvělých výsledků bude velice těžká. Nicméně si myslím, že možná zbytečně moc se u nás mluví o dorosteneckých medailích či pořadí v pohárech národů a mnohem méně třeba o tom, co si z těchto závodů odnesli pro možnou budoucí kariéru.

Vidíš dnes mezi dorostenci nějakou slabinu, na které by podle tebe měli trenéři se svěřenci více pracovat?

Jeden problém (řekněme společenský) jsem označil v předešlé odpovědi. Musíme si uvědomit, že chlapci a dívky jsou v dorosteneckém věku teprve na začátku závodění a všichni mají své silné či slabší stránky. Na nich by měli v rámci své přípravy pracovat a postupně je eliminovat.

Velkou chybou je naše zaměření na výsledky (nejen závodníků, ale i trenérů) třeba u ještě fyzicky nedorostlého jedince, kterého posíláme na testy či nominačky a požadujeme po něm stejnou výkonnost jako po fyzicky zdatnějších soupeřích. Málo respektujeme, že v dorostu má závodník svůj individuální vývoj, že každý ještě nemusí být v šestnáctkách v TSM, že nijak nevadí, když ještě nezaběhne trojku pod 10´…

U dorostu bych samozřejmě mohl vypíchnout málo efektivní plánování navigace či nedostatečnou práci s buzolou, ale to jsou prvky, které se většinou dají postupně naučit a pilovat. V poslední době vnímám jako velkou slabinu hlavně zdraví – především ve smyslu neschopnosti kontinuálního tréninku. Vidím spousty chronických pohybových omezení mezi dorosteneckými či juniorskými závodníky a myslím, že nám (obecně společnosti) chybí základní pohyb – chůze. Že žijeme většinou v sedícím nebo naopak v tréninkovém režimu – tedy mezi dvěma extrémy.

Co bys popřál dorostencům a dorostenkám do nadcházející sezóny?

Všem mladým závodníkům přeji, aby je orienťák hlavně bavil, a aby jim dával do života to, co od něj očekávají. Motivovaným především náročný a nerušený trénink, který vyústí v pěkné výsledky. Těm ostatním zase třeba spoustu nevšedních zážitků s výbornými lidmi, se kterými se potkají na tréninku, závodě či soustředění.

My se k tomuto přání také přidáváme a v dubnu na CEYOCu na viděnou.

CEYOC 2022

– Web

– Facebook

– Bulletin 1