Mapové klíče myslí i na poruchy barvocitu
Dnes je 11.12.2019

Mapařina | Mapařina | Metodika | OB v ČR | OB ve světě | Orientační běh | 05.08.2019

Závodník KOB Choceň, Láďa Semrád, letos provedl v rámci své bakalářské práce výzkum týkající se optimalizace mapového klíče pro závodníky s poruchami barvocitu. Aniž by to mnozí z nás tušili, tak mapový klíč ISOM 2017 tuto problematiku celkem úspěšně implementoval, ať už v úpravách jednotlivých barev nebo mapových symbolů.

Nejprve je nutné si vysvětlit, co to vlastně porucha barvocitu je. Je to stav, kdy člověk vnímá některé barvy jinak než většina populace. Nepřesně se tomu říká barvoslepost, ale barvoslepostí, tedy černobílým viděním trpí jen velmi malé procento postižených. Poruchy barvocitu jsou obvykle způsobeny špatným fungováním jednoho ze tří typů fotoreceptorů, které se nacházejí na sítnici oka. Ty zachycují červené, modré nebo zelené světlo. Barevné vjemy se pak kombinují obdobně jako RGB obraz na monitoru.

 Některou z poruch barvocitu trpí v mnohem větší míře muži, okolo 8 %, zatímco u žen se udává výskyt 0,4 %. Rozdíl je způsoben tím, že gen, který většinou problémy s barevným viděním způsobuje, je vázaný na chromozom X, a ten mají muži jen jeden, zatímco ženy dva.

Poruchy se nejčastěji dělí podle toho, který z receptorů nefunguje, a tedy vnímání které barvy je omezeno. Četnost těchto poruch je pak velmi rozdílná. Nejběžnější je zelená porucha, kterou trpí okolo 6 % mužské populace. Přibližně dvouprocentní zastoupení pak má červená. Naopak problémy s modrou barvou jsou velmi vzácné, podobně jako černobílé vidění.

Různé typy vidění (zleva běžné vidění, červená, zelená a modrá porucha) LONG, JUNGHANS. (2009)

V praxi to znamená, že naprostá většina osob s poruchou barvocitu má velmi podobné projevy a zaměňuje zelenou a červenou, které splynou do žlutohnědých odstínů. A tím se dostáváme k tomu hlavnímu, a to jaký je vliv poruch barvocitu na orientační běžce, protože zelené barvy mámě především u nás na českých mapách docela dost a červená se tam taky najde, protože je součástí žlutých světlin a fialového zákresu trati (více Definice tisku a barev).

Dosavadní výzkumy

V minulosti nebyla poruchám barvocitu u orientačních běžců věnována velká pozornost. Později se tématu začala věnovat Mapová komise IOF a vytvořila dotazník, ve kterém orienťáci s poruchou barvocitu hodnotili mapový klíč a uváděli, s čím mají problémy. Od té doby provedla Mapová rada několik úprav, které zahrnula do ISOM 2017 nebo ISOM 2017-2, který vyšel tento rok. Některé další myšlenky a možná řešení jsou popsané například v prezentaci Luďka Krtičky z loňské mapařské konference v Praze.

Jedním z problémů byl zákres trati. Fialová barva jednoduše splývá s tmavými odstíny zelené nebo s hnědou. Tento problém již poměrně uspokojivě zmírnila Mapová komise v ISOM 2017, kdy upravila definici fialové barvy tak, aby byla blíže modré.

Původní (vlevo) a současná (vpravo) barva znaků pro dotisk normálním viděním (nahoře) a simulací zelené poruchy (dole)

Problémem byly také symboly, které měly odlišnou barvu, ale stejný tvar. Jednalo se hlavně o speciální symboly, což bylo také vyřešeno v ISOM 2017

                                                            

Původní a současná podoba problematických bodových symbolů
normálním viděním (vlevo) a simulací zelené poruchy (vpravo)

Vydáním aktualizované verze ISOM 2017-2 pak byla věnována pozornost také poslední dvojici zaměnitelných symbolů. Byly to značky malá kupka (zn. 109 – hnědá tečka) a výrazný keř nebo strom (zn. 418 – zelená tečka), které působily problém, především na žlutém podkladu.

Původní a současná podoba Zn. 418 – Výrazný strom nebo keř

Nejběžnějším problémem, který se stále vyskytuje v mapovém klíči tak zůstává odlišování porostových plošných symbolů. 30% zelené („jedničkový hustník“) a 50% žluté a stejně tak 60% zelené („dvojkový hustník“) a 100% žluté. Nejčastěji na sprintových mapách se může stát, že běžci s poruchou barvocitu nedokáží rozlišit olivový privát se zákazem vstupu od 100% žluté.

Praktická část bakalářky

A právě těmto problémům jsem se věnoval podrobněji a navrhnul jsem dvě úpravy klíče, které měly za cíl zlepšit rozlišování plošných symbolů. Tyto úpravy byly následně otestovány v terénu s pomocí Libora Zřídkaveselého v rámci jednoho z Žabiňáckých tréninků. 30 účastníků bylo rozděleno do výkonnostně vyrovnaných dvojic a následně všichni oběhli krátkou trať. Vždy jeden z dvojice běžel s mapou v ISOM 2017 a druhý měl mapu obsahující navržené úpravy. Obě mapy byly barevně upravené, aby simulovaly deuteranopii. V cíli na běžce čekal dotazník a na škále od 1 do 7 hodnotili srozumitelnost barev na různých místech v mapě a také vlastní úspěšnost při realizaci navigačního plánu. Zároveň byly porovnávány mezičasy v rámci dvojic.

První úprava spočívala v zeslabení purpurové složky v CMYK kódu žluté barvy. Výsledkem je jasnější a čistší žlutá barva, která by měla být lépe rozlišitelná i osobami s poruchou barvocitu.

Původní (vlevo) a nové odstíny (vpravo) 100% žluté (nahoře) a 50% žluté (dole)

Původní (dole) a nový odstín (nahoře) 50% žluté

Kromě žluté barvy byl upraven i vzhled „privátu“ použitím olivové mřížky místo jednolité barvy. Tento návrh je však potřeba ještě otestovat v prostředí sprintových map.

Nový návrh značky 520 – Oblast se zákazem vstupu

Testování v terénu prokázalo, že navržené úpravy, především nová definice žluté barvy, přispívají k lepšímu rozpoznávání objektů na mapě. Naopak vliv na samotný výkon, tedy rychlost a množství chyb, nebo vliv na rozhodování, nebyl při testu pozorován v dostatečné míře. Výsledky ale můžou být ovlivněny okolnostmi testování, jako je typ terénu, počet, věk a zkušenosti běžců nebo charakter trati. Respondenti se navíc vyjádřili, že jim navržené změny nedělají z pohledu zdravého běžce problémy, takže zavedení úprav by nemělo mít žádné negativní dopady pro orienťáckou většinu.

Facebooktwitter


  1. sosna says:

    Nemůžu souhlasit že V minulosti nebyla poruchám barvocitu u orientačních běžců věnována velká pozornost. To by totiž kontroly – rozuměj lampiony.- dodnes byly tmavočervenobílé. Kvůli tomu před lety zoranžověly. Bavocit se tehdy prvně řešil u lampionů. Následně se to řešilo u zákresu tratí (tedy fialové značky, kde se nabízel proužek citlivější podobné barvy – ale to už dost bylo dneska). Až nakonec se řeší běžný klíč a správné barvy. Ale nevím, zda správně a systematicky.

  2. sosna says:

    Jo ještě, základní problém barvocitu se neřeší z pohledu zdravého běžce! Fakt pár mých kamarádů kdysi dávno nevidělo červenou kontrolu v hustníku (když nebyly správně barevné) a pak špatně rozpoznávali fialové popisy kontrol (bez výpalu) v zeleném hustníku.

  3. Tom Burda says:

    To, že se myslí na snížený barvocit je perfektní a chvályhodné, osobně bych přivítal větší odlišení mýtiny od světle zeleného lesa, toto je pro mě osobně dost nečitelné…
    Nerozumím ale jedné věci – proč v elektronické podobě jsou mapy v barevném režimu RGB s naprosto nereálnými zářivými odstíny zelené (ale i jiných barev jako purpurová) vzhledem k tisku ? Například zářivě zelená u značky 418 výše nikdy takto v tisku vypadat nebude. Přitom hodnoty CMYK jsou dány manuálem a RGB (barevný model zobrazení na obrazovce) dokáže všechny CMYKové barvy obsáhnout….
    Proč se tedy na obrazovce díváme na mapy jak nikdy v tisku nebudou vypadat ? Je nereálný odstín dán tím, že OCAD CMYK prostě neumí správně zobrazit?

  4. sosna says:

    OCAD s tím asi nic nenadělá. CMYK barvy se tam definují v tabulce barev (stejně jako v OOmapperu). A všechny barvy ve CMYKu nenamícháš. Každý monitor navíc zobrazí RGB barvy jinak, Stejně tak ale i každá tiskárna tiskne jinak v tom CMYKu. Čili jednoznačný převod CMYK-RGB fyzicky neexistuje. V praxi hodnoty CMYK nejsou dané “manuálem”, ale vyzkoušením tisku na tiskárně a porovnáním se vzorníkem barev vytištěným ofsetem.

  5. TomB says:

    Je mi jasné, že v polygrafické praxi je barevnost CMYK odstínů s nějakou odchylkou, jsou na to i nějaké normy… Základní hodnoty CMYK barev pro OB mapy jsou dány manuálem, který se jmenuje Mapy pro OB – Dodatek 1 Definice CMYK tisku a barev z 1. 4. 2019. V praxi na papíře je nějaká drobná odchylka dána použitým papírem, vloženými barevnými profily… tomu rozumím a o to mi vůbec nejde.

    To, co mi není jasné (a možná je to tím, že nedělám s OCADem 🙂 ) je, proč musí mít mapy v elektronické verzi (tj. pokud nejsou skenované, ale jde o výstup z programu) nereálné barvy naprosto odlišné od tiskových. Jde o to, že sice jak píšeš, ve “CMYKu všechny RGB barvy nenamícháš”, ale zato v RGB namícháš všechny ze CMYKu. CMYK v barevném rozsahu používaném na tisk map v podstatě podmnožinou RGB. A teď tedy, proč v elektronickém výstupů z mapových programů musí být šílená reflexně zářivá zelená, nebo i purpurová, kterou nikdy nikde fyzicky na papíře neuvidím? Běhá se přece s papírem, ne s displejem, nelze odstíny sjednotit?

    Diskuse byla původně o lepších mapách pro poruchy barvocitu. Otázka mě napadla, protože v elektronické mapě na obpostupy.cz ne moc zrovna dobře rozliším právě ty drobné zelené značky. V tištěné verzi nemám problém. Připadá mi paradoxní, že v OB jsou velmi přesně dány tloušťky linek, barevnost ve CMYKu, řeší se doporučená gramáž papíru, přetisk a další titěrné milimetrové drobnosti… a najednou ve srovnání s tím… psychadelické reflexní odstíny při elektronickém výstupu 🙂

    Jinak, jednoznačný převod CMYK-RGB obsahuje například vzorník Pantone Color Bridge a je toho schopen každý Photoshop s použitím příslušného profilu. Nic ve zlém, ale možná je pravdivá hned ta první věta odpovědi: OCAD s tím asi nic nenadělá…

  6. TomB says:

    Ještě poznámka: u článku jsou ilustrační obrázky z map jak by vypadaly ve CMYKu (a teď nemyslím ty se simulací sníženého barvocitu, myslím ty “normální” varianty). Toto mám přesně na mysli, není evidentně problém udělat barvy na obrazovce jak by vypadaly ve CMYKu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *